Vesničku Ležáky stihl před 75 lety osud podobný Lidicím

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeném československými výsadkáři na konci května 1942, se v protektorátu Čechy a Morava rozjel nevídaný teror, kterému padli za oběť nejen jednotlivci, ale i celé vesnice. Desátého června 1942 byly nacisty z mapy vymazány Lidice a přesně o dva týdny později, 24. června 1942, potkal podobný osud i vesničku Ležáky na Chrudimsku.

Video Studio 6 Víkend
video

Msta nacistů za Heydricha. Před 75 lety byly vyhlazeny Ležáky

Ležáky, skládající se pouze z devíti domků, byly dopoledne 24. června obklíčeny. Všichni obyvatelé byli vyhnáni ze svých domů, které byly následně vyrabovány a zapáleny.

Následoval převoz všech 47 zatčených osob na Zámeček do Pardubic, kde bylo v době heydrichiády popraviště. Bez výslechu či soudu byli ihned zastřeleni všichni dospělí. Další dodatečně zatčení byli na stejném místě popraveni později.

video Události: Před 75 lety nacisté vypálili Ležáky, přežily jen dvě dívky
Video Události
video

Události: Před 75 lety nacisté vypálili Ležáky, přežily jen dvě dívky

Celkem 11 ležáckých děti bylo odesláno do vyhlazovacího tábora v Chelmnu, kde je čekala smrt v plynové komoře. Relativní štěstí měla pouze dvojice holčiček, sester Marie a Jarmily Šťulíkových, které byly poslány na poněmčení, což jim umožnilo válku přežít.

 

Video Studio 6 Víkend
video

Historik: Ležácké děti zemřely v Chelmnu, o táboru se svět dozvěděl ve stejný den jako o vypálení obce

Příbuzní parašutistů skupiny Silver A a jejich spolupracovníci v počtu 254 osob byli hromadně popraveni 24. října 1942 ve vyhlazovacím táboře v Mauthausenu. Další muži a ženy z blízkosti Ležáků a oblasti Pardubicka, zatčení jako spolupracovníci výsadku Silver A, byli odesláni do vyhlazovacích táborů Osvětim, Buchenwald a Ravensbrück a jenom někteří z nich přežili.

Tragický byl i osud radisty Jiřího Potůčka, vystupujícího pod pseudonymem Tolar. Ani on, ani vysílačka se v osudový den v Ležácích nenacházeli. Gestapo jej po několika dnech vypátralo, ale po přestřelce se Potůčkovi podařilo uprchnout. Neměl se však na koho obrátit, a proto se skrýval v lesích na Pardubicku. V jednom z nich ho 2. července nalezl český četnický strážmistr Karel Půlpán, který spícího Potůčka zastřelil.

Obec Ležáky poté již nebyla obnovena. Prostor vyhlazené osady se stal od roku 1945 pietním územím. Z žulových kostek jsou symbolicky vyznačeny základy všech devíti domů, žulové pomníky, tzv. hrobodomy, tu stojí na památku jejich obyvatel. Uprostřed obce byl vybudován Památník obětí fašismu s pamětní síní. Od roku 1978 je areál bývalé obce Ležáky národní kulturní památkou.

/*json*/{"map":{"lat":49.9047620942565,"lng":15.871118896745307,"zoom":9,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":49.83194820650118,"lng":15.899491310119629,"type":1,"description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Osudu Ležáků se věnují publikace vydané nakladatelstvím Ronado, které založila Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková. Doležalová je jednou ze sester, jež jako jediné přežily vyhlazení Ležáků. Za deset let své existence vydalo rodinné nakladatelství Doležalových Ronado pět knih, většina z nich se věnuje ležácké tragédii.