Dotovaný objekt jako Čapí hnízdo by neměl měnit majitele déle než jen pět let, myslí si Šlechtová

Žádost policie směřovaná do sněmovny, aby vydala ke stíhání poslance Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO), opět upozornila na kauzu farmy Čapí hnízdo. Po vydělení z Agrofertu totiž farma získala dotaci, na kterou by jako firma velkého koncernu nedosáhla. Později se společnost zase k Agrofertu vrátila. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) v Interview ČT24 uvedla, že jakmile skončí takzvaná doba udržitelnosti, může si příjemce dotace s projektem vlastně dělat, co chce. Domnívá se ale, že takový objekt by měl zůstat ve vlastnictví daného příjemce déle než jen pět let.

Video Interview ČT24
video

Ministryně Šlechtová hostem Interview ČT24

Farma Čapí Hnízdo je opět ve středu pozornosti poté, co policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka.

„Nechala jsem si zjistit informace o tomto projektu asi před dvěma lety, když se to začínalo vyhrocovat,“ podotkla ministryně Karla Šlechtová.

U projektu Čapího hnízda byla podle ní provedena řada kontrol a auditů, a to i ze strany ministerstva financí. „Pokud se nemýlím, byla tam jenom jedna nesrovnalost,“ řekla s tím, že v tuto chvíli se to, co prošlo kontrolou a auditem, jeví v pořádku. „I proto byla dotace udělena,“ uvedla.

„Audity se nezabývaly jenom otázkou má dáti – dal. Zkoumaly také přínosy celého projektu, které jsou uvedeny v auditní zprávě jako opravdu pozitivní. Je otázka, co zkoumala policie,“ doplnila.

Je však ráda, že v současnosti již anonymní akcie nejsou povoleny v žádném čerpání evropských dotací. Právě anonymní akcie byly využity v případě Čapího hnízda, když se vydělilo z koncernu Agrofertu. Babiš pak v souvislosti s mimořádným jednáním sněmovny prohlásil, že farmu vlastnily v době získání evropské dotace jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky.

Pokud jde o následný návrat společnosti do Agrofertu, upozorňuje Šlechtová na pravidlo udržitelnosti. „Jakmile skončí doba udržitelnosti, která je pětiletá u takzvaných tvrdých projektů, téměř u všech operačních programů, a to jak za minulé, tak stávající programové období, tak potom si příjemce žádosti s projektem může zjednodušeně dělat, co chce,“ přiblížila.

„Principiálně nesouhlasím s tím, aby tyto objekty byly součástí dalších prodejů. Měli jsme případy týkající se například hotelových komplexů nebo i sociálních domů. Domnívám se, že v souvislosti s dobou udržitelnosti, a teď nemluvím pouze o Čapím hnízdě, by měl objekt zůstat déle než pouze pět let ve vlastnictví daného příjemce,“ dodala.

OLAF by se mohl vyjádřit do konce roku

Věcí se vedle české policie zabývá i vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). „Průměrná doba, během níž OLAF zkoumá věci, je 21 měsíců. Neformální informace jsou, že by rozhodnutí mělo padnout během příštích měsíců. Může to být podzim, může to být do konce roku. Mění se ale i šéf evropského auditního orgánu a uvidíme, jak se stávající šéf domluví s novým,“ zmínila Šlechtová.

Policie dostala pokyn k prověření dotací na farmu Čapí hnízdo již na podzim 2015, kdy vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová dostala anonymní trestní oznámení kvůli možnému dotačnímu podvodu. Oznámení mířilo především na Andreje Babiše a citovalo jeho vyjádření v dokumentu České televize Matrix AB.

Farma patřila na přelomu let 2007 a 2008 do Babišova Agrofertu. Poté změnila formu vlastnictví, a nebylo tak možné dohledat jejího majitele. Díky změně dosáhla na padesátimilionovou evropskou dotaci. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se vrátila mezi firmy Agrofertu.