Poplašné sirény mohou zachránit život. Každá má unikátní tón… a také význam

Pronikavý nepřerušovaný tón, který se rozléhá 140 vteřin. Pravidelná zkouška sirén doprovází pravé poledne každou první středu v měsíci. Podle kolísání tónu a doby, po kterou sirény zní, lze poznat jejich typ. Právě před 15 lety nastala výjimečná situace - Prahou se rozezněly sirény netypicky „na ostro“.

Video Komu houká siréna?
video

Není siréna jako siréna. Jak rozeznat zkoušku od piety a ohrožení?

Zdroj: ČT24

V Česku existují tři různá sdělení vysílaná k veřejnosti. Přenáší je víc než pět tisíc rotačních a elektronických sirén, případně rozhlasů. Když Prahu zasáhly povodně, prořezávalo atmosféru varovné houkání, které lidem na rozdíl od zkoušky sirén nebylo povědomé.

V případě hrozícího nebezpečí je pro obyvatele určen pouze jeden signál symbolizující všeobecnou výstrahu. Tento ostrý tón má kolísající charakter a zpravidla trvá 140 vteřin. Signál může zaznít až třikrát po sobě v tříminutových intervalech.

Elektronické sirény a rozhlasy mají navíc tu výhodu, že mohou varování doplnit o mluvenou informaci upřesňující druh ohrožení. Po utichnutí sirén se tedy městem nese hlas oznamující hrozbu, které lidé čelí.

Pražané tak mohli slyšet hlášení typu: „Nebezpečí zátopové vlny, nebezpečí zátopové vlny. Ohrožení zátopovou vlnou. Sledujte vysílání Českého rozhlasu, televize a regionálních rozhlasů. Nebezpečí zátopové vlny, nebezpečí zátopové vlny.“

Kromě zátopových vln se však stejná výstraha používá také při chemických nebo radiačních haváriích, případně při jiných nenadálých událostech. Hlášení pak může mít podobu: „Všeobecná výstraha, všeobecná výstraha, všeobecná výstraha. Sledujte vysílání Českého rozhlasu, televize a regionálních rozhlasů. Všeobecná výstraha, všeobecná výstraha, všeobecná výstraha.“

Podobným způsobem je ohlášen i konec poplachu. Po zaznění sirén informuje hlasový záznam o ukončení poplachu.

Mezi další signály patří vyhlášení požárního poplachu. Tohle varování však není určeno obyvatelům. Slouží totiž ke svolání jednotek požární ochrany k výjezdu. Znění požárního poplachu se liší v závislosti na tom, zda je vyhlášen pomocí rotační, nebo elektronické sirény.

Rotační siréna drží 25 vteřin stálý tón a následně na 10 vteřin utichne. Tyto intervaly se opakují po dobu jedné minuty. Elektronická siréna oproti tomu vydává zvuky připomínající kolísající tóny trubky: „HÓ-ŘÍ, HÓ-ŘÍ.“

Posledním signálem je ten, který se pravidelně opakuje každou první středu v měsíci. Zkouška sirén testuje provozuschopnost celého varovacího systému. V poledne se tedy rozezní zkušební nepřerušovaný tón, který trvá 140 vteřin. Elektronické sirény poté ohlásí upozornění o zkoušce sirén také verbálně.

Samotné rozeznání zvukových signálů ale ještě není všechno. V krizových situacích by lidé měli také vědět, jak se zachovat. Hasičský záchranný sbor sepsal několik rad, jak po vyhlášení všeobecné výstrahy postupovat.

Prvním krokem by podle hasičů mělo být nalezení úkrytu v nejbližší budově, ideálně pak ve vyšších patrech, a to z důvodu možného šíření škodlivých látek. Ty jsou často těžší než vzduch a drží se proto ve spodních patrech. Následně by lidé měli v budově pozavírat a utěsnit okna a dveře, aby snížili pravděpodobnost zamoření prostoru. V neposlední řadě je důležité zapnout rádio nebo televizi, odkud se mohou dozvědět podrobnější informace o aktuální situaci.

Zmíněné rady platí především při hrozbách znečištění ovzduší škodlivými látkami. V případě povodní se ale bezpečnostní opatření liší. Při reálné hrozbě vytopení je potřeba se informovat o místě a způsobu evakuace, připravit se na utěsnění nízko položených dveří a oken, neustále sledovat zprávy a vývoj situace a připravit si také evakuační zavazadlo.