Konec neplacených přesčasů u bezpečnostních sborů podpořil i Senát

Policisté a příslušníci dalších bezpečnostních sborů už nebudou sloužit ročně 150 hodin přesčasů bez nároku na náhradní volno nebo odměnu, s výjimkou vyhlášených krizových stavů. Uzákoní se také náborové příspěvky nebo zkušební doba. Předpokládá to novela o služebním poměru, kterou schválil Senát. Přijal také novelu o obecní policii.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Policisté už nebudou muset sloužit 150 hodin přesčasů ročně

Novela by měla zvýšit atraktivitu služby v bezpečnostních sborech a jejich personální stabilitu, uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Kromě policie se týká hasičů, celníků, Vězeňské služby, Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb. V horní komoře novelu podpořilo 58 ze 70 hlasujících senátorů, ostatní se zdrželi. Pokud ji podepíše i prezident, účinná bude od příštího roku.

Nová opatření znamenají další zátěž rozpočtu. Pokud budou členové bezpečnostních sborů sloužit nově proplácené přesčasy, náklady se odhadují na 210 milionů korun ročně. Odhad ale vychází z toho, že příslušníci si budou za přesčasy většinou vybírat náhradní volno.

„Některá opatření nabíhají až v roce 2019, příprava je možná delší. V každém případě se to stane součástí mandatorních výdajů ministerstva vnitra. My budeme vyjednávat o rozpočtu v průběhu letošního léta, ale samozřejmě to musíme finančně pokrýt,“ uvedl Chovanec.

Video Studio 6
video

Brífink: Služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů

Právě zvyšování mandatorních výdajů ale kritizuje opozice. Částku na přesčasy zpochybnil jediný vystupující v diskusi – senátor Zdeněk Nytra z klubu ODS, sám bývalý šéf krajských hasičů. Udělování náhradního volna je podle něho v podstatě chiméra.

„Když zůstanu u hasičského záchranného sboru, tak na spoustě stanic se slouží na minimálních stavech a není nikdo, kdo by mohl dostat to náhradní volno. Naopak když neplánovaně někdo onemocní, tak místo něj musí nastoupit příslušník na přesčas,“ říká Nytra. 

Senátor a bývalý ministr vnitra František Bublan (nestr. za ČSSD) však věří slovům nynějšího ministra. „Byli jsme ujištěni, že financí bude dostatek. Některé výdaje, například zvýšení rizikového příplatku, budou až od 1. 1. 2019. Pevně doufám, že se na to peníze najdou,“ řekl František Bublan v Událostech.

Za úmrtí ve službě roční plat

Náborové příspěvky se budou podle novely pohybovat od 30 do 150 tisíc korun. Příslušníci by je dostávali po půl roce. Pokud by sloužili aspoň šest let, nemuseli by jejich poměrnou část vracet. Příspěvek by měl vyrovnat nástupní plat v bezpečnostních sborech, který není konkurenceschopný na trhu práce.

Zvýší se navíc úmrtné, bude činit dvanáctinásobek měsíčního služebního příjmu místo nynějšího trojnásobku. Vzroste také základní částka odškodnění pozůstalým. „Jednorázové odškodnění se zvyšuje pro manžela, případně manželku a nezaopatřené děti z 200 na 400 tisíc korun. Pro rodiče příslušníka ze 100 na 140 tisíc korun,“ uvedl generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Drahoslav Ryba. 

Video Tomáš Machovič, místopředseda a člen předsednictva Nezávislého odborového svazu Policie ČR
video

Tomáš Machovič, místopředseda a člen předsednictva Nezávislého odborového svazu Policie ČR

Novela po sněmovních úpravách zajistí rovněž vyšší rizikové příplatky až o 4000 korun od roku 2019. Příplatky 5 až 25 tisíc korun budou pobírat také příslušníci, kteří jsou sportovními reprezentanty nebo trenéry.

Vládní předloha obsahuje i další změny. Jde třeba o možnost zrychleného služebního postupu pro středoškolsky vzdělané příslušníky. Dostanou stejně jako jejich vysokoškolsky vzdělaní kolegové šanci přihlásit se do výběrového řízení na obsazení volného služebního místa, pro které je stanovena služební hodnost až o dva stupně vyšší.

Nováčci u bezpečnostních sborů budou nově přijímáni na zkušební dobu. Nyní je totiž podle předkladatelů velmi obtížné propustit nově přijatého příslušníka, u kterého se v prvních měsících služebního poměru ukáže, že nemá nutné předpoklady.  

K obecní policii už v 18 letech

Senátoři schválili také novelu o obecní policii. Ta snižuje věk pro nástup do služby o tři roky na 18 let, zůstane ale podmínka maturitního vzdělání. Při nynější devítileté základní škole studenti dosahují maturity obvykle nejdříve v 19 letech.

„Fakticky je to dorovnání podmínek, jako mají vojáci z povolání nebo policisté. Městská policie je s nimi v konkurenčním prostředí, co se týče náboru mladých lidí, tak nechť jsou ty podmínky stejné a rovné,“ řekl senátor Václav Láska (nestr. za Zelené).

Se zbraní by strážníci mohli sloužit až od 21 let. Ze tří na pět se prodlouží lhůta pro pravidelné přezkušování obecních policistů. Návrh také rozšiřuje možnosti uzavírání smluv s obecní policií. Strážníci by nově mohli pomáhat při krizových stavech v jiných obcích než v regionu, kde daná obecní policie sídlí, i při velkých společenských nebo sportovních událostech či demonstracích.

Ve sněmovně se diskutovalo při projednávání novely o možném omezení pravomoci strážníků měřit rychlost vozidel. Návrh předpokládal, že by kompetenci měli jen v domovské obci, nikoli i mimo ni na základě veřejnoprávních smluv. Sněmovna ale nakonec pravomoc nezúžila. Norma nyní zamíří k podpisu prezidentovi.