Některé státní firmy zřejmě dostanou úlevu. Nebudou muset zveřejňovat smlouvy

Některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů a obcí zřejmě dostanou částečnou výjimku z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru. Totéž by platilo pro národní podnik Budějovický Budvar. Poslanci novelu schválili zrychleně v prvním čtení. 

Video Události
video

Registr smluv: Sněmovna schválila kompromisní návrh

Předloha našla podporu u 128 ze 145 přítomných poslanců. Proti návrhu jich hlasovalo 13. Novelu nyní posoudí Senát. V diskusi předlohu odmítali zejména poslanci z opozičního klubu TOP 09 a Starostů, podle nichž není opodstatněná.

„Každá výjimka může být morálním hazardem,“ uvedl Martin Plíšek (TOP 09). Podle „duchovního otce“ registru smluv Jana Farského (STAN, za TOP 09) je novela zbytečná, ovšem není destruktivní.

Návrh podpořila i vláda

Na začátku června podpořila vláda poslaneckou novelu, podle které by mohly výjimku z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru dostat jen některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů a obcí a národní podnik Budějovický Budvar.

Při hlasování ve sněmovně ale vystoupil s kritikou současné i navrhované podoby registru smluv ministr financí Ivan Pilný (ANO). Ministerstvo může mít podle něho problém při okamžitých operacích na finančním trhu nebo při vydávání dluhopisů. „Ani jedna z verzí registru smluv toto neošetřuje. Důsledky jsou v obrovské výši,“ řekl.

Předkladatelé žádali zrychlené schválení

Předloha skupiny poslanců reagovala na dřívější novelu poslanců KDU-ČSL, kteří chtěli z povinnosti vyčlenit Budvar kvůli možným ekonomickým ztrátám. Sněmovna následně schválila plošné výjimky i pro státní podniky a státní, krajské a obecní firmy, jež mají průmyslovou nebo obchodní povahu.

Senát ovšem plošné výjimky odmítl. Poslanci napříč stranami kromě TOP 09 proto přišli s kompromisem. Předkladatelé zároveň požadovali schválení předlohy ve sněmovně zrychleně v prvním čtení, což se jim také podařilo.

Novela nevypouští ze zákona žádné společnosti, předpokládá však zvláštní režim pro firmy, které nejsou veřejnými zadavateli a mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Nemusely by zveřejňovat smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku.

Určité výjimky by dostaly i Česká televize a Český rozhlas v případě například mimořádných přenosů nebo licenčních práv na sportovní utkání a veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce u smluv, které uzavírají se soukromou podnikatelskou sférou. U zdravotnických zařízení by nezveřejnění smluv na dodávky léků a zdravotnických prostředků neohrozilo jejich platnost. Novela se týká rovněž Správy státních hmotných rezerv, navíc by výslovně zajistila ochranu bankovního tajemství.

Zaměstnavatelům se zřejmě zvýší příspěvek na zaměstnávání postižených  

Ve druhém čtení projednali poslanci normu, která zvyšuje příspěvek za zaměstnávání postižených těm firmám, kde postižení tvoří více než polovinu pracovníků. Vláda navrhuje, aby se příspěvek zvýšil ze současných 9500 korun o další tisícovku. Předseda sněmovního sociálního výboru Jaroslav Zavadil (ČSSD) ale doporučil, aby se příspěvek zvýšil na 12 tisíc korun měsíčně. Sněmovna o tom rozhodne v červenci v závěrečném čtení.

Sněmovna by také mohla omezit okruh lidí, kteří by dostali až tříměsíční placené ošetřovatelské volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Úpravu navrhla ve druhém čtení poslankyně ANO Radka Maxová, která chce zúžit okruh lidí na manžele nebo registrovaného partnera ošetřovaného člověka, příbuzné v přímé linii, sourozence a na druha nebo družku žijící s ošetřovaným ve společné domácnosti.

„Zařazení vzdálených příbuzných, jimiž je tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc, či dokonce jejich manžel, registrovaný partner nebo druh, do okruhu oprávněných osob je zcela nepřípadné, a to zejména z důvodu vysokého rizika zneužití tohoto institutu,“ zdůvodnila poslankyně pozměňovací návrh.