Zařadí vyšší rychlost? Ministr dopravy by chtěl mít D11 na hranicích do roku 2026

Dálnice D11, která se za posledních deset let prodloužila jen o pár kilometrů, bude do roku 2025 nebo 2026 kompletní. I tak nastane období, kdy bude na hranicích končit polská rychlostní silnice a na ni naváže jen málo kapacitní komunikace první třídy, ale nemělo by být dlouhé. Slibuje to memorandum, které podepsal ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) se svým polským protějškem Andrzejem Adamczykem.

Stavba dálnice D11 u Hradce Králové

Zdroj: ČTK Autor: Drahoslav Ramík

Od roku 2023 by měla na česko-polské hranice přivádět auta ze severu rychlostní silnice S3. Pokud by stavba navazující dálnice D11 dále k Hradci Králové šla nadále takovou rychlostí, jakou se rozrůstala – a stále rozrůstá – D11 mezi Hradcem a Prahou, zůstala by polská dálnice slepá snad i několik desetiletí. Ministerstvo dopravy však ujišťuje, že tomu tak nebude. Na jaře hovořili jeho zástupci o tom, že by dálnice v Česku mohla navazovat již v roce 2024. Nyní zazněl termín jen o málo střízlivější.

„Jde nám o to, abychom (po dokončení S3) neměli veškerou dopravu na silnicích první a druhé třídy. Rovněž chceme co nejdříve dostavět dálnici D11 z Prahy až na hranici,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok. Konkrétně by měla být česká dálnice na hranicích hotová dva až tři roky po polské rychlostní silnici. Neslíbil to pouze řidičům, ale také svému polskému protějšku Andrzeji Adamczykovi, s nímž se sešel a podepsal společné prohlášení.

Když měl říct konkrétní termín dokončení dálnice D11, poznamenal Dan Ťok, že se takovému prohlášení „trošku vyhýbá“. Dokončení do dvou až tří let po polské rychlostní silnici S3 totiž podmínil tím, že zákonodárci přijmou takové zákony, které výrazně zjednoduší přípravu stavby.

Za 40 let z Prahy do Hradce, za devět let z Hradce do Štětína? 

Dálniční spojení, které by po kompletní dostavbě D11 i S3 mělo nabídnout přímou a rychlou cestu z Prahy až do Štětína, bylo ovšem hlavním tématem ministerského jednání. Dálnice D11, která by měla být hotová nejpozději za devět let, ovšem vzniká již od 70. let. První úsek v blízkosti Prahy byl uveden do provozu v roce 1984, o šest let později se jezdilo po dálnici až za Poděbrady.

Pak ale následovala šestnáctiletá odmlka, než se otevřel další úsek k Hradci Králové. Ten zprvu kvůli sporům o pozemky končil provizorním sjezdem u Libišan, později u Praskačky. Až na trvalou dálniční křižovatku u Hradce Králové by měla auta začít jezdit letos v létě, tedy téměř 40 let po zahájení stavby prvního úseku.

Stavba dále za Hradec Králové přitom nebude snadná. Její trasa má vést nejdříve k Jaroměři a potom okolo Dvora Králové nad Labem, Trutnova a Žacléře ke Královci. Povede tedy bezprostředně pod Krkonošemi. Do Národního parku nezasáhne, jeho hranicím se ale přiblíží asi na tři kilometry.