O Bakalu se kvůli OKD zajímají Švýcaři. Prošetřují převody za miliardy

O podezřelou privatizaci OKD se podle informací Reportérů ČT zajímají vedle české policie i švýcarské orgány. Chtějí vyšetřovat někdejšího hlavního akcionáře Zdeňka Bakalu. Zajímají je podezřelé bankovní operace, které mohly poškodit těžební společnost o miliardy korun. Podrobnosti zjišťoval reportér Dalibor Bártek.

Video Reportéři ČT
video

Reportéři ČT: Švýcaři prověřují OKD a Zdeňka Bakalu

Švýcarské finanční zpravodajství se v březnu oficiálně obrátilo na český Finančně analytický útvar (FAU) se žádostí o informace, které souvisejí s vyšetřováním pádu OKD. Dokládá to písemnost, kterou mají Reportéři ČT k dispozici.

Švýcaři se zajímají o Zdeňka Bakalu, Petera Kadase, Marka Jelínka, OKD a NWR NV se sídlem v Nizozemí. FAU podle informací Reportérů ČT obratem kontaktoval české kriminalisty. Ke švýcarské žádosti se ale vyjádřit odmítl. „K žádným kauzám se nevyjadřujeme, jestli v takové věci činíme nějaké kroky, či nikoliv,“ uvedl ředitel FAU Libor Kazda.

7,5 miliardy pro Bakalovu NWR

Miliardář Bakala a několik jeho blízkých spolupracovníků se tak dostali do obdobné situace jako majitelé severočeské Mostecké uhelné společnosti. Stejně jako oni nyní čelí vyšetřování ze strany českých i švýcarských institucí, které je může připravit o majetek, či dokonce svobodu.

Z dokumentu vyplývá, že Švýcaři začali prověřovat dva neobvykle vysoké převody peněz z 10. srpna 2007. Tehdy společnost OKD odeslala své mateřské společnosti NWR NV, kterou ovládal Bakala, ve dvou platbách nejprve 1,9 miliardy korun a poté 205 milionů eur (pět miliard a 700 milionů korun). Dohromady tedy více než 7,5 miliardy korun.

Speciální policejní tým jen pro OKD

Z důvěryhodných zdrojů České televize vyplývá, že kriminalisté prověřují účinkování Bakaly a jeho spolupracovníků v OKD kvůli podezření ze spáchání hned několika trestných činů: porušení povinnosti při správě cizího majetku, zneužití informací a postavení v obchodním styku a způsobení úpadku.

Policie dokonce sestavila speciální tým, který hospodaření OKD zkoumá do hluboké minulosti. Rozhodla se také uvolnit přibližně 1,5 milionu korun na vypracování posudku, který by letos na podzim měl odpovědět na otázku, zda Bakala a jeho spolupracovníci OKD tunelovali, či nikoliv.

Žalobci vyšetřování nekomentují. „Jsou to věci, které mohou zásadním způsobem ovlivnit výsledek vyšetřování tak, že nebudou spolehlivě zjištěny podstatné skutečnosti. Proto není vhodné se k tomuto dopředu vyjadřovat,“ vysvětlil státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství Olomouc Alexander Dadam.

Bakala trvá na tom, že žádný zákon neporušil. „Pan Bakala je přesvědčen, že vše, co se dělo za jeho akcionářského podílu v OKD, se dělo v souladu se zákonem a se všemi předpisy,“ uvedl jeho mediální zástupce Vladimír Bystrov. „Pokud někdo něco tvrdí ve svých oznámeních, bude to nejspíš muset být schopen prokázat,“ reaguje na všechna obvinění proti Bakalovi.

Bakala se hájí propadem cen uhlí 

Soud loni v květnu poslal OKD do úpadku. Hospodaření největší tuzemské těžební společnosti se totiž propadlo do obrovských ztrát. Stovkám svých dodavatelů nezaplatila dohromady více než dvacet miliard korun.

Podle Bystrova se společnost stala obětí dramatického a dlouhodobého pádu cen uhlí, který postihl i mnoho dalších těžebních společností jak v Evropě, tak ve světě. Bakala ovládl OKD na podzim 2004. V následujících letech ceny uhlí rostly do rekordní výše a těžařské firmy vydělávaly závratné sumy. Ačkoliv později hodnota uhlí začala klesat, až do roku 2015 se ceny držely minimálně na úrovni roku 2004, kdy firma dokázala generovat miliardové zisky.

Kritici proto namítají, že OKD nemusela skončit v úpadku, pokud by se ve společnosti hospodařilo zodpovědně a nevyváděly se z ní peníze. Upozorňuje na to například slovenský finančník Pavol Krúpa, který s použitím miliardového kapitálu nakupuje podíly v nejrůznějších společnostech.

Žaloby a soudy o miliardy

Prostřednictvím firmy Arca Capital je mimo jiné i jedním z drobných akcionářů Bakalovy společnosti NWR, která OKD vlastní. Kvůli pochybnému hospodaření OKD už s pomocí advokátky Hany Marvanové podal v roce 2016 na policii několik trestních oznámení. 

Poukazuje v nich na dva zásadní sporné momenty hospodaření OKD. Prvním z nich je vyplácení neadekvátně vysokých dividend majitelům společnosti. V letech 2006 až 2011 společnost vytvořila zisk zhruba 33,5 miliardy korun. Bakala a jeho společníci si však nechali vyplatit podíl na zisku ve výši přes 65 miliard.

 

Na vyplácení vysokých dividend poukazuje rovněž insolvenční správce OKD Lee Louda a současný management firmy. Louda zažaloval Bakalu a několik jeho společníků a firem o 12 miliard korun vyplacených na dividendách. Samotné OKD pak podalo žalobu, kde nárokuje 24,5 miliardy a nevylučuje, že bude uplatňovat navrácení celých 65 miliard. Krajský soud v Ostravě zatím zamítl Bakalovu námitku, že věc nemohou projednávat české soudy. Bakala se proti tomu odvolal.

Policie se navíc zabývá i tím, že si OKD na výplatu dividend musela zajistit peníze. Půjčila si u bank a vydala dluhopisy. V roce 2010 mateřská NWR vlastněná Bakalou a spol. úvěry bankám předčasně splatila. Dluh ale OKD zůstal a začala ho nově splácet NWR. Úroky se ovšem radikálně změnily. NWR chtěla od vlastní společnosti čtyřnásobek toho, co banky. Z OKD tak zbytečně odtekly další stamiliony.

V hledáčku policie i europoslanec Tošenovský

Kriminalisté se zabývají i odpovědností členů představenstva a dozorčí rady OKD, kteří odčerpávání peněz nezabránili. Tím nejznámějším z nich je někdejší primátor Ostravy, později hejtman a nyní europoslanec Evžen Tošenovský (ODS).

V letech 2006 až 2009 byl místopředsedou dozorčí rady OKD. Ve stejném období doly vytvořily zisk zhruba 21 miliard, na dividendách ale vyplatily bezmála 40 miliard. Dozorčí rada tomu nezabránila. Tošenovský byl tehdy i hejtmanem Moravskoslezského kraje a od Bakalovy firmy přijímal za členství v dozorčím orgánu odměny. Šlo přibližně o pět milionů korun.

Jakékoliv ovlivňování své osoby ale odmítá. „Nemám pocit, že bych se vůči firmě choval nějakým negativním způsobem, to ani náhodou,“ řekl Reportérům ČT. Není ovšem jediným politikem, jehož působení v souvislosti s OKD vzbuzuje pochybnosti. Historie je neobvyklých rozhodnutí politiků plná.

Základ všemu položila vláda Václava Klause, která umožnila takzvanou divokou privatizaci OKD. Klíčový okamžik nastal v roce 1997. Tehdy Klausův kabinet ztratil těsnou 51procentní majoritu v OKD vinou bezprecedentního rozhodnutí snížit základní jmění ve firmě o 3,5 miliardy korun, a to výhradně na úkor státního podílu. Doly se tak dostaly mimo kontrolu státu, který ztratil možnost o budoucnosti firmy rozhodovat.

Nevýhodné prodeje v režii ČSSD

Tím se otevřela cesta ke kontroverznímu ovládnutí důlní společnosti firmou Karbon Invest podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy v říjnu 1998. To už vládu řídil Miloš Zeman, který dnes kvůli krachu OKD nešetří kritikou vůči Bakalovi. I jeho kabinet má ale na současném stavu podíl.

Koláček s Otavou totiž doly ovládli jen díky neobvyklé obchodní operaci, která proběhla 14. října 1998. OKD za neuvěřitelné 4 miliardy korun odprodali svou firmu K.O.P., která se rovněž zabývala těžbou uhlí, avšak v mnohem menší míře než OKD. Nevýhodnou smlouvu za OKD podepsal místopředseda představenstva Vladislav Schrom, který byl tehdy i místopředsedou ČSSD, a tedy jedním z nejbližších spolupracovníků Zemana.

Za utržené miliardy pak oba podnikatelé ještě téhož dne OKD ovládli. 49 procent akcií OKD prodal jejich firmě Karbon Invest obchodník s akciemi a bývalý agent StB Stanislav Pros. Koláček s Otavou pak díky utajeným obchodním smlouvám z OKD ročně odčerpávali stamiliony korun. Policie proto na podzim 2003 oba obvinila z rozsáhlých finančních deliktů.

Obvinění podnikatelé kupují podíl státu

Na špatném prodeji ale spolupracovaly i další sociálnědemokratické vlády. Koláček s Otavou byli sice stíháni, ale jako vlastníkům většinového podílu se jim vláda premiéra Špidly rozhodla prodat i svůj 46procentní podíl. Někdejší ministr průmyslu i financí a dnes guvernér České národní banky Jiří Rusnok měl přitom o tržní ceně jasno. V roce 2003 ji odhadl na jeden a půl miliardy korun.

Špidlův kabinet, kde byl ministrem financí současný premiér Bohuslav Sobotka, v březnu 2004 cenu zvýšil na dvě a čtvrt miliardy. Transakci ale zakázal antimonopolní úřad, který sumu považoval za nízkou. Privatizaci dořešila v září 2004 až Grossova vláda, která mužům obviněným z podvodů vůči státu prodala 46procentní podíl v OKD za 4,1 miliardy. Koláček s Otavou pak obratem prodali kontrolní balík akcií firmě Zdeňka Bakaly.

Stát chce po úřednících miliardy

Když se obchodem později zabývala policie, došla k závěru, že cena, za kterou stát akcie prodal, byla o miliardy podhodnocena. Podle pozdějších posudků měla být suma až šestkrát vyšší. Součástí prodeje byl totiž i podíl na dceřiných firmách, hotelu, pozemcích nebo 44 000 bytech. Policie proto obvinila dva úředníky Fondu národního majetku i znalce Rudolfa Douchu, který posudek na hodnotu podílu připravil.

Ten Reportérům ČT před třemi lety přiznal, že byl pod tlakem a neměl na jeho vypracování dostatek času ani informací. Blížil se totiž vstup Česka do EU a stát chtěl podle něj stihnout prodej ještě podle svých zákonů. Ministerstvo financí nyní po úřednících požaduje odškodné přibližně šest miliard korun.

Prodej OKD je stále horký brambor

O tom, jaký osud jedinou černouhelnou společnost v zemi čeká, rozhodnou na konci srpna věřitelé. Buď OKD pošlou do konkursu, nebo schválí reorganizaci, která zajistí, že společnost bude ještě zhruba do roku 2023 těžit uhlí.