Ústava na to čeká čtvrt století. Senát odsouhlasil zákon o vztazích se sněmovnou

Senát schválil takzvaný stykový zákon, podle kterého si spolu s Poslaneckou sněmovnou budou moci vzájemně upravovat změny ústavních a volebních zákonů tak, aby mohly dosáhnout shody na jejich podobě. Pokud normu podepíše prezident, nebudou už muset poslanci opětovně schvalovat senátní úpravy těchto norem, aby mohly být přijaty. Existenci zákona už čtvrt století předjímá Ústava.

Video Studio ČT24
video

Štěch: nepřijmout stykový zákon by byla parlamentní ostuda

Občanským demokratům vadilo to, že zákon neřeší prodloužení měsíční lhůty, kterou má horní komora na projednávání zákonů, na dvojnásobek. K tomu je ale třeba i změna Ústavy a Senát to podle jeho předsedy Milana Štěcha bude při nejbližší změně Ústavy prosazovat.

Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil poukázal i na to, že sněmovna ze senátní předlohy vyškrtla pasáž o povinném zvýrazňování změn návrhů zákonů, které by přijala. Senátoři tak jsou podle Vystrčila v nerovném postavení vůči poslancům, kteří od vlády takto upravené předlohy dostávají. „Pokud ustoupíme, zbavíme se částečně své autority a hrdosti,“ uvedl Vystrčil.

Vlastní gól nepadl

Štěch k tomu řekl, že tato věc by měla být postupně vyřešena v rámci elektronizace legislativního procesu. Případné nepřijetí zákona, který Senát po řadě neúspěšných pokusů ve sněmovně prosadil, by podle Štěcha bylo „gólem do vlastní branky“. Přijetí zákona nakonec podpořilo 55 ze 64 přítomných senátorů.

Nejvýznamnější změnou je úprava projednávání ústavních a volebních zákonů takzvaným systémem „člunek“. Má umožnit, aby sněmovna a Senát podobu těchto norem navzájem dolaďovaly a dosáhly tak Ústavou předepsané shody na jejich obsahu.

Norma také předpokládá, že pověření poslanci by v Senátu mohli zdůvodnit změny zákonů, které přijala sněmovna. Ve stejném postavení by byli senátoři ve sněmovně. Předloha počítá také s možností vzniku společných pracovních skupin obou komor parlamentu kvůli projednávání evropských předpisů.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Zdroj: Stanislav Zbyněk
Autor: ČTK

Jejich členy by mohli být i zástupci odborné veřejnosti. Norma rovněž upravuje výběr zástupců parlamentu v meziparlamentních institucích a stanoví obecná pravidla pro společnou schůzi poslanců a senátorů při skládání slibu prezidenta republiky.