Praha - Ústavní většinu bude ke schválení v českém parlamentu potřebovat irská výjimka z Lisabonské smlouvy. Rozhodla o tom vláda. Pro výjimku, která Irům zajišťuje například zachování neutrality či národní svrchovanost nad daněmi či potraty, tak budou muset hlasovat tři pětiny poslanců a tři pětiny přítomných senátorů. Premiér Petr Nečas (ODS) nepředpokládá, že by protokol parlamentem neprošel.
Irská výjimka z Lisabonské smlouvy bude muset mít ústavní většinu
Kabinet se přiklonil k názoru, podle kterého irský protokol doplňuje zakládací smlouvy EU a jako takový musí být schválen ústavní většinou. České ministerstvo zahraničí ale prosazovalo názor, že ke schválení stačí klasická prostá většina, protože dokument nepřenáší české pravomoci na evropskou úroveň.
Ústava a sněmovní jednací řád pouze uvádějí, že ústavní většina všech poslanců je nutná k souhlasu s ratifikací mezinárodní smlouvy, jež přenese pravomoci českých orgánů na mezinárodní organizace nebo instituci. Podobně to platí pro horní komoru.
Premiér Petr Nečas:
„Všechny klíčové politické síly jsou si vědomy toho, že se jedná o zájmy jednoho členského státu EU. Není důvod mu nevyjít vstříc a komplikovat mu život zvláště poté, co byla oběma komorami parlamentu ratifikována Lisabonská smlouva.“
Technická otázka způsobu, jakým český parlament výjimku potvrdí, je důležitá, neboť v zásadě zakládá precedens, jak v podobných případech postupovat v budoucnu. Vláda o věci jednala už v březnu, tehdy spor mezi dvěma základními právními názory nerozhodla a k věci se vrátila dnes.
Zákonodárci by se ale také sami mohli rozhodnout schvalovat určitou smlouvu jinou většinou, než jakou uvede vláda. Sněmovna a Senát by se na tom ale měly dohodnout. V konečné instanci by mohl o nutné většině případně rozhodovat až Ústavní soud. „Nám jde o to, aby ČR nebyla ta, která ten proces ratifikace nějak zastaví či zablokuje,“ sdělil stínový ministr zahraničí ČSSD Lubomír Zaorálek.
Irové v roce 2008 Lisabonskou smlouvu, upravující pravidla fungování unie, nejprve v referendu odmítli. Potvrdilo ji až druhé referendum v říjnu 2009 poté, co státy EU - za českého předsednictví - učinily závazek poskytnout Irsku určité záruky. Je mezi nimi zachování irské neutrality či národní svrchovanost nad daněmi nebo potraty. Protokol by měl vstoupit v platnost nejlépe do konce června 2013.
Vláda s protokolem jako takovým souhlasila už loni v květnu, pochopení pro irské požadavky měl také tehdejší prezident Václav Klaus. Naopak českou výjimku, kterou prosadil Klaus, opoziční ČSSD odmítá a blokuje ji v Senátu, kde disponuje většinou. Vláda tak musela ustoupit od plánu nechat o protokolu hlasovat společně s přístupovými dokumenty Chorvatska. Ty byly schváleny loni v létě, Chorvatsko do EU vstoupí letos k 1. červenci.