Praha – Po pěti letech končí v afghánské provincii Lógar český provinční rekonstrukční tým (PRT), který pomáhal s obnovou válkou zničené země. Místní obyvatelé se během té doby naučili poznávat českou vlajku. „Několikrát zaznělo, že vlajka je náš štít. Afghánci podle ní věděli, že přicházíme, abychom pomohli,“ vzpomíná český doktorand ČZU Martin Hejral, který v Lógaru přes rok pracoval na zemědělských projektech.
Sbohem a šáteček: Česká vlajka se v Lógaru stala symbolem obnovy
Český tým působil na americké základně Shank několik kilometrů od správního centra provincie. Vojáci měli na starost výcvik místní policie, rodící se afghánské armády a tajné služby. Především ale zajišťovali bezpečnost při práci pro tucet civilních expertů jako Martin, kteří spolupracovali na rozvoji infrastruktury, výstavbě škol, nemocnic i správních úřadů.
Česká strana také pomáhala místním úřadům se školicími programy, vlastní školení pak prováděla místní organizace. To mělo podle Hejrala hned několik výhod, jednak odpadla jazyková a kulturní bariéra, jednak se mohli místní ihned zeptat nebo přidat vlastní zkušenosti. Většina Afghánců totiž neovládá angličtinu – komunikace proto probíhala přes tlumočníka.
Místní zvláštností je velký vliv stařešinů v komunitách a pokud tedy členové týmu chtěli, aby nějaký projekt přijala celá vesnice, museli na svou stranu nejdřív získat právě stařešinu. Jakmile získali jeho důvěru, Afghánci ukazovali svoji pohostinnost. „Často jsme byli zváni na čaj a při dokončení projektu jsme dostávali nějakou pozornost, např. šátek. Kolegyně dokonce nejednou dostaly šaty,“ vypráví Martin Hejral.
GALERIE
Martin Hejral (uprostřed) při kontrole nemocnice autor: Martin Hejral, zdroj: ČT24
Na úplnou obnovu by PRT potřeboval dvojnásobek času
Afghánistán je prakticky od vstupu sovětských vojsk v roce 1978 zmítán ozbrojenými konflikty, pět let proto na rekonstrukci provincie nestačilo. „Málokdo si v Česku umí představit úroveň devastace Afghánistánu, potřebovali bychom alespoň dvakrát delší dobu, aby se oblast povedlo obnovit přibližně do stavu, jaký byl před válkou, to znamená před rokem 1978,“ uvedl v Událostech, komentářích bývalý zahraniční redaktor ČT Matyáš Zrno, který rok vedl civilní část týmu.
PRT se podílel na výstavbě škol, zdravotnických zařízení a pomáhal také se zemědělskými projekty nebo s výstavbou silnic. „I taková zdánlivě jednoduchá věc, jako je lávka, místním pomůže, aby nemuseli chodit pět kilometrů okolo,“ upozorňuje Zrno.
Rekonstrukční tým pomáhal např. s výstavbou mlékárny
Otázkou ovšem je, v jakém stavu budou projekty za pár let. O náročnější stavby se totiž po odchodu týmu budou muset starat místní lidé a úředníci. „Pokud opravíte přehradu a místní musí zajistit její okolí, aby nebyla opět zabahněna a úředníci se musí starat, aby fungovala, tak tam bych úplně nesázel, že se podaří ji udržet v takovém stavu, v jakém bychom chtěli,“ konstatuje Zrno.
Podle Pavla Buriana, který rovněž v Lógaru pracoval na zemědělských projektech, bývá problém s údržbou hlavně u projektů předaných vládě, kde často není určen jednoznačný správce. V případě družstevních provozoven nebo vzdělávacích zařízení, kde členové vidí jasný přínos pro komunitu, nejsou problémy s údržbou tak časté - jde spíše o nedostatky třeba v hygieně, které jednoduše místní nevnímají.
Velký problém - korupce
Česko a Afghánistán jsou naprosto odlišné světy, obě strany se proto hlavně ze začátku učily, jak spolu vycházet. Naprosto odlišné je třeba afghánské pojetí času – vše trvá mnohem déle. Chudou zemi navíc trápí rozsáhlá korupce: „Opravdu výjimečně narazíte na afghánského činitele, který by něco dělal s pocitem, že to dělá pro obecné dobro, pro společnost,“ vysvětluje Zrno. Země je prý po dlouhých letech válečného konfliktu tak zničená, že skoro každý určitou věc udělá jen tehdy, má-li z ní osobní prospěch.
GALERIE
videogallery_305024
Provinční rekonstrukční tým se proto snažil dohlížet i na výběr firem, které projekty stavěly. „Ale samozřejmě nikdy nedokážete úplně zabránit tomu, aby třeba nedávaly desátky guvernérovi,“ uvedl Zrno. Afghánistán ostatně v aktuálním žebříčku Transparency International, který měří míru korupce, skončil vedle KLDR a Somálska na úplně posledním místě na světě.
Rekonstrukční tým v číslech:
- Tým tvoří 9 civilních odborníků z ministerstva zahraničí a 292 vojáků
- Za pět let se v zemi vystřídalo zhruba 2 500 vojáků (deset kontingentů)
- pracovníci dokončili 141 rekonstrukčních projektů
- vojáci vycvičili přes 1 200 příslušníků afghánské národní policie
- na rozvojové a humanitární projekty investoval PRT asi 300 milionů
Hlavně mezi venkovským obyvatelstvem si navíc stále udržuje velký vliv hnutí Taliban, který udržuje jakousi stínovou vládu – místní se proto snaží vyjít jak s vládními úřady, potažmo silami NATO, tak s Talibanem. „Protože my jsme tam přes den, Taliban v noci. Místní se po tolika letech války a tolika armádách, které zemí prošly, tak snaží přežít a získat to nejlepší z obou stran,“ dodává Zrno.