Praha - Cesta k jednomu z nejdůležitějších protikorupčních nástrojů – zákonu o financování politických stran, se komplikuje. Potom, co vláda odmítla ustavit úřad, který by stranické účty kontroloval, naráží ministerstvo vnitra i s novým návrhem: aby porušování zákona lidé mohli žalovat u správního soudu.
Vnitro navrhuje kontrolu stranických účtů u správních soudů
Jak bude vypadat nový zákon o financování politických stran, stále není jasné. Návrh zatím počítá s povinností stran a hnutí mít transparentní účet a zveřejňovat své finanční zprávy na internetu. Jenže to podle některých kritiků nestačí. Problematické je podle nich třeba to, že není jasně řečeno, kdo má účty kontrolovat. V podstatě by to tak připadlo na samotnou veřejnost, ta by se mohla obrátit se žalobou na soud. „V případě, že by nějaký občan měl pochybnosti, že strana a její financování neprobíhá transparentně, může se obrátit na soud. My navrhujeme v tuto chvíli Nejvyšší správní soud,“ říká mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.
Jenže s touhle variantou má problém nejen opozice. „Žaloba ve správním soudnictví je na roky. Je otázkou, zda za několik let taková sankce bude mít smysl. Nebo zda naopak nebudou jen zneužívány k šikanózním žalobám,“ obává se Jeroným Tejc (ČSSD). Navíc není ani jasné, jestli by vůbec soud našel viníka.
Michael L. Smith ze Sociologického ústavu AV ČR klade další otázky: „Bude dost informací a nástrojů, aby takové věci posílali k soudu? Je možné si představit, že soud potrestá pokutou hrubé porušení zákona, ale co s mnoha menšími problémy?“
Nejvyšší správní soud
A od takového nápadu dává ruce pryč i samotný Nejvyšší správní soud. „To vůbec nepatří správním soudům,“ namítá předseda NSS Josef Baxa. Ten nemá ani představu, jak by to vlastně fungovalo: „Máme dostat nějaké pravomoci k daňové kontrole? Soudci budou běhat někde po sekretariátech politických stran a tam budou říkat - ukažte nám igelitky?“
Ministerstvo proto zdůrazňuje, že nad návrhem se ještě sejde pracovní skupina. Před supervolebním rokem 2014, kdy zemi čekají několikery volby včetně sněmovních, tak zatím úprava stranického financování neprošla ani vládou. Ministerstvo ale slibuje, že se všechno stihne a stranické účty by měly být příští rok volně přístupné.
Politické strany zatím povinnost zveřejňovat své účty nemají. Obě největší parlamentní strany své finanční zprávy na stránkách několik let vůbec neměly, poprvé je zveřejnily až loni. Třeba komunisté tak ještě vůbec neučinili.
Významnou částí příjmů stranických kas jsou přitom příspěvky ze státního rozpočtu. Jde v řádu o desítky milionů korun, u některých dokonce víc než o polovinu příjmů. Například největší ODS a ČSSD dostaly po posledních volbách do sněmovny z peněz daňových poplatníků každá víc než čtvrt miliardy korun. Nejmenší Věci veřejné pak skoro 80 milionů korun. Strany mají navíc další příjmy z peněžitých darů, členských příspěvků nebo třeba z podnikání svých obchodních společností.
Události o zákonu o financování politických stran (zdroj: ČT24)