Češi si 10. června budou místo vyhlazení Lidic připomínat památku obětí

Češi si zřejmě budou od příštího roku oficiálně připomínat 10. června nikoli vyhlazení Lidic nacisty, ale památku obětí tohoto zločinu. Sněmovna s touto senátní úpravou poslanecké novely o státních svátcích souhlasila. Předlohu, která má seznam významných českých dnů rozšířit o další dva se vztahem k druhé světové válce, nyní dostane k podpisu prezident.

Norma má mezi významné dny zařadit 18. červen jako Den hrdinů druhého odboje na památku aktérů atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Podobně chtějí připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944.

Sněmovna souhlasila se senátním návrhem na počeštění názvu tábora, neboť poslanecká předloha pro tábor používá jeho německé označení „Auschwitz II - Birkenau“. Poslanec ČSSD Robin Böhnisch za předkladatele zdůvodnil německý název tím, že se k tomu přiklání historici a že Osvětim je fungujícím polským městem.

„UNESCO se rovněž rozhodlo používat pro název koncentračního tábora právě německý termín, aby bylo zřejmé, že šlo o nacistický koncentrační tábor,“ uvedl Böhnisch, nicméně senátní úpravu doporučil.

Terezínský rodinný tábor byla zvláštní sekce vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince, do níž bylo z terezínského ghetta postupně v letech 1943 a 1944 deportováno zhruba 17 500 vězňů. Po vyklizení rodinného tábora bylo nacisty v noci na 9. března 1944 usmrceno všech 3791 tehdejších terezínských vězňů včetně žen a dětí, převážně československých Židů. Böhnisch uvedl, že to byla největší masová vražda československých občanů.

Den hrdinů druhého odboje má připadnout na výročí posledního boje sedmi československých parašutistů, kteří našli po atentátu na Heydricha úkryt v pražském pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje a řadu hodin vzdorovali mnohonásobné nacistické přesile. Tento boj je podle tvůrců novely „symbol nezlomnosti a ryzího hrdinství a vlastenectví“.

Významné dny mají spíše symbolický charakter. Na rozdíl od státních a jiných svátků jsou pracovními dny, pokud nepřipadají na víkend. V českém kalendáři je zatím 11 významných dnů, přímo ke druhé světové válce se vztahují tři z nich.