Rekonstrukce povodně na Moravě a ve Slezsku v roce 1997 den po dni

Před dvaceti lety postihla Moravu a Slezsko nejhorší živelní katastrofa přinejmenším za celé minulé století. Mimořádně silné deště způsobily obří záplavy, které si vyžádaly 60 lidských životů a způsobily škody za desítky miliard korun. Dramatické události si lze den po dni připomenout v unikátní rekonstrukci.

Neděle 20. července: Úleva

Na řadě míst platí stav ohrožení i nižší stupně povodňové aktivity. V Teplicích a Hustopečích nad Bečvou se řeka začíná vylévat do okolí a zaplavuje pole a rekreační oblasti. 

Během dne však přestává pršet a škody jsou však porovnání s předchozí povodňovou vlnou menší. Odpoledne je situace na většině řek stabilizovaná a hladiny toků začínají již během noci kulmionovat a následně klesat. Katastrofický scénář, podle něhož by se záplavy opakovaly ve své maximální ničivosti, se tak nenaplňuje. Evakuační akce jsou odvolávány.

Lidé se dále koncentrují na bilancování a napravování důsledků nejděsivější živelné pohromy na území České republiky přinejmenším ve dvacátém století. Do zatopených oblastí se vrací běžný život.

Video Události 20.7. 1997
video

Události 20. 7. 1997

Ministr zemědělství Josef Lux a vládní zmocněnec pro povodně Jiří Skalický se shodují, že stát nebude mít dost peněz na likvidaci všech škod a na obnově se tak budou moset podílet i sami občané. „Odpovědně a realisticky říkám, že rozsah škod je tak obrovský, že stát rozhodně nemá a nebude mít na to, aby škody uhradil v plném rozsahu,“ zdůrazňuje Skalický, který celkové škody odhaduje na astronomických 60 miliard korun.

Sobota 19. července: Druhá vlna

Voda znovu zaplavuje některé obce. Nejhorší situace však tentokrát nepanuje na Moravě, ale ve východních Čechách. Zaplavena jsou krkonošská horská střediska Pec pod Sněžkou a Špindlerův Mlýn. Je strženo několik mostů a hrozí protržení Labské přehrady. Na poslední chvíli se daří uvolnit přehradní přepady od naplavenin a voda zde přestává stoupat.

V hrůze se nacházejí lidé v některých místech Moravy a Slezska. Na Jesenicku je opět vyhlášen stav ohrožení, část obyvatelstva evakuována, přitom zde ještě ani nestihli uklidit po minulém neštěstí. Lidé jsou apatičtí, říkají, že voda jim již nemá co vzít.

Vážná je situace i na Bruntálsku, kde se řeky také znovu začínají vylívat z břehů. Hlavní krizový štáb v Olomouci hlásí, že jinde je situace zatím stabilizovaná. Po propršeném dni srážky během noci slábnou.

Video Události 19.7. 1997
video

Události 19. 7. 1997

 

Pátek 18. července: Prší

Především na Moravě, ale i v jižních Čechách a na horách zemi opět zkouší déšť. Úhrny srážek však nejsou tak extrémní, jako před čtrnácti dny. Přesto hladina některých toků stoupá, rozvodňují se první potůčky. Hydrologové odhadují, že průběh povodní bude mírnější než před dvěma týdny.

Na Moravě ve Strážnici je vyhlášen druhý stupeň povodňové pohotovosti, třetí stupeň zatím nikde hlášen není. Vodohospodáři přesto snižují hladinu některých přehrad odpouštěním vody. Řeky se čistí od větších naplavenin. Vojáci, hasiči a vodní záchranáři z nich tahají hlavně dřevěné klády a odváží je mimo zaplavenou oblast.

„Když si uvědomím, že bychom měli všechno zažít znovu, padá na mě deprese. Nebyla to tvrdá práce, ale dřina. Říká se, že člověk nevstoupí dvakrát do jedné řeky, ale když bude třeba, půjdeme po krk do vody znovu. Je to naše poslání. Všechno musí jít stranou - pocity, myšlenky, jako bychom dostali zkrat. Jednáme naprosto automaticky. Jinak to ani nejde.“

František Podivínský

olomoucký hasič

Povodňové komise a krizové štáby jsou znovu v pohotovosti. „Srážky čekáme a musíme být v pohotovosti. K tomu vedu všechny povodňové orgány. Není ale důvod k vyvolávání hysterie, vybízení lidí k opětovné evakuaci či nakupování zásob jídla na několik dnů. Prosím, aby se tyto pocity v již tak těžce zkoušených lidech neprohlubovaly,“ žádá vládní zmocněnec pro odstraňování následků záplav Jiří Skalický. Na severu Moravy se z preventivních důvodů evakuuje několik tisíc lidí. Lidé se po zkušenostech zásobují jídlem a vodou.

Na následky vyčerpání umírá na Šumpersku devětačtyřicetiletý muž při odstraňování škod.

Video Události 18.7. 1997
video

Události 18. 7. 1997

Čtvrtek 17. července: Strach z mraků

Pokračuje náročný úklid spoušti, kterou záplavy způsobily. Mlada fronta DNES odhaduje, že povodní byla postižená třetina země. Dodává, že důsledky se skrze ekonomické dopady dotknou všech občanů.

Červený kříž ukončuje sběr materiálu a na Moravu se chystá vyslat poslední kamion. Nadále již vybírá pouze finanční příspěvky. Psychologové tvrdí, že vzepětí občanské solidarity je dočasné a opadne úměrně se zájmem médií o zasažená místa.

Uzavřeno zůstává několik posledních komunikací druhé a třetí třídy. Škody na silniční a železniční infrastruktuře vzniklé v důsledku povodňové kalamity se odhadují na mnoho miliard korun. Jen České dráhy během dvou týdnů záplav přišly pouze z důvodu výpadku o více než miliardu.

Video Události 17.7. 1997
video

Události 17.7. 1997

Meteorologové varují před dalšími silnými dešti, které mohou opět trvat i několik dnů, a obávají se, že mohou způsobit další povodeň. Na riziko opětovných záplav v některých vesnicích upozorňuje obecní rozhlas. Lidé bědují, že podruhé již velkou vodu nepřežijí. Duchapřítomnější se pokouší narychlo pojistit.

„Když začne pršet na suchou zem, chvíli to trvá, než se nasákne a než se zaplní koryta potoků a řek. Začne-li pršet do vodou nasycené Moravy a Slezska, přijdou povodně prakticky okamžitě.“

Taťána Míková

meteoroložka ČT

Středa 16. července: Vláda půjčí až milion 

Voda ztrácí ničivou sílu i na jihu Moravy, kde ještě zůstávají zaplavená místa. Klesá dokonce i na Břeclavsku, což je poslední region v cestě ničivého proudu. Ještě stále se však mezi podmáčenými hrázemi řeky Moravy valí šílenou rychlostí bahnitě hnědá voda. Že hráze vydrží, doufají především obyvatelé vesnic pod Hodonínem.

Tam propuká radost, když je oznámeno, že sedm tisíc evakuovaných se může vrátit do svých nedotčených domovů. Méně štěstí mají lidé z Otrokovic, Uherského Hradiště, Tlumačova a dalších měst nad výše situovaným Hodonínem. Ti, kteří se mají kam vrátit, těžko skrývají slzy, když nacházejí podmáčené domy a zdevastovaný majetek. 

„Lidé teď potřebují, aby s nimi někdo mluvil. Člověk nemusí říkat ani nic konkrétního, jen se stát trpělivým posluchačem a projevit zájem. Aby měli pocit, že se o ně někdo stará a že o nich někdo ví.“

Lubomír Smékal

psycholog

Vláda se rozhoduje, že lidem, kterým povodeň zničila domov, půjčí milion korun na zbudování nového obydlí. 300 tisíc korun má být nevratná pomoc, zbytek půjčka s tříletým odkladem a čtyřprocentním úrokem. Krizový scénář úvěrů se připravuje i pro podniky.

Největší nebezpečí skýtají druhotné následky, především hroutící se domy a padající stromy. Navzdory varování odborníků se zatím nevyskytla žádná epidemie. Na jediném hraničním přechodu na Slovensko Lanžhot-Kúty se tvoří fronta kamionů. Čekací doba je 30 hodin. 

Video Události 16.7. 1997
video

Události 16.7. 1997

Meteorologové varují, že od Alp přichází mraky, a bojí se dalších dešťů.

Úterý 15. července: Hodonín ušetřen

Záplavová vlna v České republice ztrácí na síle. Voda však i přesto odpoledne ke všeobecnému zděšení protrhuje stavidlo jedné z hrází řeky Moravy a Hodonínu hrozí nejhorší. Naštěstí se situace během odpoledne a večera lepší a v noci již má povodňová komise dobré zprávy: nebezpečí pomíjí, řeka začíná klesat. Jiná města a vesnice na jihu Moravy měly méně štěstí a stále zůstávají pod vodou.

Video Události 15.7. 1997
video

Události 15.7. 1997

V centru Uherského Hradiště se dají otevřené obchody spočítat na prstech jedné ruky. „Zatopené potraviny nelze v žádném případě prodávat. Je to ztráta. Jsem sice pojištěný, ale trnu, kolik dostanu od pojišťovny. Když jsem přišel po povodni do obchodu, byl to pro mě šok. Než jsem začal vynášet poškozené zboží, otevřel jsem si ferneta,“ svěřuje se Právu šéf jedné z prodejen s potravinami. O tom, že řada lidí se po návratu domů v prvotním šoku opíjí, informují i další deníky.

Po týdnu je obnoveno hlavní železniční spojení Čech a Moravy. Pošta začíná obnovovat přijímání telegramů do postižených oblastí. Úředníci na jednotlivých okresech se snaží vyčíslit škody, které záplavy způsobily. Nemohou se dopočítat. Lidovecký ministr zemědělství Josef Lux odhaduje, že překročí 12 miliard. Postižené okresy dostávají po 13 milionech na první z nejnutnějších výdajů.

Duchovní útěchu lidem poskytuje na své cestě Moravou také kardinál Miloslav Vlk. Vyzval křesťany, aby si plně uvědomili svou povinnost pomáhat všem potřebným a být nositeli naděje. „Je třeba neztrácet naději a čerpat ji nejen z křesťanské víry, ale i z celonárodní solidarity, jak se projevuje v těchto dnech,“ apeluje Vlk.

Kardinál Miloslav Vlk utěšuje evakuované obyvatele Olomouce
Zdroj: ČTK
Autor: Vladislav Galgonek

Mnozí lidé v zoufalství zjišťují, že se z evakuačních center nemohou vrátit domů. Není kam.

Pondělí 14. července: Někteří nemají nic

Napětí v Hodoníně vrcholí, nakonec však voda zůstává za hranicemi města. Tam zaplavuje několik ropných vrtů a způsobuje ekologické problémy. Strach z neustále hrozícího protržení ochranných hrází narůstá mezi obyvateli obcí Kopčany, Brodské a Kúty na levém břehu Moravy, jižně od Hodonína. Stovky vojáků a dobrovolníků pokračují v boji se živlem a nepřetržitě zpevňují podmáčené hráze.

Povodňová vlna sice postupuje nečekaně pomalu, ale s o to větší intenzitou. Otevřená stavidla na pravém břehu Moravy propouštějí kritické množství vody do pravobřežních polderů, a tak stabilizují úroveň záplavové vlny. „Intuice mi říká, že pohromě se nevyhneme, ačkoli děláme, co můžeme,“ obává se Jozefa Šimkovičová, starostka Brodského kousek za česko-slovenskou hranicí. 

Video Události 14.7. 1997
video

Události 14.7. 1997

Odstřelem stavidel Kramerových studní a kanalizačních svodů uvolňují v Otrokovicích cestu vodě z obrovského jezera do rozvodněné Moravy. „Stalo se tak po konzultaci s odborníky na nátlak občanů, kteří mají v oblasti Baťova kanálu zatopená obydlí,“ vysvětluje členka povodňové komise Jana Bubeníková. Nad městem se šíří zápach hnijící vody a potravin. Totožná situace je na mnoha dalších místech.

Lidé, které záplava postihla, mají nárok na jednorázovou dávku 30 tisíc korun. Mnohá města se snaží vymyslet systém, který by zajistil, že se prostředky dostanou skutečně jen k potřebným. To se vyplaveným nelíbí a nepružnost radnic kritizují. „Peníze by se nám v této strašné době hodily,“ pláče Anna Svobodová z Olomouce-Černovíra, jejímuž manželovi voda odnesla celý důchod. V sutinách rozbořeného domu našla pouze dva ručníky a hračku své vnučky.

Primátoři statutárních měst po celé republice se dohodli, že každé z nich převezme patronát nad obcemi postiženými povodněmi a realizuje v nich nějakou investiční akci. Kupříkladu partnerem Ostravy se stalo hlavní město Praha. Premiér Václav Klaus zvažuje jmenování mimořádného povodňového ministra.

Meteorologové očekávají přeháňky.

Neděle 13. července: Vlna na Hodonínsku

Kvůli vylití vody do širokého okolí postupuje záplavová vlna po řece Moravě pomaleji, než se původně předpokládalo. Na Hodonínsku, které je předposledním okresem na trase valícího se živlu, je v neděli vyhlášen stav ohrožení. Místní obyvatelé již od pátku trnou hrůzou a připravují se na pohromu, kterou znají jen z televize a tisku.

Poté, co se v noci protrhla hráz u železniční tratě, dochází během neděle k rozlivu mezi Bzencem a Veselí nad Moravou. Záplava postihuje také Moravský Písek. V 19 hodin se rozeznívají sirény v Hodoníně a začíná celonoční evakuace 11 tisíc lidí do bezpečí. Voda je nedaleko.

„Lidé si stále myslí, že to, co vidí v televizi, se jich týkat nemůže. A proto, když jim to říkáme a chceme je evakuovat, tak tomu nevěří a odmítají evakuaci.“

Jaroslav Pospíšil

zástupce starosty Veselí nad Moravou

Tam, kde povodeň opadla, jsou úkoly jasné: obnovit dodávky pitné vody, elektřiny, plynu a potravin, odčerpat vodu ze zatopených sklepů a skladů, předejít epidemiím a opravit inženýrské a komunikační sítě. Ústřední povodňový štáb hlásí již 29 obětí. Dodává, že číslo není konečné.

Video Události 13.7. 1997
video

Události 13.7. 1997

Sobota 12. července: Vepřáky se rozpouští

Na severu voda Moravy a ve Slezsku voda dál odtéká a ve většině měst a vesnic se uklízí. V kafilériích se likvidují uhynulá zvířata. Odstraňují se nánosy bahna, demolují se staticky porušené domy, jichž je většina. Někteří za příčinu enormních škod označují nepálené cihly zvané vepřáky či vepřovice, které se ve vodě doslova rozpouští. V mnoha postižených regionech se přitom jedná o tradiční stavební materiál, z něhož je zbudováno mnoho staveb.

Na jihu řeka Morava zatopila několik dalších vesic a přiblížila se k Veselí nad Moravou a Hodonínu. Zhoršuje se situace v Uherském Hradišti, kde musí být kromě tisícovek lidí kompletně evakuována i nemocnice. „Nemohla být evakuována včas, protože jde o jinou vodu, než je ta z rozvodněné Moravy. Nejde o klasickou povodeň, krajinou se valí masa vody, o které nevíme, jak se zachová,“ vysvětluje předseda krizového povodňového štábu Miloslav Barchánek.

Video Události 12.7. 1997
video

Události 12.7. 1997

V noci na sobotu se z dovolené v Řecku vrací olomoucký primátor Ivan Kosatík. Podle svých slov jen odvezl ženu s dětmi na prázdniny. „Je pro mne prvořadé přispět k tomu, aby se život města postupně vracel do normálního stavu,“ říká a vydává se do evakuačních středisek, kde hovoří s vytopenými občany.

Pátek 11. července: Překvapené Slovácko

Poté, co voda částečně opanovala Staré Město u Uherského Hradiště, se již zdálo, že se samotnému srdci Slovácka vyhne. Řeka Morava však tuto naději splachuje a spolu s ní i majetek v řádu milionů. Hladina v Uherském Hradišti kulminuje v pátek ráno na nepředvídatelných 791 centimetrech, čímž je limit pro 3. stupeň povodňové aktivity překonán téměř třikrát.

Ani zde lidé nevěřili, že je může katastrofa také postihnout, podobně jako na mnoha dalších místech. „Absolutně jsme nečekali, že nám něco podobného hrozí. Zvlášť, když dva dny nespadla ani kapka,“ vypráví novinářům obyvatel Uherského Hradiště Tomáš Strogan. Mnozí nechtějí ani přes výzvy záchranných složek ze strachu o majetek opustit své domovy, tak jako v minulých dnech lidé v jiných městech Moravy a Slezska.

Video Události 11.7. 1997
video

Události 11.7. 1997

Na jiných místech již voda výrazně opadá a odhaluje spoušť, kterou za sebou nachává. „Je to katastrofální pohled. Koryto Bečvy má stržené břehy a je jednou tak velké než před záplavami. Silnice jsou zcela rozbité, domy pobořené. Pole a zemědělské farmy voda úplně zničila. Škody jsou naprosto nedozírné,“ láteří kupříkladu šéf hasičů v Přerově Alois Kosik.

Olomoucké občany rozezluje jejich primátor za ODS Ivan Kosatík, který v těžké hodině odjíždí na rodinnou dovolenou do Řecka. Pod vodou je přitom ještě stále polovina města a na předměstí se hroutí jedno stavení za druhým.

V mnoha městech visí vývěsky se jmény pohřešovaných. Jen v Otrokovicích jich je 150. Hlášených obětí je zatím 23. Celkové škody si nikdo netroufá odhadovat. Na politické scéně se diskutuje o dalších miliardách pro postižené, zmiňuje se například speciální povodňová daň.

Na jihu se záplavová vlna po Moravě přesouvá k Veselí nad Moravou a Hodonínu.

Václav Havel v roce 1997

Václav Havel

prezident

„Když jsem létal helikoptérou nad postiženými oblastmi, povšiml jsem si, že historická jádra měst zůstala takřka nedotčena, zatímco všude jsou zaplavena sídliště a vilové čtvrti. Naši předci zřejmě byli, pokud jde o to, kde stavět, důmyslnější a prozíravější než my. Je to dost zřetelný příklad novověké pýchy, kdy osídlení plánují týmy vědců domnívajících se, že snědli všechnu moudrost. A přitom to osídlení budují v místech, kde stoletá voda zaplaví všechny sklepy. Je to projev pýchy člověka, který se domnívá, že vědecké poznání je univerzálním klíčem ke světu, že odhaluje všechna jeho tajemství. Existují však také tisícileté zkušenosti lidského rodu, například že hrad má stát na kopečku z důvodů nejen obranných a že podhradí a další osídlení se buduje jen velmi opatrně právě s ohledem na živelní katastrofy. Záplavy souvisejí i s kácením a drancováním lesů, po němž se voda nemá kde zadržovat, takže rychle stéká do řek, které pak vystupují z břehů.“

Václav Havel

prezident

 

 

Čtvrtek 10. července: Otrokovice se topí

Zatímco na severu Moravy a Slezska a ve východních Čechách se situace uklidňuje a lidé se tam začínají vracet ke svým zdevastovaným domovům, na jihu situace navzdory teplému a slunečnému počasí eskaluje. Krizová situace panuje na dolním toku řeky Moravy. V Kroměříži její hladina kulminuje na 1034 metrech kubických za vteřinu, dále se zvedá na Zlínsku a začíná ohrožovat Uherské Hradiště, Hodonín a Břeclav. 

Nejhůře postiženým městem čtvrtečního dne jsou Otrokovice. Hladina Moravy se zde rychle zvedá, v noci protrhává hráz a během několika málo hodin zaplavuje třetinu průmyslového centra. Evakuováno je téměř 7 tisíc lidí. Odpoledne se navíc propadá část silnice mezi jezerem Štěrkoviště a jezem Bělov, která dosud zadržovala vodu. Ta se pak začíná valit do města. „Voda se dostává i tam, kde jsme to vůbec nečekali,“ přiznává přednosta okresního úřadu Zdeněk Dostál.

Václav Klaus na snímku z roku 1997

Václav Klaus

premiér

„Překvapivě největším zážitkem je pro mě děsivá nespojitost povodně. Deset metrů vedle bortícího se domu vůbec nevíte, že se něco děje, pouze proto, že je to o jeden a půl metru výše. To vytváří schizofrenii krajiny a jednotlivých obcí. Opravdu zvláštní pocit.“

Václav Klaus

premiér

Povodní je celkem zasaženo 23 okresů. Vláda rozhodla, že každému z nich promptně poskytne 13 milionů korun, na odstraňování škod však uvolní dalších přinejmenším 8 miliard. Více než polovinu hodlá kabinet získat prodejem státních dluhopisů, další prostředky investuje z výnosů malé privatizace. Kvůli projednávání návrhů předseda Poslanecké sněmovny Miloš Zeman vyhlásil stav legislativní nouze, Petr Pithart mimořádně svolává Senát.

Zaplavené sídliště v Otrokovicích
Zdroj: ČTK
Autor: Vladislav Galgonek

„Souhra Václava Klause s Milošem Zemanem a Petrem Pithartem, vlády s Poslaneckou sněmovnou a Senátem je odpovědná, a proto obdivuhodná. I bez dokonalé legislativy, při známých ekonomických potížích a v momentě vrcholících ideologických třenic jsou politici schopni naplno se věnovat záchraně a pomoci potřebným,“ píše František Kostlán z Lidových novin.

Média naopak kritizují záchranný systém. Jeho jednotlivé složky podle nich špatně kooperují a mnohdy se vůbec neví, kdo již kde pomáhá. Telecomu se daří obnovovat první z 57 tisíc vyřazených telefonních stanic. Na severu Moravy se rozjíždí několik prvních vlaků.

Video Události 10.7. 1997
video

Události 10.7. 1997

Středa 9. července: Živel se žene dál

Povodňová vlna postupuje k jihu a nepolevuje, přestože na většině míst již kolem poledne ustává déšť a vpodvečer po dlouhých dnech vysvitne slunce. Voda zaplavuje Kroměřížsko a střední Moravu. „Lidé jsou zaskočeni a za burácení vrtulníků opouštějí své domovy bosí a neoblečení a naprosto nic nechápou,“ popisují situaci v Kroměříži Lidové noviny.

V centru Olomouce se rozlívá řeka Morava, kvůli níž se musí třikrát přestěhovat i místní krizový štáb, který má řídit záchranné práce ve zcela odříznutém městě. Vojáci na poslední chvíli zabraňují explozi, když zajistí ze zatopených skladů uniknuvší sudy s nebezpečnými chemikáliemi, které při kontaktu s vodou vybuchují.

Svou sílu předvedla řeka Morava i v Otrokovicích na Zlínsku, kde voda protrhává levobřežní hráz a průrvou proudí na sídliště Bahňák a jeho okolí. V již částečně zatopené Ostravě se zdvíhá hladina řeky Ostravice, která ohrožuje podniky ve Vítkovicích a Nové Huti. Blansko, Adamov a některé další části Brna opanovává rozvodněná Svitava, která strhává mosty.

Povodeň na hlavním nádraží v Ostravě dne 9.7.1997
Zdroj: ČTK
Autor: Dan Krzywoň

V okresech Břeclav, Nymburk a Kolín, kde je vyhlášena pohotovost, vrcholí přípravy na příchod velké vody. Na Chrudimsku přetékají všechny přehradní nádrže, ale pomalu ustává množství do nich přitékající vody. Nadále odříznuta od světa jsou z větších měst například Bohumín, Krnov, Přerov a Jeseník, přibývá k nim i opavské sídliště Kateřinky, kde se již naštěstí nenachází lidé. V zatopených místech pokračují evakuace.

Také Čechy živel trápí, především na Divoké Orlici. Voda protrhuje zadržovací hráz nad Hradcem Králové a zaplavuje nižší polohy města včetně nábřežního centra až po Masarykovo náměstí. Ihned je vyhlášen stav ohrožení.

Video Události 9.7. 1997
video

Události 9.7. 1997

Záchranné akce včetně zásobování nedostupných míst severní Moravy a Slezska intenzivně zaměstnává 1100 vojáků a 11 500 hasičů. Dalších 700 vojáků odpočívá. Potíže s evakuací řady ohrožených míst komplikují technické potíže vrtulníků, které nejsou vybaveny pro noční vidění.

Práce jsou obtížné i proto, že na mnoha místech země pokračuje přerušení telefonního spojení, přívodů pitné vody a energií, vázne zásobování potravinami. Železniční i automobilová doprava na Moravě je i nadále zcela v troskách. Většina silnic je pod vodou, nebo jim to bezprostředně hrozí.

Červený kříž a další neziskové organizace pořádají humanitární sbírky, největší zájem je o balenou pitnou vodu, potraviny a hygienické potřeby. Poslanecká sněmovna schvaluje vyčlenění finanční pomoci 900 milionů korun na pomoc zasaženým oblastem.

„Vláda nechce vytvořit falešná očekávání. Je naprosto jasné, že na likvidaci následků těchto katastrofálních povodní se budou muset podílet všichni,“ sděluje po jednání kabinetu premiér Václav Klaus. „Vyhodnocení nákladů není v žádném případě možné a každý ví, že je zcela předběžné. Jakékoli cifry, které někdo říká, jsou opravdu na vodě jak ve faktickém, tak přeneseném smyslu,“ dodává Klaus. 


Úterý 8. července: Pohroma v Troubkách

Troubky leží na soutoku Bečvy a Moravy. Během úterka voda z řek vesnici zcela zaplavuje. Podmáčí zde na 150 domů, které se začínají hroutit. Smrt v nich během dne nalézá 8 občanů. Záběry ze zpustošené obce šokují televizní diváky po celé republice a Troubky se stávají tragickým symbolem povodní.

Video Události 8.7. 1997
video

Události 8.7. 1997

V ohrožení však nejsou jen lidé z Troubek. V místě soutoku Moravy, Bečvy a Moštěnky dochází k mohutnému rozlivu, který zaplavuje oblast o ploše 150 kilometrů čtverečních přibližně mezi Citovem, Přerovem a Kroměříží.

Přítoky Moravy na horním toku kulminují. Moravská Sázava v obci Lupěné dosahuje na průtok 208 metrů krychlových za sekundu, Desná v Šumperku na 191 a Třebůvka v Lošticích na 120 kubíků. Svého maxima, tedy 838 kubických metrů za sekundu, dosahuje v obci Dluhonice také řeka Bečva. Panuje však obava z druhé vlny.

Kritická je situace i na severu. Na Bruntálsku voda zaplavuje přes 70 procent obcí včetně okresního města, na Jesenicku další desítky měst a vesnic. Nejvíce postiženy jsou oblasti podél Opavy a Opavice. Opava je ze třetiny pod vodou a probíhají zde evakuace, stejně jako na dalších místech v oblasti.

„Dopoledne jsme objevili stařenku. Byla bosa a po kolena v bahně. Držela se ale zuby nehty kuchyňského stolu a odmítala opustit rodný dům.“

Václav Kupka

dobrovolný záchranář z Bruntálska

Odra v Bohumíně mezitím kulminuje na průtoku 2160 metrů krychlových za sekundu a záplavová vlna se na ní přesouvá dál na polské území. Z ostravského podniku Ostramo do řeky uniká přibližně 500 tun ropných látek. Vytváří rozsáhlou ropnou skvrnu, která ohrožuje zdroje pitné vody. V Chemičce jsou škody v řádu stamilionů.

Večer voda zaplavuje okrajové části Olomouce a Brna a od přístupových cest odřezává Zlín. Prvním městem na jihu Moravy, které je zasaženo velkou vodou, je Veselí nad Moravou, kde je zaplavena především část Milokošť. Postižená jsou i některá města ve východních Čechách, například Hradce Králové a Náchod. Nejhorší je situace v Ústí nad Orlicí, které se ocitá bez nadsázky pod Orlicí.

Na celé Moravě je přerušena železniční doprava. Automobilová doprava je silně narušena. 

Pomalu přestává pršet. 

Pondělí 7. července: Přerov pod vodou

Déšť vytrvale zkrápí krajinu v celé zemi, v některých horských oblastech zcela extrémně. Nejvíce zasažen je Hrubý Jeseník, kde jsou naměřeny dvoudenní srážkové úhrny 359 milimetrů a podobné hodnoty hlásí i Beskydy a Králický Sněžník. V souvislosti se zhoršující se situací je ustanoven krizový štáb a dochází k uzavření několika česko-polských a česko-slovenských hraničních přechodů.

Premiér Václav Klaus informuje Poslaneckou sněmovnu o situaci na východě republiky. „Prioritou je v současné chvíli především záchrana lidských životů,“ zdůrazňuje. Podle jeho slov je do záchranných akcí nasazeno 21 vrtulníků a 60 vyprošťovacích vojenských vozidel. Do akcí v terénu se zapojuje 400 vojáků a pro obsluhu techniky je povoláno 100 vojáků v záloze. Na záchranných pracích se podílejí i jednotky civilní ochrany a hasiči z celé země.

Video Události 7.7. 1997
video

Události 7.7. 1997

Voda z řeky Odry podemílá koleje na hlavní železniční trati mezi Bohumínem a Přerovem. Dochází k podemletí kolejí, v nichž vznikají trhliny. Když rychlík Sobieski míjí stanici Suchdol nad Odrou, strojvůdce cítí, že trať není v pořádku, a tak zpomalí. Vlak proto v nevelké rychlosti sjíždí z porušených kolejí a díky vzrostlým stromům se nepřevrátí. O pár desítek metrů dál je však bouřlivým proudem odplaven celý násep a koleje tu visí ve vzduchu. Kdyby rychlík dojel až na ně, skončil by ve vodě. Takto je do nemocnic transportováno 60 zraněných, nikdo nepřišel o život. 

Z břehů se kromě Odry vylívají také řeky Opava, Opavice, Bělá, Tichá, Orlice, Třebovka, Smědá, Úpa, Morava a především Bečva: Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dosahuje na průtok 489 metrů krychlových za sekundu; Vsetínská Bečva kulminuje v Jarcové dokonce na 669 metrech krychlových za sekundu.

Obrovské škody Bečva působí v Přerově, kde se s ničivou silou rozlívá ulicemi. Po 13. hodině odpolední voda přetéká první lávku a bleskurychle se dostává se až na nábřeží Edvarda Beneše. Jen pár hodin poté už ulicemi v centru města proudí i dva metry vody, která unáší vše, co jí stojí v cestě, včetně aut. 

Nejde elektřina a neteče pitná voda. Nikomu se nelze dovolat. Ti, kdo potřebují zdravotní pomoc, se musí dopravit k provizornímu heliportu, kde přistávají vrtulníky. Tisíce lidí však zůstávají uvěznění v práci nebo ve svých domovech. Potíže mají obzvlášť starší lidé, jeden z nich ve svém bytě nachází smrt. V Komenského ulici proud strhává devatenáctiletého mladíka, který souboj s živlem prohává.

Největší katastrofu však živel působí v Troubkách, které během noci doslova maže z povrchu zemského. Výstražný systém navíc zcela selhává a zdejší občany voda zastihuje zoufale nepřipravené. Již v pondělí jeden z nich umírá. 

Neděle 6. července: Stav ohrožení

Celou neděli urputně prší. Z některých míst meteorologové hlásí i deset centimetrů srážek na metr čtvereční. Proudy vody se rozlívají po většině silnicích v okresech Nový Jičín, Frýdek-Místek, Vsetín, Karviná a Ostrava. Narušena je i železniční doprava.

Nejhůře je u pravobřežních přítoků Odry mezi Starou vsí nad Ondřejnící a Polankou nad Odrou, potíže způsobuje také Ostravice. Velmi rychle dochází ke zvýšení průtoků na řekách Moravě, Vsetínské i Rožnovské Bečvě, Krupé a Branné. Třetí stupeň povodňové aktivity, který znamená přímé ohrožení, je vyhlášen na Bečvě u Valašského Meziříčí, na Jesenicku a na Bruntálsku. V podhůří Beskyd je zaplaveno několik vesnic, které zůstávají odříznuté od světa.

Video Události 6.7. 1997
video

Události 6.7. 1997

Pod vodou končí sklepy stovek domů. Krom toho jsou zatopeny ticíce hektarů polí a luk. Meteorologové varují, že vzhledem ke špatnému počasí se bude situace zhoršovat.

Sobota 5. července: Prší

Na Moravě a ve Slezsku celý den prší, zejména v horských oblastech Beskyd, Jeseníků, Králického sněžníku a Českomoravské vrchoviny. Srážkám, které jsou sice vytrvalé, ale nikoliv extrémní, lidé nevěnují příliš pozornosti.

„Oblačnost tvoří oblouk, který téměř kopíruje pohoří na jihu Evropy. Postupně se však přes tyto hory přehoupne docela snadno, a tak odpoledne ovlivňuje počasí nad celým naším územím.“

Taťána Míková

meteoroložka ČT
Video Počasí ze 5. července 1997
video

Počasí z 5. července 1997

Pátek 4. července: Začíná pršet

V pátečním vydání moravskoslezských novin Svoboda nic nenasvědčuje tomu, že region již za několik desítek hodin čeká katastrofa, která postupně zasáhne i okolní země, přičemž v Polsku ji dokonce označí jako Povodeň tisíciletí.

Předpověď počasí sice avizuje příchod studené fronty a ochlazení, čtenáři však jsou na základě informací od Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě-Mošnově připravováni jen na „časté dešťové přeháňky“, které navíc mají kazit léto pouze do půlky následujícího týdne.

Odpoledne a večer začíná na horách pršet. „Měli bychom se připravit na to, že voda leckde způsobí velké potíže,“ zaznívá v předpovědi počasí na České televizi od meteoroložky Taťány Míkové.

Video Počasí ze 4. července 1997
video

Počasí ze 4. července 1997