Vztahy jsou výtečné, napětí zmizelo, shodli se Sobotka s Ficem. Jak dál v EU?

V Evropě dnes, po čtvrt století od rozdělení Československa, nenajdete dva státy, které k sobě mají tak blízko, jako Česko a Slovensko. Prohlásil premiér Bohuslav Sobotka ve speciálním vysílání Událostí, komentářů. Vztahy jsou excelentní, jde o jakési půjčky vzájemné důvěry, přitakal premiér sousedního Slovenska Robert Fico. Není pro něj důležité, co se dělo v roce 1992, ale jak se bude vyvíjet integrace EU a jakou roli v ní obě sousední země budou hrát.

Video Události, komentáře
video

Fico a Sobotka: Po 25 letech od rozdělení jsou naše vztahy skvělé. Co dál v EU?

„I Evropa ocenila, že jsme se dokázali rozejít po dohodě, bez konfliktu a dokázali jsme si i poté udržet vynikající vztahy. Chci pogratulovat Slovensku k tomu, co se mu povedlo, protože zorganizovat vlastní státnost není vůbec jednoduchá věc,“ prohlásil český ministerský předseda. Poznamenal, že před čtvrtstoletím bylo možné jisté napětí cítit. To ale úplně zmizelo, zdůraznil.

Slovenský premiér zdůraznil, že nemá smysl vracet se k okolnostem rozpadu společné federace, protože po 25 letech existence samostatných států před oběma zeměmi stojí vážné výzvy ohledně budoucnosti v rámci Evropské unie.

„Znamená to pro nás po 25 letech hledání odpovědí na otázky, co dál. Chce být Slovenská republika součástí jádra v eurozóně? Co udělá Česká republika jako země, která euro nemá? To jsou otázky, které je třeba řešit,“ prohlásil Fico a nepřímo Česko vyzval k přijetí jednotné evropské měny, protože parametry k tomu splňuje.

Reformy EU: Slovensko chce rovnou k jádru. Česko pozvolna

Fico chce rozhodně posouvat Slovensko směrem k jádru Evropské unie. „Jsem pro to, aby Slovensko tento vlak nezmeškalo. Pokud se více integrujeme v sociálních systémech, daňové oblasti a tak dále, můžeme za rok udělat opatření a kroky, které nás můžou o deset roků přiblížit k průměrné životní úrovni Evropské unie,“ tvrdí první muž slovenské vlády.

Sobotka zmínil, že zkušenosti Slováků s eurem můžou být důležitým zdrojem informací při vyhodnocení dopadů přijetí evropské měny. „Ukazuje se, že Slovensko prosperuje,“ shrnul Sobotka.

Sám na jednání v Slacburku, kde se sešel s kolegy z Rakouska a Slovenska a také s francouzským prezidentem, navrhnul, aby země, které eurem ještě neplatí, mohly být součástí nadcházejících jednání jádra eurozóny jako pozorovatelské země.

Robert Fico, Emmanuel Macron, Christian Kern a Bohuslav Sobotka
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Kerstin Jönsson

Fico sám podporuje, aby Česká republika nechyběla při formování jádra EU. „Proces vytváření jádra Evropské unie musí být inkluzivní. Do tohoto procesu se musí zapojit všichni, ať už euro mají, nebo ne,“ uvedl. Nemá potíž s respektováním francouzsko-německého tandemu, který stojí v čele procesů v Evropské unii.

Se Sobotkou a Ficem jednal v Rakousku francouzský prezident

Po středečním setkání s Emanuelem Macronem v Slacburku Fico jasně deklaroval, že Slovensko usiluje o co nejužší vazby s Francií a že chce rozhodně být v unijním jádru. Podle Macrona se k jádru budou moci přidat ale i země, které nejsou součástí eurozóny.

Sobotka po setkání s Macronem prohlásil, že je i v zájmu EU, aby nevznikal příkop mezi unijními státy, které mají a které nemají euro. „Měli bychom zvažovat možné modely forem asociací, pozorovatelského statusu či flexibilní spolupráce, abychom udrželi soudržnost v EU,“ řekl český premiér. ČR by stála nejspíš o pozorovatelství v eurozóně, aby se mohla účastnit jejích jednání.