Pieta v Lidicích připomněla 75 let od vyhlazení obce

V Lidicích na Kladensku proběhl pietní akt při příležitosti 75 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Zúčastnili se ho stovky lidí, byli mezi nimi přítomni ministr kultury Daniel Herman, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, plzeňský biskup Tomáš Holub a předseda svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička.

Video Mimořádné pořady ČT24 - Lidice - Příběh jedné vsi
video

Speciál k 75. výročí vyhlazení obce Lidice

Pietní vzpomínce předcházela ranní mše Tomáše Holuba na základech kostela svatého Martina, poté se účastníci akce včetně pamětníků přesunuli ke společnému hrobu lidických mužů, kde zazněly projevy a byly položeny desítky věnců. Odpoledne program pokračoval tradiční přehlídkou dětských pěveckých sborů Světlo za Lidice.

Ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová v projevu připomněla nejen historický, ale i současný kontext lidické tragédie. „Tři čtvrtě století po hrůzné události se však ve světě stále dějí zločiny proti lidskosti a symbol Lidice dostává stále obecnější význam,“ řekla Lehmannová.

Video Mimořádné pořady ČT24 - Lidice - Příběh jedné vsi
video

Pietní akt u příležitosti 75. výročí vyhlazení Lidic

Pietní akt u příležitosti 75. výročí vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomněli 75 let od vyhlazení obce

Historik: K lidické tragédii vedla falešná stopa gestapa

Pamětnice Lidic: Jednalo se o nevinné děti

Přeživší lidická žena: Ve středu jsem spala ve své posteli a za pět dnů jsem už byla v lágru

Horská: O smrti Heydricha nemluvme jako o atentátu. Byl to útok a hrdinský čin

Hlavní projev přednesla místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (za KDU-ČSL), podle ní Lidice také ukazují na roli obyčejných lidí ve válce. Kromě jiného zdůraznila význam smrti zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha pro ukončení války.

Domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s útokem na protektora byla důvodem vyhlazení Lidic. „O smrti Heydricha nehovořme prosím jako o atentátu, o slovu, které evokuje kriminální čin. Byl to útok, byl to hrdinský útok,“ uvedla Horská. 

Nacisté obec, kde žilo zhruba 500 obyvatel, vypálili 10. června 1942.

V Lidicích bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Poválečné obnovení obce

Nové Lidice se začaly stavět krátce po skončení druhé světové války.  Vznikly na zelené louce, kousek od původní vsi. Obnovení obce bylo možné hlavně díky pomoci dobrovolníků, ale také zásluhou štědrých darů ze zahraničí. 

Smyslem nedávné akce při příležitosti 70. výročí obnovení obce bylo podle starostky Veroniky Kellerové právě poděkovat československému a dnes českému lidu za vybudování nových Lidic nedaleko pietního území.

„My jsme si uvědomili, že jsme nikdy – jako občané a ani naše babičky, maminky – nepoděkovali tenkrát československému a teď už českému lidu za vybudování obce,“ řekla Kellerová. Poukázala na to, že sbírka na nové Lidice vznikla v Británii a Americe. „Vybrali velkou částku, která byla předána prezidentu Edvardu Benešovi,“ doplnila.

Na Lidice tehdy přispívali lidé z celého světa. Miliony korun vynesla například sbírka „Lidice shall live“. Zorganizovali ji obyvatelé hornického města Stoke on Trent v severní Anglii. Odkaz Lidic tady stále žije. „Vybrali hodně peněz, a to v nesmírně těžkých ekonomických podmínkách. Myslím, že to byl symbol, jak se vyrovnat s tragédií války,“ vysvětlil současný starosta města Ross Irving.

Video Historie.cs - Lidice – oběti a vrazi
video

Historie.cs: Lidice - oběti a vrazi