Filozof Sokol: Rozdělení státu si společnost až do jara '92 nepřipouštěla

Rozdělení Československa si lidé až do jara 1992 nepřipouštěli, říká filozof Jan Sokol, který byl tehdy místopředsedou Sněmovny národů. O rozpadu státu dlouho nemluvili ani politici a přestože si po rozpadu k sobě oba národy znovu uměly najít cestu, dva samostatné státy podle Sokola nemají takovou váhu, jakou mělo Československo.

Video 25 let od rozdělení Československa
video

Sokol: O rozdělení Československa se dlouho nemluvilo

Významné výročí připomíná Česká televize v pátek 25. srpna celodenním vysíláním, které završí Události, komentáře. Pořad navštíví předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka, předseda vlády Slovenské republiky Robert Fico, bývalý předseda vlády Petr Pithart a bývalý slovenský ministr zahraničí Milan Kňažko.

„Česká společnost si rozdělení státu dlouho nepřipouštěla. Teprve na jaře 1992 to řekli někteří politici nahlas,“ vzpomíná na události před 25 lety tehdejší politik Sokol.

K referendu podle něj nedošlo z jednoduchého důvodu: politici věděli, že by ho občané na Slovensku i v Česku rovnou odmítli. A to přesto, že se podle Sokola téma rozdělení státu vracelo při každém historickém zvratu, v roce 1938 i 1968.

Jan Sokol a Václav Klaus v roce 1991
Zdroj: ČTK
Autor: Jaromír Čejka

Přesto se ještě před volbami v roce 1992 zdálo, že rozpad federace není pro politiky prioritou.  „Těsně před volbami jsem mluvil s lidmi z Hnutí za demokratické Slovensko. A ti říkali, že mají připravené čtyři možnosti a že se uvidí po volbách. V programu to nebylo právě proto, že téma nebylo mezi širokým voličstvem populární, nikdo by na tom politické body nenasbíral,“ hodnotí zpětně Sokol.

Vztahům mezi Čechy a Slováky rozdělení nakonec pomohlo najít k sobě cestu. „Ale mezinárodní váha Česka a Slovenska poklesla, ani dohromady dnes nemají takovou váhu, jako mělo Československo,“ myslí si Sokol.

Napětí mezi východem a západem

Politici ale nakonec o rozdělení začali mluvit podle Sokola proto, že se chtěli zviditelnit. A profederální strany jako bylo Občanské hnutí, neměly mezi sebou lidi, kteří by stáli o politickou kariéru. I kvůli tomu hnutí nakonec ve volbách propadlo.

Sokol rozpad Československa přirovnává k časté řevnivosti mezi východními a západními částmi států. „Napětí mezi východem a západem existovalo ve všech východoevropských zemích, i v Maďarsku nebo Polsku. Stejné napětí mezi prozápadním západem a méně liberálním východem vidíme i dnes na Ukrajině,“ dodává Sokol.