Péče o seniory je podceňována - lidsky, odborně i finančně

Praha – Článek reportéra Mladé fronty Dnes, který se nechal zaměstnat v jedné z pražských léčeben dlouhodobě nemocných (LDN), šlápl na kuří oko takzvané následné péče, kam "eldéenky" spadají. Nedá se říct, že by této oblasti nebyla věnována žádná pozornost, ale její zkvalitnění je spíše běh na dlouhou trať, který si žádá změnu celé koncepce geriatrie. "Segment takzvané následné péče je léta podceňovaný a podhodnocený – lidsky, odborně i finančně," uvádí předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti Iva Holmerová příčinu, která je podle ní hlavním zdrojem problémů.

Péče podle ní není rozlišena podle potřeb jednotlivých pacientů, navíc se často směšuje zdravotní následná péče s dlouhodobou a sociální. Staří lidé ale nepotřebují jen dostatečně léčit, ale systém, dobře nastavený, by měl zabraňovat i tomu, aby byli „odkládáni“ do ústavů. „Protože to je nejméně ekonomicky efektivní a lidsky uspokojivé,“ zdůvodňuje Holmerová.

Nový zákon dobře mete

Zlepšení péče o seniory si ministerstvo zdravotnictví slibuje od nového zákona o zdravotních službách. „Ten vůbec nečlení zdravotnická zařízení jako dnes. Pacientovi bude poskytován druh péče, který potřebuje, a podle toho bude i hrazen pojišťovnou. Tím se tedy zlepší i financování těchto služeb,“ slibuje náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová.

Právě chybějícími penězi léčebny nejčastěji argumentují, proč nemohou poskytovat tak kvalitní péči, jak by bylo třeba. Potýkají se také s nedostatkem kvalifikovaného personálu.

Co potřebujeme a nepotřebujeme v péči o seniory

(podle České gerontologické a geriatrické společnosti)

Potřebujeme

  • Realizovat koncepci geriatrie
  • Diferencované odborné geriatrické služby
  • Systém kvality péče ve stávajících zařízeních

Nepotřebujeme

  • Další budování ústavních kapacit, institucí
  • Nekvalitu
  • Odkladový systém

Hellerová připouští, že požadavky na zdravotníky v následné péči jsou jen obecně doporučeny. Nová legislativa by ale takovou „benevolenci“ měla změnit tím, že bude při vzdělávání personálu v oblasti geriatrie zohledňovat řadu specifik tohoto oboru. Zavede například povinnou praxi pro studenty interního lékařství na některém z geriatrických oddělení.

Dostatečné vzdělání se ale zdá být trochu v začarovaném kruhu. „Abychom mohli vzdělávat, musíme mít především kvalitní geriatrická oddělení,“ zdůrazňuje Iva Holmerová s tím, že osamocený krok by byl k ničemu, je důležité prosadit novou moderní koncepci geriatrie.

Tma pod svícnem

Nabízí se otázka, zda by i důslednější kontrola nemohla zabránit nebo alespoň dříve odkrýt podobná pochybení, kterých se podle reportáže Mladé fronty Dnes zaměstnanci pražské LDN dopustili. Ukazuje se ale, že to tak snadné nejspíše není. Vrchní sestra tohoto zařízení byla viceprezidentskou České asociace sester (byla jí po zveřejnění článku zbavena), vedla i komisi, která je zodpovědná za semináře o zdravotní péči.

Holmerová se proto domnívá, že kontrola je sice důležitá, ale nestačí. „Je to jen takové chození po pozlátku, je třeba zaškolit týmy a ukázat, jak je možné péči poskytovat lépe a kvalitněji,“ uvedla.Ministerstvo zdravotnictví ale slibuje, že nový systém hodnocení kvality a bezpečí bude především preventivní. Podle slov náměstkyně „donutí zařízení nečekat, až bude problém, ale zabývat se jím dopředu“.

Léčebna dlouhodobě nemocných
Zdroj: ČT24