Nečas u soudu poprvé vysvětloval trafiky pro poslance. Tvrdí, že jen urovnával rozkol v ODS

Události: Nečasovi u soudu popřeli trafiky pro poslance (zdroj: ČT24)

Bývalý premiér Petr Nečas před soudem odmítl tvrzení obžaloby, že na konspiračních jednáních v roce 2012 podplácel poslance takzvanými trafikami – lukrativními funkcemi. Neveřejné schůzky jsou podle něj v politice běžné. Obžalobě z podplácení trojice někdejších zákonodárců z ODS čelí vedle Nečase i jeho manželka Jana a bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Kauza přispěla v roce 2013 k pádu vlády. Hlavní líčení bude pokračovat 7. září výslechem svědků.

Před soudem vystoupila jako první Nečasová. Vypovídala pouze asi pět minut a vinu kategoricky odmítla. Přečetla jen stručné prohlášení, ve kterém uvedla, že „pokud s kýmkoliv hovořila, tak jenom obecně a v rámci standardního plnění pracovních povinností“. Na dotazy státních zástupců odpovědět odmítla stejně jako později Nečas.

Expremiér se ke svému obvinění obšírněji vyjádřil vůbec poprvé. V hodinové výpovědi mluvil spatra, jen občas nahlédl do připravených poznámek. „Musím kategoricky odmítnout, že došlo k jakékoliv dohodě mezi mnou a třemi poslanci Občanské demokratické strany. Toto se nikdy nestalo a není to pravda,“ řekl u Obvodního soudu pro Prahu 1.

Nečas poprvé vysvětloval trafiky pro poslance. Podplácení odmítl (zdroj: ČT24)

Bez neveřejných schůzek by podle Nečase v politice nikdy nebylo dosaženo žádné dohody. Tvrdí, že se jen nažil vyřešit rozkol v ODS a jeho zájmem bylo nalezení politického kompromisu, nikoliv to, aby trojice rebelujících poslanců odstoupila z funkcí. 

Obžaloba je podle Nečase vykonstruovaná a smotala věci, které spolu nesouvisí, do jednoho zdánlivě souvislého děje. Připomněl, že na podzim 2012 se paralelně s děním kolem daňového balíčku konal volební kongres názorově rozštěpené ODS.

Nečas: V září 2013 jsem chtěl odejít z politiky

„Měl jsem zájem na nalezení politického kompromisu, aby všichni poslanci ODS hlasovali pro balíček,“ podotkl. Byl prý už v té době rozhodnutý, že v září 2013 oznámí svůj odchod z politiky, a svému nástupci chtěl předat stranu jako konsolidovanou a nerozeštvanou vzájemnými spory.

Případ je jednou z větví zásahu na Úřadu vlády, který v roce 2013 vedl k pádu Nečasova kabinetu. Kořeny má už v roce 2012, kdy se vládní koalici nepodařilo ve sněmovně zvrátit senátní veto balíčku daňových změn. Spolu s opozicí totiž hlasovalo několik poslanců ODS, mezi nimi Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř.

Marek Šnajdr, Ivan Fuksa, Petr Tluchoř
Zdroj: ČT24

Rebelové později umožnili schválení balíčku tím, že složili poslanecké mandáty. Šnajdr a Fuksa vzápětí dostali lukrativní pozice ve státních firmách. Obžaloba tvrdí, že příslib takzvaných trafik byl podplácením, k němuž premiéra navedla tehdejší šéfka jeho kabinetu Jana Nagyová (nyní Nečasová) a Boček, který býval Fuksovým náměstkem.

Bývalý premiér ale u soudu popřel, že Nečasová a Boček do jednání s rebelujícími poslanci jakkoliv zasahovali. Pouze podle něj domlouvali schůzky mezi ním a Tluchořem. „Mezi mnou a poslancem Tluchořem bylo obrovské osobní napětí, dokonce by ho někdo mohl označit za nevraživost,“ uvedl Nečas a připomněl, že zařídil Tluchořovo sesazení z pozice předsedy poslaneckého klubu. 

Expremiér také tvrdí, že balíček by sněmovnou prošel, i pokud by pro něj trojice rebelů nehlasovala. „Tyto hlasy jsem nepotřeboval, tak jakou by mělo logiku, abych tyto poslance podplácel?“ zeptal se soudu.

Roman Boček
Zdroj: ČT24

Boček vypovídal podobně jako Nečas. Soudu řekl, že se na schůzkách snažil Nečase s Tluchořem usmířit. „Žádná úvaha o tom, že by se vzdali mandátu, nikdy nepadla,“ prohlásil. „Jsem přesvědčený, že jsem nic špatného neudělal. V kontextu doby myslím, že to, za co jsem dnes souzen, se děje dnes a denně,“ řekl novinářům.

V září jsou u soudu naplánovány výslechy svědků. Dále budou přehrány policejní odposlechy, což je z pohledy obžaloby klíčový důkaz.

Luxusní dary za téměř deset milionů

Nečasovi s Bočkem hrozí za trafiky až šest let. Nečasové až osm, protože navíc čelí obžalobě z krácení daní u luxusních darů. Olomoucké vrchní státní zastupitelství totiž kauzu trafik s krácením daní spojilo. Podle obžaloby Nečasová nezaplatila daň ve výši 700 tisíc korun z darovaných kabelek, oblečení a šperků za téměř deset milionů. 

Luxusní dary pro Janu Nečasovou
Zdroj: ČT24

Nečasová podle vyšetřovatelů dostávala dary v letech 2012 až 2013 od různých představitelů firem a státních institucí. Dávali je například lobbista Vladimír Johanes, podnikatel Daniel Křetínský nebo šéf ČEZ Daniel Beneš. Policie předpokládala, že šlo o úplatky, které měly vlivným lidem zajistit udržení pozic ve firmách nebo přístup k Nečasovi.

Stíhání v kauze trafik nejprve směřovalo i vůči trojici poslanců, těch se ale zastal Nejvyšší soud s odkazem na poslaneckou indemnitu. Stát se jim pak za obvinění a vazbu musel omluvit.

Obvodní soud pro Prahu 1 se začal obžalobou kolem trafik a luxusních darů zabývat loni v prosinci, bezprostředně po jejím přečtení však hlavní líčení odročil kvůli námitkám advokátů ohledně údajné podjatosti státních zástupců.

Stěžovali si i žalobci, kteří zase pokládali za podjatou soudkyni Helenu Královou. Městský soud v Praze ale v dubnu stížnost státních zástupců zamítl. V kauze zneužití Vojenského zpravodajství, kde také figuruje Jana Nečasová, naopak soud Královou loni vyloučil právě kvůli pochybnostem o její nestrannosti.