Stát je o krok blíže k odkoupení vepřína v Letech na Písecku. Společnost AGPI, které patří, přijala návrh nabídky vlády. Částku, kterou je kabinet ochoten zaplatit, však obě strany stále nechtějí zveřejnit, místopředseda představenstva AGPI Jan Čech přitom dal najevo, že firma očekávala štědřejší nabídku. Podle ministerstva kultury by smlouva o odkupu vepřína mohla být hotová v září.
Majitel vepřína v Letech přijal vládní nabídku na odkoupení
Vláda chce vepřín odkoupit a následně ho zbourat. Ministerstvo kultury nechalo vypracovat posudek o hodnotě pozemků, budov a vybavení. Areál v Letech stojí na místě bývalého pracovního a následně cikánského tábora od roku 1972. Již minulý týden schválili akcionáři AGPI prodej vepřína státu, cena ale ještě zřejmá nebyla.
To se nyní změnilo, ani jedna ze zainteresovaných stran však sumu, kterou stát za letský vepřín zaplatí, nezveřejnila. Spekuluje se o několika stovkách milionů. Místopředseda představenstva AGPI Jan Čech řekl, že představy společnosti o částce původně byly výrazně vyšší. Podle něj byl stát při vyjednávání „velice přísný“. Odkoupení musí ještě projednat vláda, což se stane na přelomu srpna a září.
Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) již dříve hovořil o podpisu smlouvy v září a nyní jeho úřad zopakoval, že by stát mohl v devátém měsíci smlouvu uzavřít. „Již počátkem nového školního roku by mohlo dojít k uzavření kupní smlouvy,“ uvedla mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Jan Čech je ale zdrženlivější. „Pokud všechno půjde podle předpokladů, měl by se celý obchod uzavřít ještě do konce současného volebního období,“ řekl s odkazem na volby, které se uskuteční až ve druhé polovině října.
Česká vláda uvažovala o odkupu vepřína přibližně dvacet let, ale nikdy nenašla na obchod dostatek peněz. Společnost AGPI preferovala převod vepřína na jiné místo, nakonec souhlasila s finanční kompenzací. Vláda o přesunu vepřína jinam nechtěla jednat, protože bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier upozornil, že vyřízení povolení pro tuto operaci mohlo trvat až deset let.
Proti zbourání vepřína se na konci června vyslovil prezident Miloš Zeman, protože by to podle něj znamenalo ztráty pro státní rozpočet. Česko už dříve kvůli vepřínu kritizovala řada domácích i mezinárodních institucí včetně Evropského parlamentu.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
Romský koncentrační tábor v Letech