Zeman se snažil rozdělení zabránit. S Československou unií ale neuspěl

Česko a Slovensko mají po téměř čtvrtstoletí od rozdělení společného státu mimořádně skvělé a bratrské vztahy. Pomohl k tomu i vstup obou zemí do Evropské unie. U příležitosti 25. výročí uzavření dohody o rozdělení Československa to řekl prezident Miloš Zeman. Jeho vyjádření zprostředkoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Dělení republiky podle Zemana nevyplynulo jen z neslučitelných představ vítězů voleb v roce 1992 o budoucnosti společného státu. „Bylo fakticky zahájeno hned v roce 1990 zdánlivě malichernými spory o název republiky a státní znak,“ uvedl prezident.

Zeman se podle svých slov v roce 1992 snažil situaci zachránit prosazováním návrhu na vytvoření Československé unie. „Mělo jít o volnou federaci dvou států fungující na základě principu každý za své, tedy s oddělenými rozpočty. Tento plán nakonec nebyl akceptován,“ konstatoval.

Po 25 letech od rozchodu ale podle Zemana nejsou ve vztazích obou zemí trhliny. „Kdyby oba státy, nebo aspoň jeden z nich, nevstoupily do Evropské unie, považoval bych tu ránu za nezahojenou. Ale takto jsme se stali členy širší evropské rodiny a máme mimořádně skvělé, bratrské vztahy,“ uvedl.

Rozdělení Československa zpečetili předsedové vítězných stran červnových parlamentních voleb Václav Klaus a Vladimír Mečiar 26. srpna 1992 těsně po půlnoci v brněnské vile Tugendhat. K rozdělení země došlo 1. ledna 1993.

Zeman k tomu řekl, že roli Klause a Mečiara na rozpad federace by nechtěl přeceňovat. „Klaus podnikl velmi vážný pokus o udržení funkční federace tím, že založil ODS i na Slovensku. Často, i na úkor kampaně v českých zemích, tam jezdil a usiloval o to, aby ODS na Slovensku uspěla. Toto poctivě míněné úsilí ale nemělo na tehdejším Slovensku šanci na úspěch,“ řekl na adresu svého předchůdce.