Počet aut na tuzemských silnicích mezi lety 2010 a 2016 vzrostl o třináct procent, na starších dálnicích provoz zhoustl dokonce o více než pětinu. Vyplývá to z výsledků celostátního sčítání dopravy, které zveřejnilo Ředitelství silnic a dálnic. Vůbec největší kumulaci aut je vystavená dálnice D1 na pražské periferii – loni zde denně projelo skoro sto tisíc vozů.
Velké dopravní sčítání. Od roku 2010 vzrostl provoz na českých dálnicích až o pětinu
Provoz v Česku za šest let zhoustl o třináct procent (zdroj: ČT24)
Data slouží státu hlavně pro plánování dopravní politiky a stavby nových silnic. „Pro nás je to především podnět co nejrychleji dobudovat dálniční síť v celé České republice, nejzazším horizontem by měl být rok 2030,“ uvádí mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.
Vedle dostavby je ve hře i rozšiřování hlavních tahů; silničáři chtějí do čtyř let začít přidávat třetí pruhy na dálnicích okolo velkých měst, kde výsledky sčítání ukazují vůbec největší kumulaci vozů v republice.
Prvenství v tomto ohledu drží dálnice D1. U pražského Chodova projede každý den 99 265 aut, jen o několik kilometrů dál ve směru na Brno pak tatáž dopravní tepna hlásí v absolutních číslech i nejvýraznější početní skok. V úseku u Říčan mezi připojením jižní části Pražského okruhu a sjezdem na Modletice pracovníci ŘSD naměřili 92 921 aut denně – to je o dvaadvacet tisíc aut víc než v roce 2010.
Všechny cesty vedou do Prahy
Důvod k rozšiřování dálnic je patrný nejen ve statistice, ale i v řidičské praxi. Štáb České televize v úterý ráno posledních sedm kilometrů do Prahy projel čtyřicetikilometrovou rychlostí a příčinou byl pouze hustý provoz, nikoliv dopravní nehoda.
Rušný je okraj české metropole také ve směru na Plzeň; úsekem D5 z Prahy ke sjezdu na desátém kilometru denně projelo 57 100 vozidel. Výrazně zhoustl provoz taky na dálnici D10 z Prahy na Turnov, nejvíc je to u Mladé Boleslavi, kde přibylo čtyřicet procent aut. Vysoká intenzita se týká prakticky celé dálnice D1 mezi Prahou a Brnem a také úseku dálnice D2 těsně za Brnem. O nárůst dálničního provozu se starají hlavně kamiony (+ 26,7 procent), ale i osobních aut přibylo skoro o pětinu (+ 19,7 procent).
Výjimku ve skokových číslech tvoří dřívější rychlostní silnice, které jsou nyní označovány jako dálnice II. třídy. Týká se to například spojení z Prahy do jižních Čech přes Příbram označované jako D4, nebo D7 vedoucí z Prahy na Slaný. U této kategorie vzrostla intenzita ve srovnání s rokem 2010 o sedm procent.
GALERIE
Intenzita dopravy na dálničních a silničních tazích Česka (2016)
Zvýšení automobilové zátěže se týká prakticky všech silnic bez rozdílu tříd – na silnicích je třináctiprocentní. Dramatický nárůst dopravy hlásí Luštěnice na trase mezi Nymburkem a Mladou Boleslaví, kde za šest let doprava zhoustla o 77 procent a v pracovní den zde v průměru projede 10,5 tisíce aut.
Nejvytíženější silnice první třídy jsou na jižní Moravě. Jedna z nich vede přímo pod Svatým kopečkem u Mikulova, kde denně ve směru na Vídeň projíždí průměrně 16 717 řidičů.
Absence dálničního spojení se sousedy se projevuje i v provozu mezi Hradcem Králové a polskou hranicí. Náchod na polské hranici v každý pracovní den hlásí víc než 17 tisíc aut. A jaká je situace v největších městech?
Poruba: Padesát tisíc aut za den
V Praze doprava vedle příjezdu po D1 výrazně zhoustla také na východním úseku okruhu mezi Běchovicemi a Horními Počernicemi. Zatímco v roce 2016 zde Ředitelství silnic a dálnic ve všedních dnech evidovalo průjezd 76 219 vozidel, o šest let dříve šlo jen o 63 622 tisíc aut.
V Brně provoz zintenzivněl na celém severním okruhu města (silnice I/42); zatímco v roce 2010 Žabovřeskou ulicí při toku Svratky denně projelo v průměru necelých třicet tisíc aut, o šest let později šlo už o více než čtyřiačtyřicet tisíc. Obdobnou situaci silničáři zaznamenali i v Porgesově ulici v Králově Poli, kde ve sledovaném období stoupl denní provoz ze třiceti na necelých padesát tisíc aut.
Ostrava zaznamenala nárůst dopravy zejména na západním tahu Porubou. Na Opavské mezi Svinovskými mosty a křížením s Martinovskou naměřili v roce 2016 denní průměr na 49 679 automobilech. To je o třináct tisíc aut víc než před sedmi lety a Opavská tak zároveň představuje vůbec nejzatíženější silnici v Ostravě – intenzita provozu je zde dokonce vyšší než na ostravských částech dálnice D1.
V Plzni dopravní intenzita zesílila zejména na příjezdových trasách: na Chebské v Křimicích, v Zábělské ulici na Doubravce, na severní páteřní silnici I/20 a jihozápadním přivaděči I/26, který spojuje průmyslové areály na Borských polích s dálnicí D5. V roce 2010 zde denně projelo patnáct tisíc aut, vloni šlo už o dvacet tisíc vozů. Patrný je i vliv konjunktury. Před sedmi lety se na celkových denních číslech podílelo jen osm set vozů s návěsem, loni jich bylo víc než dvanáct set.
V Liberci coby pátém největším městě republiky zaznamenává nárůst severojižní průtah městem I/35. V roce 2010 zde naměřili víc než osmatřicet tisíc aut, loni jich bylo už bezmála jedenapadesát tisíc.
Grafický přehled intenzity dopravy v deseti největších městech Česka naleznete v následující galerii. Škála zelená – žlutá – fialová – červená signalizuje intenzitu dopravy, první z číselných údajů počet vozů, druhý měřicí stanoviště (viz legenda).
GALERIE
Průměrná dopravní intenzita ve velkých českých městech (2016)
Sčítání mělo rok zpoždění
Velkou dopravní bilanci spustilo ŘSD loni v květnu s ročním zpožděním. Sčítání se totiž prováděla v pětiletých cyklech, pro poslední šetření ale ŘSD nedokázalo včas dokončit veřejnou soutěž. Důvodem jsou údajně nejasnosti způsobené plány předchozího ministra dopravy Antonína Prachaře (ANO), který chtěl mimo jiné využít pro sčítání nezaměstnané. Česko kvůli tomu do mezinárodních tabulek vůbec poprvé dodá jen odhady, kolik aut asi jezdilo o rok dřív.
Pořizování údajů o tuzemském provozu nakonec probíhalo v roce 2016 na šesti tisících úsecích všech tříd silnic a dálnic. Ve dvou vlnách – jarní a podzimní – se na něm, prostřídalo asi tři a půl tisíce brigádníků. Ti museli bez přestání monitorovat provoz a každé auto zaznamenat ťuknutím na displej mobilního telefonu. Kompletní výsledky pro jednotlivé úseky jsou k dispozici na stránkách ŘSD.