Česko si připomíná příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu roku 863, zakladatelský přelom naší kultury i vzdělanosti. Bratři sem přinesli nový jazyk a napomohli upevnění a rozšíření křesťanství. Na Velehradě ve středu vyvrcholí Dny lidí dobré vůle tradiční bohoslužbou.
Česko si připomíná Cyrila a Metoděje. Stáli u počátků naší vzdělanosti i kultury
„Morava už v okamžiku, kdy na ni dorazili Cyril s Metodějem, byla za křesťanskou zemi přinejmenším pokládána,“ připomněl historik Martin Wihoda v pořadu Historie.cs. Archeolog Luděk Galuška pak z dosažených nálezů usuzuje, že Konstantin (řeholním jménem Cyril) s Metodějem vytvořili na území Velké Moravy alternativní staroslověnsko-byzantské centrum křesťanství vůči již existujícímu barvorsko-latinskému.
U základů české kultury stály politické ambice
Podle tradice přišli na pozvání knížete Rastislava bratři Cyril a Metoděj na Velkou Moravu na jaře roku 863. „V té době jsme se zařadili mezi kulturní národy Evropy, tady začínají počátky vzdělanosti a kultury našeho národa,“ zdůrazňuje význam události archeolog Galuška.
Historie.cs: Jaký byl kontext a realita působení Cyrila a Metoděje na Velké Moravě (zdroj: ČT24)
Velkomoravský kníže Rastislav se za svého panování snažil vymanit z vlivu franské říše a pasovského biskupa, kvůli čemuž chtěl mít na svém území vlastní biskupství. Nejprve se tedy obrátil na papeže v Římě, když tam ale nepochodil, oslovil patriarchu v Konstantinopoli. Ten vnímal pozvání jako příležitost zvýšit vliv byzantské kultury.
Vysláni sem byli dva bratři ze Soluně, synové vysokého byzantského úředníka – Konstantin zvaný Filosof (později známý jako Cyril) a Michael (zvaný Metoděj). Jméno Metoděj přijal až při vstupu do kláštera, stejně tak Konstantin se stal Cyrilem až posledních padesát dní před svou smrtí.
Lidem blíž – staroslověnský jazyk těšil věřící, protože mu rozuměli
Hlavním úkolem obou učenců a vyslanců byzantského patriarchy bylo vzdělat dostatečný počet nových kněží. Obtížnou a cizorodou výuku v latině nebo řečtině obešli tím, že vyučovali ve staroslověnštině, pro niž Cyril vytvořil vhodné písmo – hlaholici.
Ve staroslověnštině vedli i bohoslužby, čímž položili základy církve na Velké Moravě. „Moravané byli potěšeni, že při bohoslužbě, ve které slýchali výlučně latinu, bylo najednou krásně rozumět, o čem kněží vykládají,“ vysvětluje jazykovědec Václav Konzal.
Do nového jazyka světci přeložili části bible i právní texty. Po tříletém působení na Moravě byl Konstantin vysvěcen na biskupa.
Svou moravskou misi bratři ukončili v roce 867. A ačkoliv z českého hlediska se jejich působení na Velké Moravě jeví jako snad nejvýznamnější čin jejich života, jde pouze o jednu epizodu v pozoruhodném životě obou bratří, kteří patřili k evropské elitě své doby.
GALERIE
Tradiční akce, místo i datum. Velehrad opět hostí největší církevní akci u nás
Roku 1863 byli oba věrozvěsti prohlášeni za patrony všech slovanských národů, v roce 1880 pak také oficiálně svatořečeni. Papež Jan Pavel II. je 31. prosince 1980 prohlásil za spolupatrony Evropy s tím, že vedle zásluh o kulturu bojovali za jednotu církve východní se západní a ukázali správnou cestu ke sjednocení Evropy.
Na Velehradě si význam Cyrila a Metoděje připomínají Dny lidí dobré vůle
Moravské poutní místo Velehrad na Uherskohradišťsku hostí od úterý 18. ročník Dnů lidí dobré vůle, které patří k největším církevním událostem v zemi. Každý rok se jich účastní desetitisíce poutníků. Akce vrcholí národní poutí a bohoslužbou k připomínce příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu.