Horní komora drtivou většinou odmítla nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí, který měl podle vlády zjednodušit a harmonizovat kontroly ve veřejné správě. Podle senátorů by ovšem v praxi místo efektivnější kontroly přinesl jen více byrokracie. Normu tak bude muset znovu projednat sněmovna, která může senátorské veto přehlasovat.
Senát odmítl zákon o kontrole veřejných financí
Návrh zákona se týká všech organizací, které jsou správci kapitol státního rozpočtu. Jde o ministerstva a další státní úřady. Dále se týká státních fondů, měst a jejich obvodů, krajů, zdravotních pojišťoven, Správy železniční dopravní cesty, příspěvkových organizací zřízených krajem nebo městem a ministerských školských zařízení.
Argument Senátu: Norma nepřinese zlepšení, ale papírování
V Senátu ovšem proti kabinetní normě vystupovali reprezentanti vládních stran. Předseda senátorského klubu ČSSD Petr Vícha poukázal mimo jiné na to, že zákon neomezí duplicitní kontroly stejné věci různými státními orgány, což horní komora požadovala. Uvedl také, že kontrola je v novém zákoně popsána ve 30 paragrafech, zatímco v nynějším zákoně na to stačí paragrafů devět.
I další senátoři poukazovali na nelogičnosti a růst administrativy, kterou by podle nich nový předpis přinesl. Podle Miloše Vystrčila (ODS) a Patrika Kunčara (KDU-ČSL) není šance normu uvést do praxe počátkem příštího roku, jak vláda plánuje.
Některé obce by například místo jednoho auditora musely zřídit minimálně dvoučlenný útvar interního auditu. „Jestli si někdo myslí, že v tuto chvíli v ČR je pět set vysokoškolsky vzdělaných auditorů nahlášených na úřadu práce s dvěma lety zkušeností v této činnosti, kteří jen čekají na tento zákon, a my si je pak najmeme, tak není,“ uvedl Vícha.
Na přijetí zákona závisí podpora pro ústavní rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, aby mohl prověřovat prakticky veškeré veřejné finance. Není tak pravděpodobné, že by sněmovna a Senát stihly do konce funkčního období dolní komory schválit úpravu kompetencí NKÚ.