Čipování psů bude do tří let povinné. Podle kritiků ale množírny nezastaví

Od roku 2020 bude muset mít každý pes v Česku povinně čip. Počítá s tím novela veterinárního zákona, kterou schválil Senát. Zbývá už jen podpis prezidenta. Zákonodárci chtějí předlohou zabránit nelegálním psím množírnám. Podle kritiků se ale nic nezmění.

Povinnost očipovat psa je v novele stanovená v době prvního očkování proti vzteklině, tedy kolem půl roku věku zvířete. Většina štěňat už má ale v té době nové majitele. Kritici proto už dříve upozorňovali, že množírny budou dál opouštět neočipovaná osmitýdenní štěňata.

Podle Lukáše Duchka z veterinární nemocnice Vetcentrum by proti množírnám pomohlo snížení věku, od kdy je čipování povinné, a také zavedení centrálního registru, kde by bylo povinné čipy po aplikaci zaregistrovat.

Na čipu je nyní většinou nahrané pouze unikátní číslo, podle kterého lze zvíře dohledat. Podle Duchka ale existuje pět soukromých registrů a někdy je tak problém psa najít: „Musíte všechny obvolávat a není to úplně snadné.“ 

Video Studio 6
video

Duchek: Proti množírnám by pomohlo snížení věku čipování

Své vlastní psí registry má navíc i řada měst. Někde je totiž čipování psů povinné už nyní. V Ostravě například už od tří měsíců věku zvířete, v Praze od šesti měsíců. Přítomnost čipu pak kontrolují městští strážníci. Pokuta za neočipované zvíře se pohybuje v řádu stokorun.

V Česku je kolem 1,5 milionu psů, část z nich už čip má. Pořizovací cena čipu závisí na jeho typu. Soukromí veterináři si účtují zhruba od 300 do 700 korun. Dražší čipy mívají nahraný i poplatek za registraci.

Zdravotní problémy se podle Duchka po aplikaci čipu objeví jen výjimečně. „Osobně jsem to nezažil a to jsme jich naaplikovali tisíce,“ řekl České televizi. „Čipují se i andulky a křečci. Kdo argumentuje tím, že malé zvíře nelze načipovat, tak určitě každý pes je větší než křeček,“ dodal.

Novela veterinárního zákona také zpřísňuje podmínky pro chov psů. Útulky pro opuštěná zvířata budou nově podléhat registraci kvůli zajištění veterinárního dozoru. Novela navíc nově definuje útulky tak, aby pro ně bylo možné stanovit ještě další pravidla podzákonnými normami.

Pokuty budou dvojnásobné

Zdvojnásobují se i pokuty za porušení veterinárních pravidel. Podle druhu provinění se mohou vyšplhat na 20 000 až 100 000 korun. Zvýšení pokut bylo ve sněmovně zdůvodněno tím, že se sankce od roku 1999 nezměnily a měly by si zachovat represivní i preventivní charakter.

Novela také povoluje možnost domácích porážek skotu mladšího šesti let. Na jednom hospodářství ale budou moci chovatelé ročně porazit jen tři kusy ve věku mezi dvěma až šesti lety.

Zkrátit se má rovněž nahlášení domácí porážky z jednoho týdne na tři dny. Maso z telat budou moci kvůli vyššímu riziku kontaminace konzumovat pouze členové domácnosti chovatele. Norma rovněž legalizuje stav, kdy si výslužku zabijačky odnášejí osoby blízké chovateli.