Některá města omezí doplatky na bydlení. Chtějí bránit obchodu s chudobou i stěhování lidí

Nejméně deset měst chce ve vybraných lokalitách sociálně slabým omezit doplatky na bydlení. Cílem je zabránit obchodu s chudobou a stěhování těchto lidí. Opatření obcím od července umožňuje novela zákona o hmotné nouzi. Podle starostů to problém v sociálně vyloučených lokalitách vyřeší jen částečně. V celé republice v nich žije přes 120 tisíc lidí, třetina z nich v Ústeckém kraji.

Video Události: Některá města chtějí omezit doplatky na bydlení
video

Události: Některá města chtějí omezit doplatky na bydlení

„Sedm měst to plánuje, jedno z největších, které to přijalo, je Most, pak je to Jirkov, Varnsdorf a nově se na to chystá Duchcov,“ říká náměstek hejtmana Ústeckého kraje Martin Klika (ČSSD). 

Nově příchozí budou mít od listopadu omezené sociální dávky například v Jirkově-Ervěnicích. „Za dva roky jsme vystřídali asi deset bytů,“ říká jedna z obyvatelek. Právě to by se mělo podle místního starosty opatřením změnit.

„Jde hlavně o to, aby se trošku zamezilo migraci. Pak je třeba zápis do školky a vy dohledáváte 50 dětí a nedohledáte je, protože už jsou dávno přestěhované,“ popisuje starosta Jirkova Radek Štejnar (ČSSD).

Cílí také na přemrštěné nájmy. „Bydlím tady měsíc a platím 10 500,“ uvádí žena. To je zhruba dvojnásobek běžného nájmu za třípokojový byt v této oblasti. Na obživu zbývá rodině necelých deset tisíc. Bez zhruba dvoutisícového doplatku na bydlení by se neobešla.

„Majitelé, kteří pronajímají těmto lidem byty, si doopravdy zjistí maximální strop z úřadu práce, který můžou nastavit, a podle toho oni nastaví nájemné,“ vysvětluje vedoucí terénního programu Světlo Kadaň Renata Adamová, která se snaží pomoci místním postavit se na vlastní nohy. Věří, že opatření obchod s chudobou potlačí. I když podle ní hrozí, že se problém jen přesune jinam.

Systémové řešení to není, tuší starostové

O doplatek na bydlení mohou žádat jen ti nejchudší – tedy lidé s příjmy na hranici životního minima. Letos takto stát vyplatil bezmála 1,3 miliardy korun. 

„Musí se to řešit komplexně. Nevím, jestli toto opatření přinese nějaký efekt, protože ti lidé někde bydlet musí,“ říká starostka ústeckého městského obvodu Střekov Eva Outlá (PRO! Ústí).

„To je opatření, které je jenom taková malá berlička, určitě to není nic systémového,“ míní primátorka Děčína Marie Blažková (ANO).

V Děčíně si přesto opatření chválí, i když ještě nezačalo platit. Někteří majitelé dotčených domů už se s městem dohodli a budovy v dezolátním stavu zakonzervují. Jejich obyvatelé se tak přesunou do důstojnějších podmínek.