Praha - Prezidentu Václavu Klausovi v lednu, tedy již po kritizované amnestii, důvěřovalo 26 procent lidí, o 27 procentních bodů méně než loni v prosinci. Je to také vůbec nejméně za dobu, kdy zastává nejvyšší ústavní funkci. Ukázal to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění.
Důvěra lidí v Klause po amnestii rekordně klesla
Loni v lednu přitom Klausovi důvěřovalo 57 procent lidí, nejvíce za celý loňský rok. V dubnu a květnu si trochu pohoršil, v závěru roku mu ale opět věřilo víc jak 50 procent lidí.
Podle CVVM prezidentovi častěji důvěřují lidé s dobrou životní úrovní a potenciální voliči ODS, méně často pak především sympatizanti KSČM a ČSSD.
„Podpora Václavu Klausovi byla několik let velmi stabilní, souvislost mezi vyhlášenou amnestií a současným propadem důvěry je velmi oprávněná. (…) Je to jednoznačně nejnižší naměřená důvěra od počátku Klausova mandátu. (…) Pokud se podíváme na strukturu dotázaných z hlediska politických preferencí, tak lze říci, že došlo k propadu ve všech politických táborech zleva doprava,“ uvedl pro ČT24 autor průzkumu, politolog Daniel Kunštát.
Průzkum CVVM (proběhl 14. - 21. ledna 2013 na vzorku tisíc respondentů) zde.
- V dubnu 2003, tedy krátce poté, co se Klaus ujal prezidentské funkce, vyjádřilo podle průzkumu CVVM hlavě státu důvěru 64 procent respondentů. Nejvyšší míru důvěry veřejnosti, 77 procent, zaznamenal shodně v březnu a květnu 2004. Klaus měl tehdy za sebou první rok ve funkci prezidenta a v březnu 2004 poprvé v této funkci navštívil Senát a sídlo EU v Bruselu.
Amnestie vyhlášená Klausem na začátku roku u příležitosti výročí vzniku samostatné České republiky se dotkne více než 32 000 lidí. Vedle vězňů a lidí s domácím vězením či obecně prospěšnými pracemi se vztahuje i na asi 14 500 podmíněně odsouzených a zastavuje některá dlouhotrvající trestní stíhání.
Věznice dosud propustily na základě amnestie víc jak 6 400 odsouzených. Desítky amnestovaných ale po propuštění opět překročily zákon. Amnestie čelí kritice veřejnosti i některých politiků zejména proto, že do kategorie zastavených stíhání by mohly patřit některé ostře sledované kauzy. Prezidentův spolupracovník Ladislav Jakl ale dnes uvedl, že závažných korupčních kauz se amnestie podle svého pojetí netýká.
Lidé dlouhodobě věří obecním zastupitelstvům, vládě vůbec
Nynější průzkum CVVM se netýkal jen důvěry v prezidenta, ale i v další instituce a činitele - vládu, sněmovnu, Senát, krajská a obecní zastupitelstva, starosty a hejtmany. Na rozdíl od propadu důvěry v prezidenta u těchto institucí a představitelů veřejné moci žádné výrazné změny oproti prosinci nenastaly. Nejdůvěryhodnější jsou pro veřejnost obecní zastupitelstva a starostové, jimž shodně věří 58 procent dotázaných. Nejméně lidé důvěřují vládě a sněmovně, kabinetu věří 12 procent lidí, dolní komoře 11 procent.
Obecní úřad v Hazlově
Spokojený s politikou? Téměř nikdo
Průzkum také zjišťoval, jak jsou lidé spokojeni se současnou politickou situací. Aktuálně pouze tři procenta respondentů vyjádřila spokojenost. Ani spokojeno, ani nespokojeno je 18 procent lidí, nespokojených pak je 77 procent lidí. Zbytek lidí zvolil jako odpověď variantu „nevím“. Spokojenost s politickou situací vyjadřují mírně častěji mladí lidé do 29 let a
přívrženci ODS a TOP 09. Mezi nespokojené s politickou situací se častěji řadí
sympatizanti KSČM a ČSSD. Větší míra nespokojenosti panuje rovněž mezi občany
považujícími svoji životní úroveň za špatnou.
Rozhovor s Danielem Kunštátem (zdroj: ČT24)