Stát má na práci lidí s handicapem přispívat víc. Zaměstnavatelé chtějí dalších 1500 korun

Část zaměstnavatelů si stěžuje na nedostatečné příspěvky na práci handicapovaných. Sněmovnou prošel návrh, který příspěvek zvedá na 10 500 korun. Podle zaměstnavatelů je to málo a chtějí o 1500 korun více.

Video Události
video

Události: Zaměstnavatelé chtějí vyšší příspěvek na práci lidí s handicapem

V souvislosti se zvyšováním minimální mzdy od příštího roku někteří zaměstnavatelé chtějí, aby se adekvátně zvedla i státní podpora na práci lidí s handicapem – a to až na 12 tisíc. Dnes přispívá stát zaměstnavatelům s více než polovinou handicapovaných pracovníků na jeden plat 9 500 korun.

„V normálním procesu zaměstnávání si na to nevydělají vůbec. Samozřejmě jde o to, aby zaměstnanost zdravotně postižených byla co největší,“ argumentuje pro vyšší příspěvky prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Pokud se příspěvek nezvýší, hrozí podle zaměstnavatelů, že část lidí s handicapem o práci přijde. Přes poslance návrh neprošel, teď pro něj hledají podporu v Senátu.

 

Sociální podnik - kavárna Dismas
Zdroj: ČT24

Ve sněmovně měl návrh podporu ČSSD a sociálního výboru. „Já si myslím, že to není tak velké navýšení, ale pochopitelně bude záležet, v jaké kondici bude české hospodářství,“ vyslovil se pro návrh i předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).

Návrh podporuje také předseda senátního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Peter Koliba (nestr. za ANO). „Pomůže to zaměstnavatelům a umožní to zvýšit mzdy lidem s určitým handicapem,“ uvedl.

Opozice má ale výhrady. „Je otázkou, jestli tím, že podpoříme příliš chráněný trh, třeba zase nepoškodíme trh nechráněný,“ myslí si předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.

Ze státního příspěvku se platí i pomocník handicapovaného

Jednou z těch, jichž by se zvýšení podpory týkalo, je Petra Šiftová. V tréninkové kavárně pracuje sedm let a většinu úkonů zvládá udělat sama. Má lehké mentální postižení, které ale okolí na první pohled nepozná.

„Práci mi našla maminka na internetu. Já jsem vždycky chtěla být servírkou,“ říká Šiftová.

Dříve pracovala v kavárně za minimální mzdu, teď si vydělá o něco víc. Organizace, která ji zaměstnává, je ale závislá na příspěvcích od státu, ze kterých platí třeba i člověka, který je dívce k ruce. Také tady by se vyšší příspěvek od státu hodil.

Pokud senátoři plánu zaměstnavatelů vyhoví, budou o něm znovu jednat poslanci. Kromě toho, že návrh by poslanci odmítli, hrozí i to, že ho nestihnou projednat vůbec. Senát ale může podpořit i variantu, kterou schválili poslanci, tedy zvýšení příspěvku na 10 500 korun. Po podpisu prezidenta by peníze navíc získali zaměstnavatelé už v říjnu.

Novela snižuje hranici náhradního plnění

Novela o zaměstnanosti, která míří do Senátu, dále sníží limit pro poskytování takzvaného náhradního plnění, kdy mohou úřady a firmy místo zaměstnání povinného podílu postižených pracovníků odebrat zboží od firem s víc než polovinou zaměstnanců s handicapem. Limit má klesnout z 36násobku průměrné mzdy na 28násobek, tedy na 725 284 korun.

Novela má rovněž nahradit systém vymezování chráněných míst uznáním zaměstnavatele na chráněném trhu práce. To by firma či instituce s víc než polovinou míst pro postižené získala poté, co by s ní úřad práce uzavřel dohodu. Ministerstvo práce a sociálních věcí také bude mít údaje o zaměstnavatelích s více než polovinou handicapovaných pracovníků, nyní data chybějí.