Praha – Sociálním demokratům se ani napodruhé nepodařilo přesvědčit sněmovnu, aby se zabývala novoroční amnestií a odsoudila zastavení trestních stíhání, které toto rozhodnutí prezidenta Václava Klause přineslo. ČSSD se o to neúspěšně snažila už v půli ledna, kdy nepřesvědčila dolní komoru, aby kvůli amnestii vyslovila nedůvěru kabinetu Petra Nečase (ODS). S Klausovou amnestií, která se dotkne více než 32 tisíc lidí, kromě opozice nesouhlasí řada lidí. Průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění navíc ukázal, že důvěra lidí v Klause v lednu rapidně poklesla.
Poslanci amnestii neodsoudili, chyběly čtyři hlasy
Sociální demokracie dnes pro návrh získala 87 hlasů od 181 přítomných poslanců, scházel jí souhlas čtyř členů dolní komory. Místopředseda sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek zdůvodnil žádost o projednání tím, že lednový návrh byl odmítnut kvůli tomu, že v rámci schůze o nedůvěře vládě nemohl být projednán. Prezident podle Zaorálka vyhlásil amnestii tak, že se ocitl v rozporu se základními právy obětí. „Nedovedu si představit, že by se k tomu sněmovna nevyjádřila,“ uvedl.
ČSSD chtěla kvůli amnestii svrhnout vládu, bez úspěchu
Již na začátku ledna se sociální demokracie postavila proti vyhlášené amnestii, v polovině ledna se v tomto volebním období už popáté pokusila vládu svrhnout. Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka ji označil za nespravedlivou a pobuřující: „Sociální demokracie pokládá za nepochopitelné, že předseda vlády Petr Nečas tuto prezidentskou amnestii odsouhlasil. Vláda zde má nedílnou spoluodpovědnost, bez souhlasu premiéra by amnestie nikdy nemohla být v této podobě realizována,“ dodal. Amnestii při dlouhých devět hodin trvající schůzi k vyslovení nedůvěry vládě kritizovali poslanci všech opozičních stran. Vládu se ale opozici nakonec svrhnout nepodařilo.
Lubomír Zaorálek ve sněmovně
Amnestie vyhlášená Klausem na začátku roku u příležitosti výročí vzniku samostatné České republiky se dotkne více než 32 000 lidí. Vedle vězňů a lidí s domácím vězením či obecně prospěšnými pracemi se vztahuje i na asi 14 500 podmíněně odsouzených a zastavuje některá dlouhotrvající trestní stíhání.
Věznice dosud propustily na základě amnestie přes 6 400 odsouzených. Desítky amnestovaných ale po propuštění opět překročily zákon. Amnestie čelí kritice veřejnosti i některých politiků zejména proto, že do kategorie zastavených stíhání by mohly patřit některé ostře sledované kauzy. Prezidentův spolupracovník Ladislav Jakl ale dnes uvedl, že závažných korupčních kauz se amnestie podle svého pojetí netýká.
Amnestie nevadí jen opozici, Klaus u lidí ztrácí důvěru
Prezidentu Václavu Klausovi v lednu, tedy již po kritizované amnestii, důvěřovalo 26 procent lidí, o 27 procentních bodů méně než loni v prosinci. Je to také vůbec nejméně za dobu, kdy zastává nejvyšší ústavní funkci. Ukázal to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění.
„Podpora Václavu Klausovi byla několik let velmi stabilní, souvislost mezi vyhlášenou amnestií a současným propadem důvěry je velmi oprávněná. (…) Je to jednoznačně nejnižší naměřená důvěra od počátku Klausova mandátu. (…) Pokud se podíváme na strukturu dotázaných z hlediska politických preferencí, tak lze říci, že došlo k propadu ve všech politických táborech zleva doprava,“ uvedl pro ČT24 autor průzkumu, politolog Daniel Kunštát.