Ženy válcují mužské uchazeče o práci strážníků. Jsou vstřícnější i psychicky zralejší

Stále častěji budou v ulicích měst lidé potkávat ženy v uniformách. K práci u městské policie jsou totiž podle náborových důstojníků vhodnější než muži. Lépe komunikují a jsou psychicky zralejší. Zároveň se k přijímacím pohovorům připravují důsledněji. Přitom již několik let platí, že většina uchazečů o práci strážníka pohoří na psychotestech či pohovorech, při nichž se právě takové nedostatky projeví.

Ústecká strážnice Patricia Korešová
Zdroj: ČTK Autor: Libor Zavoral

Někde je „úmrtnost“ zájemců v psychologických testech až osmdesát procent. „Velkým oříškem nastupující generace oproti těm předchozím je schopnost komunikovat. Při přijímacím pohovoru často uchazeči ztroskotají na svém mluveném projevu,“ popisuje zkušenosti šéf městské policie v Pardubicích Rostislav Hübl.

Dodává, že strážník musí být vzhledem ke svému povolání komunikativní, musí umět vysvětlit a poradit, což s neschopností vyjádřit se stručně a jasně, bývá velký problém. „Ženy mají v tomto směru větší výhodu,“ říká Hübl.

Podle psychologů má obecně dnešní generace mladých obyvatel Česka s komunikací vesměs problém. Proč? „Protože čím dál častěji nekomunikuje tváří v tvář. Mládež komunikuje na sociálních sítích či prostřednictvím telefonu a tam se komunikuje ve zkratkách. Čili má omezenou schopnost vyjádřit myšlenku nebo pocit,“ vysvětluje psycholog Otakar Fleischmann.

Ženy jsou výrazně úspěšnější

Právě ženy pak často muže v přijímacích řízeních doslova válcují při zvládání stresových situací, v asertivitě či v umění komunikovat. I proto se v posledních letech ukazuje, že jsou obecně oproti mužům při náborech úspěšnější.

„Podle výsledků posledních výběrových řízení mají větší procento úspěšnosti ve výběrovém řízení,“ potvrzuje Milan Kladníček, předseda Kolegia ředitelů městských policií, které sdružuje strážníky šestadvaceti statutárních měst.

„Jsou lépe připraveny a snad i motivovány. Už u základních pohovorů je vidět, že se podrobně připravovaly ke konkurzu. Znají vyhlášky v daném městě, znají pravomoc pro strážníky a také si troufnu říct, že jsou vyzrálejší a ochotnější na sobě pracovat,“ vysvětluje.

Podle něj dokonce ženy často nemají - na rozdíl od mnoha mužů, kteří se přihlásili, - problém s fyzickými testy, které jsou rovněž nedílnou součástí přijímacích řízení.

V některých městech je přitom rozdíl mezi ženami a muži propastný. Například v Mladé Boleslavi uspěje u přijímacího řízení sedmdesát procent uchazeček, ale jen deset procent zájemců.

„Muži často u výběrového řízení nemají jasnou představu o práci, povinnostech a ochotě pracovat na sobě. Troufnu si říct, že zrušení základní vojenské povinnosti je jeden z hlavních důvodů, proč současní mladí muži nejsou schopni vykonávat povolání u silových složek,“ míní Kladníček.

Dramatický pokles zájmu

Tuzemské ozbrojené složky zkrátka začínají mít čím dál větší problémy sehnat spolehlivého, psychicky a fyzicky zdatného člověka, kterému svěří pistoli. V posledních dvou tří letech pak obavy prohlubuje i pokles zájmu o službu v uniformě či narůstající počet odchodů již vycvičených a vyškolených lidí.

Zejména strážníci mají problém, protože nemohou nabídnout tak atraktivní podmínky jako policie či armáda. Ostatně jen za poslední dva roky převléklo uniformu minimálně dvě stovky strážníků. Odešli k armádě, policii, celníkům či hasičům.

Někde klesl počet uchazečů o službu u městské policie skutečně dramaticky. Kupříkladu v Třinci, kde ještě v roce 2013 evidovali přes sto přihlášek, předloni jich přišlo jen sedmnáct a letos patnáct.

A potvrzuje to i Milan Kladníček. „V minulosti nebyl problém, aby se přihlásilo do výběrového řízení ve středně velké městské policii více jak sto uchazečů na jedno místo. Dnes většina měst není schopna naplnit ani tabulková místa, protože přes přísná pravidla výběrového řízení projde maximálně deset procent uchazečů,“ vypočítává.