Wintonův salonek na pražském hlavním nádraží

Tentokrát není třeba spěchat. Pražská čekárna nese jméno sira Wintona

Na pražském hlavním nádraží se otevřela nová čekárna pojmenovaná po siru Nicholasi Wintonovi, který v předvečer druhé světové války zachránil vypravením vlakových transportů 669 českých židovských dětí. Čtyři z nich se zúčastnily i úterního křtu ve stínu kolejnic.

„Jen jsem viděl, k čemu se schyluje, a udělal, co jsem mohl, abych pomohl,“ prohlásil ke stáru někdejší bankovní úředník, který do Velké Británie z ohrožené Prahy spěšně vyvezl sedm set ratolestí ze zdejších židovských rodin, a zachránil je tak před téměř jistou smrtí v koncentračních táborech.

Tatáž citace spolu s Wintonovou stylizovanou fotografií v modrých korporátních barvách Českých drah nyní zdobí i novou čekárnu ČD Lounge, která se v úterý otevřela na pražském hlavním nádraží. Jedná se přitom už o třetí zdejší připomínku Wintonova činu.

Od konce května stojí na hlavním metropolitním železničním uzlu také Památník rozloučení, stylizované dveře vlakového kupé s otisky rukou, kterým chtěly „Wintonovy děti“ uctít odvahu svých rodičů. Samotný Winton je pak zpodobněn v soše na prvním nástupišti.  

„Hrozně nás to těší, že je po Nickym, jak my mu říkáme, pojmenována taková hezká místnost, která bude sloužit pohodlí lidí. On vždycky chtěl každému udělat dobré věci a vyhovět, takže já si myslím, že by se mu to líbilo,“ řekla Zuzana Marešová, jedna z Wintonových dětí.

Nejen pro děti

Prostor Wintonovy čekárny bude sloužit jako moderní salonek s dětským koutkem, wi-fi připojením a nabíjecími panely. Čekárnu mohou využít cestující první třídou nebo ti, kteří mají místenku do dalších vlaků, jako jsou rychlíky EuroCity nebo expresy. Zázemí zde najdou i těhotné ženy, handicapovaní cestující nebo rodiče s dětmi.

Na tuzemské železnici přitom nejde o výjimečný krok, moderní čekárny pojmenované po významných osobnostech se dají najít i v jiných městech republiky. V Brně nese čekárna jméno malíře Jiřího Boudy, v Ostravě si připomínají manžele Zátopkovy a v Pardubicích železničního stavitele Jana Pernera. 

Zuzana Marešová podle svých slov už ví jen o dvanácti dětech, které Winton před nacistickým Německem z Československa zachránil a které ještě žijí. V České republice jich je pět. Dodala, že všechny Wintonovy děti, které ještě žijí, se účastní přednášek na školách a různých shromáždění. „Myslíme si, že to nikdy nesmí zapadnout v zapomenutí, protože ty věci by měly děti znát, jak to tehdy bylo. A že není ještě všechno růžové, jak to vypadá,“ zdůraznila.