Bečvář: Utratit peníze armádě trvá roky, skokové navýšení rozpočtu bychom nevyužili

Armáda potřebuje jasný výhled, kolik peněz dostane. Jedině tak může plánovat velké nákupy, na které potřebuje čas, řekl v pořadu 90' ČT24 náčelník generálního štábu Josef Bečvář.

Video 90’ ČT24 - Stav a budoucnost české armády
video

90´: Armádní nákupy trvají dlouho, potřebujeme výhled

Podle Bečváře je potřeba o modernizaci armády a investicích mluvit s předstihem. „Dnešní vzrušená debata o modernizaci armády se měla otevřít už před deseti lety. To jsme věděli, že potřebujeme přezbrojit další brigádu,“ upozornil náčelník generálního štábu.

„Akvizice jsou složité procesy, o moc by je nezrychlilo ani to, kdybychom na to měli více lidí. Učíme se to za pochodu,“ dodal Bečvář. Například debata o nákupu víceúčelového vrtulníku podle něj sice začíná už dnes, ale stroj se bude kupovat až za třicet let.

Podle náměstka ministra obrany pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Daniela Koštovala navíc armáda může připravit projekty teprve ve chvíli, kdy tuší, jak se bude vyvíjet její rozpočet. „Projekty se nedají plánovat do šuplíku, protože technologie se dál vyvíjí. Pět let staré projekty by byly k ničemu, začínalo by se od začátku,“ vysvětlil Koštoval, proč armáda obtížně utrácí peníze z rozpočtu.

Teprve mezi lety 2015 až 2016 se podle něj armáda dozvěděla, jak se bude v příštích letech vyvíjet její rozpočet a podobný výhled, který ulehčuje plánování nákupů, má armáda i dnes.

Česko chce do roku 2025 dosáhnout na 2 procenta HDP, jak zní závazek vůči NATO a podle Koštovala i historická zkušenost. Pětina rozpočtu by navíc měla být určena jen na investice. Jak na tom bude armádní rozpočet v příštím roce, zatím není jasné. V roce 2020 by to ale mělo být už 1,4 procenta HDP a k tomu by mělo Česko ze současného zhruba 1 procenta pomalu směřovat. 

„Každá koruna, která se dostane do armády, je dobrá. Ale ekonomice se daří už čtyři roky, výdaje na armádu už se zvyšovat měly dávno. Ministr Chovanec dokázal pro policii získat peníze navíc, ministr Stropnický to nedokázal.“

Jana Černochová (ODS)

členka sněmovního výboru pro obranu
  Podle redaktora ATM Dušana Rovenského o pomalém tempu přezbrojování svědčí například obměna terénních vozů UAZ. „Ta začala už v polovině devadesátých let, dnes jsme dosáhli na víc než polovinu obměny. To ale znamená, že stále máme 630 obstarožních vozů. A i Land Rovery, které původní vozy UAZ nahradily, už jsou v současnosti zastaralé,“ dodal Rovenský.

Armáda by mohla vyslat více vojáků na mise

V příštích letech chce armáda doplnit své stavy, dnes v ní slouží zhruba 20 tisíc lidí a další 4 tisíce zatím chybí. „Máme jednu z nejmenších armád v NATO, ale jsme zatím konkurenceschopní,“ řekl Bečvář s tím, že v době nízké nezaměstnanosti si mladí lidé snadněji volí jinou kariéru než tu armádní.

UAZ-469
Zdroj: Wikipedia
Autor: Albrecht Kister

Na zahraniční misi by navíc mohlo vyjet více vojáků než dosud. „Jsme schopní to číslo navýšit až na 1300 vojáků na misi za rok. Nechceme ale rozšiřovat místa nasazení, šlo by o posílení počtu vojáků na stávajících misích,“ řekl Bečvář.

„Za každou misí armády si stojím, je účelná. Například mise na Golanských výšinách je pod hlavičkou OSN, tato zkušenost nám ještě před pěti lety chyběla,“ dodal Bečvář s tím, že mise je předělem v kariéře každého vojáka.