NKÚ: Ministerstvo průmyslu mělo v účtech chyby za desítky miliard

Ministerstvo průmyslu a obchodu mělo v účetnictví a ve výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu roku 2015 chyby za více čtyřicet miliard korun. Během prověrky to zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). MPO uvádí, že postupovalo správně a za údajnými chybami prý stojí rozdílný výklad účetních předpisů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu
Zdroj: ISIFA Autor: Ruml Miloš

NKÚ prověřoval údaje závěrečného účtu kapitoly státního rozpočtu ministerstva, vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky a také údaje, které MPO předkládalo pro hodnocení plnění státního rozpočtu za rok 2015.

„Kontroloři zjistili, že některé části závěrečného účtu nebyly úplné. Některé informace v závěrečném účtu neodpovídaly údajům ve finančních výkazech nebo v účetní závěrce za rok 2015, jiné uvedlo ministerstvo nesprávně,“ popsala stav účetnictví Jana Gabrielová z odboru komunikace NKÚ.

V účetní uzávěrce chyby za 25 miliard

V účetní závěrce, kde resort vykázal náklady přes 46,5 miliardy a výnosy zhruba 23,3 miliardy byly chyby za více než 25 miliard korun. Na výkazu k rozpočtu s uvedenými příjmy asi 36,9 miliardy a výdaji 46,5 miliardy byly chyby za 15,7 miliardy korun.

Pokud jde o účetní uzávěrku, podle NKÚ by už chyby dohromady za 931 milionů korun ovlivnily ekonomická rozhodnutí jejích uživatelů – na ministerstvu se ale našly chyby za pětadvacet miliard.

„Uživatelé účetní závěrky tak v řadě případů dostávají jinou informaci, než jakou by získali při zobrazení skutečnosti v souladu s účetními předpisy,“ sdělila Gabrielová. Informace z účetnictví jsou podle kontrolorů zdrojem pro operativní a strategické řízení na úrovni účetních jednotek i státu nebo pro určení toho, jak nákladné jsou jednotlivé oblasti práce resortu.

Špatně zařazené obnovitelné zdroje

V údajích pro hodnocení plnění státního rozpočtu, kde byly nesprávné údaje za 15,7 miliardy, byla podle NKÚ nejvýznamnější chyba v zařazení dotací na obnovitelné zdroje energie. „MPO je vykázalo jako výdaje na vlastní činnost ministerstva. Takto vykázaný číselný údaj tak podává jinou informaci, než jaká je zveřejněna v závěrečném účtu kapitoly. Nelze z něj zjistit, že jde o jeden z nástrojů řízení energetické politiky státu,“ dodala Gabrielová.

Ministerstvo kromě zmíněných pochybení také třeba hospodařilo s téměř stovkou milionů korun z Programu energetických úspor zcela mimo rozpočet. S penězi podle NKÚ ministerstvo nakládalo bez zákonného zmocnění, jen na základě smlouvy uzavřené s bankou.

MPO: Za chybami je rozdílné čtení účetních předpisů

Podle ministerstva ale zmíněná údajná pochybení vyplývají z rozporu mezi účetními postupy NKÚ a metodickým výkladem ministerstva financí, kterým se řídí MPO. „Výstupy této kontrolní akce nepovažujeme za relevantní. Trvám na tom, že MPO vedlo své účetnictví správně a úplně a ve své účetní závěrce podávalo správné informace,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD).

Ze zmíněných pochybení za pětadvacet miliard připadá podle MPO patnáct miliard na rozdílný výklad účetní legislativy. „S ministerstvem financí jsme opakovaně konzultovali spornou problematiku před i v průběhu kontroly. Na výsledky těchto konzultací jsme NKÚ upozornili,“ uvedl Havlíček.

Podle něj MPO podalo proti výsledkům prověrky ve čtyřech případech námitky, které ale NKÚ zamítl. „Kolegium NKÚ ve zdůvodnění zamítnutí námitky uvádí, že názor ministerstva financí nelze pokládat za právně závazný,“ doplnil. Vládní usnesení podle Havlíčka zavazují MPO, aby se řídilo výkladem ministerstva financí.