Poslanci schválili vyšší platby za státní pojištěnce i nižší limit pro doplatek za léky

UDÁLOSTI: Sněmovna schválila řadu zákonů (zdroj: ČT24)

Poslanci měli v pátek na programu několik zdravotnických témat. Sněmovna jednak kývla na snížení limitu, po jehož překročení už děti a senioři neplatí za léky. Stejně tak schválila zákon, který zvyšuje platby zdravotním pojišťovnám za takzvané státní pojištěnce. To má v příštích letech do zdravotnictví přinést asi 3,5 miliardy korun. Zelenou dostala i novela, která zmírňuje podmínky pro dotace na zvláštní pomůcky pro zdravotně postižené.

Pokud změny projdou i Senátem a podepíše je prezident, tak se sníží roční limit doplatků za léky pro děti do 18 let a seniory od 65 let ze současných 2500 korun na 1000 korun, u důchodců nad 70 let pak na 500 korun. Při překročení tohoto limitu pak vracejí zdravotní pojišťovny pacientům peníze, které za léky zaplatili navíc.

Podle ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) by toto opatření mělo finanční dopad zhruba půl miliardy korun. Ministerstvo už ale s těmito náklady počítá při přípravě úhradové vyhlášky na příští rok.

Bývalý ministr a nynější opoziční poslanec Leoš Heger (TOP 09) přitom kritizoval zrušení regulačních poplatků, které podle něj odneslo ze zdravotnictví čtyři miliardy korun. „Je to napjaté. Žádná katastrofa se nechystá, ale žijeme v mimořádném ekonomickém rozvoji a pojišťovny generují maximálně pár set milionů korun zisku,“ varoval.

Stát bude dávat více peněz na očkování proti pneumokokům a papilomavirům

Sněmovna v rámci této předlohy upravila i hrazené očkování seniorů proti pneumokokům a dětí proti papilomavirům. U očkování proti pneumokokům se dostanou na stejnou úroveň oba druhy vakcín využívaných lékaři. Teď mohou mít senioři bez doplatku jen jeden druh vakcíny. Pokud chtějí druhý, šetrnější, musejí podle důvodové zprávy doplatit zhruba tisícikorunu. Sněmovna zároveň podpořila i hrazené očkování chlapců proti papilomavirům, teď ho mají placené jen dívky.

Současně do zákona poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) prosadil změnu v hrazení zubních výplní, pokud bude v EU platit úplný zákaz použití amalgámu u dětí a těhotných a kojících žen. V jejich případě by pojišťovny hradily výplň ze skloionomerního cementu. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) zase prosadil rozšíření pravomocí praktických lékařů při předepisování léků. Teď musí praktici i v případě běžných léků posílat pacienty ke specialistům. Praktický lékař totiž sice může lék předepsat, není ale nárok na úhradu z pojištění.

Stejně tak ve sněmovně prošlo zvýšení plateb za tak zvané státní pojištěnce (děti, důchodci, nezaměstnaní). Letos za ně stát platí zdravotním pojišťovnám 920 korun. Příští rok vzroste tato platba nařízením vlády o 49 korun. V dalších dvou letech má zvýšení zajistit právě tato novela: v roce 2019 by byla platba za státní pojištěnce 1018 korun a v dalším roce pak 1067 korun. To by mělo přinést asi 3,5 miliardy navíc.

Mírnější podmínky dávek na pomůcky postiženým lidem

Poslanci schválili mírnější podmínky pro poskytování dávek na takzvané zvláštní pomůcky zdravotně postiženým. Zatímco nyní mohou zdravotně postižení lidé dostat bez posuzování svých příjmů dotaci na pomůcku dražší než 24 tisíc korun, nově tato hranice klesne na 10 tisíc. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ujistil, že proti takovému navýšení dávek neprotestuje. „Jako ministr financí bych s tím měl mít problém, protože se to zařazuje mezi mandatorní výdaje. Ale jako člověk to musím podpořit,“ řekl. Příspěvek na mobilitu pak vzroste se současných 400 na 550 korun měsíčně.

Změny se budou týkat také příspěvků na pořízení automobilu. Dotaci by stát mohl nově poskytovat už po sedmi letech místo nynějších deseti let. Jeho výše se ale bude odvíjet od příjmů celé domácnosti tělesně postiženého člověka. Podle Národní rady osob se zdravotním postižením je novela zásadní změnou k lepšímu.  

Poslanci v pátek schválili také veterinární novelu, která předpokládá zpřísnění podmínek pro chov psů. Zavádí také jejich povinné čipování. Dalším bodem pak je předloha o vztazích parlamentních komor, ta zavádí zejména jiný způsob projednávání ústavních a volebních zákonů.