Česká města se snaží regulovat množství černých skládek vznikajících v jejich katastrech a stále častěji sázejí na fotopasti, které mají nepořádné spoluobčany zachytit. Nově systém kamer zaměřený na odpady zřídila Jihlava, rozporuplnou zkušenost s ním mají naopak na Sokolovsku, kde před vytvářením skládek břehy jezera Medard stejně zcela neuchránil.
Města bojují s černými skládkami. Kamerami, pokutami, sběrem
Reportáž: Města bojují s černými skládkami (zdroj: ČT24)
Jihlava musela v roce 2016 uklidit víc než tisíc černých skládek, a městská kasa tak kvůli občanské liknavosti při nakládání s odpady přišla o tři sta tisíc korun. Nově se město snaží podobnou částku do budoucna ušetřit – a zabránit vzniku černých skládek tím, že na frekventovaná místa pořídilo kamery.
„Slibujeme si od nich i prevenci, protože když se bude mluvit o tom, že jsou kontejnerová stání takovýmto způsobem hlídaná, doufáme, že množství odpadu nebude takové,“ říká vedoucí jihlavského odboru životního prostředí Katarína Ruschková.
Dosavadní praxe v Jihlavě totiž byla taková, že se kontejnerová stání často plnila odpadem, který k nim nepatřil: nábytkem, vysloužilými elektrospotřebiči i stavebním materiálem nebo autodíly, které zde vedle jednotlivců odkládaly dokonce i firmy.
Díky pořízeným záznamům z fotopastí už místní městská policie identifikovala i první hříšníky. „Všechna řízení jsou zatím vedena v duchu domluvy, kdy se neukládají sankce,“ uvádí mluvčí jihlavského magistrátu Radek Tulis s tím, že jejich cílem je hlavně osvěta.
Medardovi zajistili čistotu až místní
Radnice na západě Čech jsou skeptičtější a mají za to, že zabránit černým skládkám je téměř nemožné. Negativních zkušeností je zde přitom také víc než dost, v čele s obcí Bukovany na Sokolovsku.
Část desetikilometrového území podél zdejšího umělého jezera Medard už roky zaplavují odpadky všeho druhu, především však harampádí z Německa, které na místo budoucí rekreační zóny navážejí hromádkáři – u jezera tak končí nábytek, pračky, ledničky i pneumatiky.
Stejně jako v Jihlavě i v Bukovanech přitom zkouší střežit zaneřáděnou oblast fotopastmi. „Fotopasti dokonce přesouváme, ale stoprocentně tomu nikdy nemůžeme zabránit, protože místa pro odpad věčně střídají,“ říká bukovanská zastupitelka Andrea Čorbová; čistotu kolem jezera nakonec nejlépe zajistil dobrovolnický úklid místních, po kterém se odvezly čtyři kontejnery odpadu.
Jak dlouho se rozkládají odpadky?
Nepořádné Němce v Chebu zatím nedopadli
S černými skládkami, které v Česku zakládají Němci, naopak bojuje Cheb. Pracovníci technických služeb mají vytipované nejméně čtyři lokality v lesích blízko hranic. Kromě oděvů zde nejčastěji objevují běžný komunální odpad z domácností. Němci totiž většinou za popelnice platí podle objemu, tedy čím více, tím vyšší poplatky.
„Skládek ročně zlikvidujeme tři až pět tun,“ říká Jaroslav Holík ze společnosti Chetes Cheb. Ani v Chebu se často nedaří chytit pachatele na místě. Pokud se to ale povede, může dostat ve správním řízení pokutu až 50 tisíc korun.