Kožešinové farmy se uzavřou v roce 2019. K zákazu přispěla i reportáž ČT

Sněmovna schválila zákaz kožešinových farem v Česku. Skončit mají v závěru ledna 2019. Snahy o prodloužení této lhůty až do konce roku 2022 úspěšné nebyly. Provozovatelé farem budou moci zažádat o kompenzace. Schvalování normy bylo bouřlivé i s ohledem na kampaň ochránců zvířat a petici za přijetí zákazu, kterou podepsalo zhruba 46 tisíc lidí. Normu nyní posoudí Senát.

Chov norků na největší české kožešinové farmě
Zdroj: ČTK Autor: Václav Pancer

Novelu zákona o ochraně zvířat proti týrání podpořilo 132 ze 161 přítomných poslanců. Proti zákazu hlasovalo jen devět poslanců – šest z KSČM, dva z ODS a jeden z ANO. 

Zakázán tak bude „chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin“. Omezení se netýká například chovu králíků nebo nutrií. 

„Je to vůbec poprvé, kdy se podařilo prosadit reálnou změnu pro zvířata navzdory intenzivnímu odporu a lobbingu ministerstva zemědělství,“ uvedl Marek Voršilka ze spolku Obrana zvířat (OBRAZ), který nedaleko sídla sněmovny pořádal na podporu zákona akci, v níž dobrovolníci po vzoru zvířat pobývali v kleci. Přijetí normy uvítalo také ochranářské sdružení PETA.

Aktivistka ze spolku Obrana zvířat při protestu proti kožešinovým farmám před Poslaneckou sněmovnou
Zdroj: ČTK
Autor: Kateřina Šulová

Provozovatelé farem by mohli žádat kompenzace od státu. Dostat by je měli zpravidla v případě, pokud chov zahájili před koncem loňského června. Podrobnosti způsobu a rozsahu kompenzace má stanovit vyhláškou ministerstvo zemědělství. Výše příspěvku by nicméně neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let.

Přijaty nebyly návrhy podporované sněmovním zemědělským výborem, podle něhož by výše kompenzačního příspěvku měla být 3000 korun za norka a 6500 korun za lišku.

Chov se přesune do zahraničí, tvrdili odpůrci zákazu

Novelu podepsalo pět desítek poslanců, tedy čtvrtina členů dolní komory. Argumentovali etickými důvody i tím, že intenzivní chov neodpovídá přirozeným potřebám divokých zvířat. Nejčastěji se chovají norci, v některých případech i lišky.

Většina kožešin jde na export na výrobu módních doplňků, což je podle ochránců zvířat ten nejzávažnější etický problém. Ročně se kvůli kožešině usmrtí v Česku na 20 tisíc zvířat. „Neumím omluvit a odůvodnit strach, bolest a smrt jen kvůli bambuli na čepici,“ uvedl předseda sněmovního výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD).

Oponenti se obávají mimo jiné toho, že zákaz povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy. Argumentovali také tím, že se chov pouze přesune do Polska či Norska, kde jsou podle nich kvůli kožešinám chovány miliony zvířat ročně.

„Samozřejmě všichni chápeme bez emocí, že ten trh se pouze posune do zemí, kde to povoleno je, protože pokud bude zájem společnosti o tyto výrobky, nedělejme si iluze, že to odstraníme všude. Vždycky se najde země, kde se to bude provozovat,“ prohlásil Ivan Adamec (ODS).

„Musíme se zařadit mezi kultivované země, kde se zvířata netýrají jen pro zálibu bohatých lidí v kožiších, v norkových kloboucích díky zvrácené módě,“ oponovala poslankyně Kristýna Zelienková z klubu TOP 09 a Starostové.

Poslanec Böhnisch zdůraznil, že produkce českých farem se v drtivé většině vyváží a zpracovává v zahraniční. „To se tedy týká těch pravých kožešin. A abych trošku obohatil debatu o umělých a pravých kožešinách, lze to vyzkoušet například tak, že umělá kožešina by měla hořet, pravá kožešina se škvaří,“ dodal.

Olga Havlová z Úsvitu – Národní Koalice se pro změnu zajímala o to, jaké budou ekonomické dopady na navazující profese. „Podnikatele, kteří pro farmy dělají klece, kteří pro ně dělají krmiva, kteří pro ně dělají podestýlky,“ vyjmenovala poslankyně.

Debata, která trvala déle než hodinu a půl, byla místy velmi emotivní. Karel Fiedler (za Úsvit) hovořil dokonce o pokrytectví a exhibicionismu: „Kdybychom takové úsilí věnovali pomoci týraným dětem, bylo by to určitě záslužnější.“

V Česku je devět aktivních kožešinových farem. Nejčastěji se na kožešiny chovají norci a lišky. Ročně jich je zpracováno přibližně 20 tisíc. Počet farem se dlouhodobě snižuje. 

Reportáž ČT nám otevřela oči, přiznali poslanci

Česká televize v dubnu zveřejnila reportáž o drastickém zabíjení norků a lišek na kožešinových farmách v Česku. Na záběrech je například vidět liška pověšená za ocas, kterou se farmář snaží zabít dvěma elektrodami. Jednu tyč jí vsouvá do konečníku, druhou do tlamy; zvíře bojuje o život dlouhé minuty.

Záznam pak reportérka ČT pustila poslancům, kteří v prvním čtení hlasovali proti zrušení farem. Řada z nich poté změnila názor - mnozí přiznali, že až díky reportáži prozřeli. V hnutí ANO otočil dokonce téměř celý klub. Přitom jeho poslanci měli velký podíl na tom, že návrh téměř neprošel ani do druhého čtení. Proti zákazu byli i dva lidovci, oba názor změnili.

Návrh na zákaz kožešinových farem první hlasování ve sněmovně doslova jen velmi těsně přežil. Pro jeho zamítnutí zvedlo ruku celkem 57 poslanců z přítomných 145. 

Video 168 hodin
video

Zakázat kožešinové farmy? Několik poslanců přesvědčila reportáž

Zdroj: ČT24

„Nechceme ze zákona zakazovat určité skupině podnikatelů jejich podnikání,“ říkal původně předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. „Podpoříme zákaz chovu kožešinových zvířat,“ otočil po pár dnech.

Stejně po reportáži a tlaku ochránců zvířat reagoval i předseda hnutí Andrej Babiš. „Jednak jsme viděli ty záběry a také jsme původně neměli informace, které jsme měli mít. Navíc se skutečně jedná o minimální a zbytečný byznys, který nepatří do našeho století,“ uvedl.

Pro zachování farem tak ve druhém čtení hlasovali převážně poslanci ODS, KSČM a Úsvitu. „Nechceme populisticky vykřikovat, že teď zrovna my všichni podpoříme zákaz, protože je před volbami a protože ta zvířátka jsou krásná, milá, hebká. Jsou však tady také lidé, kteří se chovem kožešinových zvířat živí,“ řekl tehdy předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. 

Majitel farmy s norky: Stát ze mě udělá žebráka

Majitel největší české kožešinové farmy ve Velkém Ratmírově na Jindřichohradecku David Vojtíšek rozhodnutí poslanců kritizuje. Chová asi 15 tisíc norků, veškerou produkci vyváží do USA, Ruska a Asie.

„Stát mi zlikvidoval prosperující firmu, která měla vzrůstající tendenci. Stát mi ji zavře a znemožní mi svobodně podnikat, to mi připadá, že se pošupujeme do 20. století. Jak to, že se tyto věci mohou dít? Teď jsou to kožešinové farmy, příští rok to může být jiný sektor,“ řekl Vojtíšek.

Majitel největší české kožešinové farmy ve Velkém Ratmírově na Jindřichohradecku David Vojtíšek
Zdroj: ČTK
Autor: Václav Pancer

„Jde o to, jestli budu mít možnost se něčemu věnovat, protože stát ze mě udělá žebráka. Nainvestoval jsem do firmy za posledních pět let okolo 30 milionů a teď se pár poslanců rozhodne, že to skončí a veškeré prostředky a život, co jsem do toho dal, jsou fuč. Můžu si jít přivázat provaz na nějaký smrk,“ uvedl.

„Máme důvody se domnívat, že velká část poslanců byla vystavena tlaku a jednostranným nepravdivým informacím ze strany lobbistických aktivit veganských organizací, přičemž poslanci neměli možnost vytvořit si kvalifikovaný a vyvážený názor,“ prohlásil už dříve Vojtíšek.

Liška chovaná na kožešinové farmě ve Vítějevsi na Svitavsku
Zdroj: ČTK
Autor: Josef Vostárek

Poslanci na středečním jednání schválili také větší kontrolu tajných služeb, zjednodušení posuzování vlivu staveb na životní prostředí a ocenili i hrdinství československých legionářů z bitvy u Zborova, od níž uplyne v červenci 100 let. Druhým čtením prošla ústavní novela, podle níž by majitelé legálně držených zbraní dostali právo zasáhnout v případě potřeby k zajištění bezpečnosti Česka.