Jak ČSSD, tak ANO hrály výraznou roli během květnové krize. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) hned druhého května podal demisi celé vlády, a to kvůli kauzám předsedy hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše. Krok zdůvodňoval obavou, že kdyby Babiše pouze odvolal z funkce, mohl by šéf hnutí ANO „hrát roli mučedníka“.
Když potom ale prezident Miloš Zeman přišel s výkladem, že jde o demisi pouze premiéra a nikoli celého kabinetu, Sobotka obrátil a místo demise vlády zaslal na Hrad pouze návrh na odvolání Babiše. Navíc se v té době objevily nahrávky, na kterých se Babiš s novinářem svých bývalých novin MF Dnes domlouvá na materiálech proti svým politickým konkurentům.
Hrad však rozhodnutí o odvolání Babiše odložil kvůli cestě do Číny. Byl tak kritizován, že otálí. Babiš mezitím přijal, že bude odvolán, i když s tím nesouhlasil, a hnutí ANO začalo navrhovat jeho náhradníky. Nakonec premiér přijal Ivana Pilného (ANO) jako nástupce na ministerstvu financí. Zeman jmenoval Pilného ministrem 24. května.
TOP 09 vylepšila svou pozici
Některé strany ale v květnu zaznamenaly nárůst. TOP 09 si tak v květnu polepšila o 2,5 procentního bodu na 9 procent. Přitom dlouhodobě se spíš potýká s úbytkem preferencí. Lidovci pak šli nahoru o 1,5 procentního bodu na 8,5 procenta.
KDU-ČSL by ale měla jít do voleb v koalici se STAN. V rámci výzkumu byly dotazovány samostatně a zisk případné koalice by mohl ukazovat jiné podíly podporovatelů, nicméně prostým součtem by podle květnového modelu získala koalice 10,5 procenta, takže by překročila potřebnou desetiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny.
Tato hranice je u jednotlivých stran nižší – pět procent. V květnu by ji překročila ještě Svoboda a přímá demokracie se šesti procenty. Nejblíž překročení jsou pak Piráti se čtyřmi procenty.