Nižší daně pro rodiny s více dětmi, miliardy na obranu. Lidovci ladili program

Nejmenší vládní strana KDU-ČSL na závěr svého sjezdu představila programová témata pro podzimní volby a nadcházející dva roky. Lidovci v nich budou zdůrazňovat potřebu solidarity, současně však nechtějí, aby stát mluvil do všeho „od kolébky po smrt“.

Video Události
video

Směřování KDU-ČSL

Směs myšlenek pravicového i levicového charakteru, které shrnul souslovím „zodpovědná solidarita“, tvoří podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka jádro jejího programu. Právě ten lidovci na závěr svého sjezdu představili a dali najevo, s čím půjdou do podzimních voleb. 

„Solidarita je nesmírně důležitá, je základem toho, aby společnost vůbec fungovala. Je nutno postupovat tak, abychom ze solidarity neudělali socialismus nebo komunismus,“ řekl Pavel Bělobrádek, jenž je místopředsedou nynější vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Podle něj není pro dosažení potřebné míry solidarity nutné, aby se stát staral o každého a „říkal mu, co má dělat, od kolébky po smrt“.

Podobně hovořil i nově zvolený místopředseda KDU-ČSL Daniel Herman. Je přesvědčen, že program strany odpovídá křesťanskodemokratickému proudu. „Stát by neměl zasahovat do života člověka více, než je nutno, ale ne každý je mladý, krásný, úspěšný. Je třeba, aby byla hustá sociální síť pro ty, kdo se – třeba ne vlastní vinou – dostanou do krizové situace,“ řekl. Inspirací pro KDU-ČSL podle něj je politika německé CDU a bavorské CSU.

Pavel Bělobrádek ve svém projevu ujistil, že na politickém směřování KDU-ČSL nic nemění volební koalice s hnutím Starostů a nezávislých, kterou lidovci v sobotu nadobro stvrdili

Video Zprávy v 10
video

Daniel Herman: Máme funkční modely, inspirujeme se u CDU/CSU

Podle Mariana Jurečky, který má jako první místopředseda kampaň na starosti, začne propagace strany a jejího programu v průběhu příštího týdne. „Bude vidět naše značka, naše logo na outdoorových plochách v tištěné inzerci,“ přiblížil. Intenzivní předvolební kampaň pak začne v září.

Program: Podpora rodin, ale i armády

Programově se chce strana zaměřit na školství, sociální věci, bezpečnost a ekonomický růst, zlepšit hodlají lidovci například e-government – elektronizaci státní správy. Podporovat chtějí také řízenou a opatrnou imigraci, na druhé straně program lidovců odmítá multikulturalismus. Popořit chtějí rodiny s dětmi, například dát ženám možnost udržet si na mateřské dovolené současně i kariéru. Podle Pavla Bělobrádka by to měla zajistit podpora částečných a flexibilních úvazků.

Video Pavel Bělobrádek: Platíme na důchody předchozích generací. Kdo bude platit penze, když tady nebudou děti?
video

Pavel Bělobrádek: Platíme na důchody předchozích generací. Kdo bude platit penze, když tady nebudou děti?

Lidé, kteří děti nemají, by na tom naopak mohli být hůře, KDU-ČSL by jim chtěla zvýšit sociální pojištění o procento. „Jedno procento bezdětní určitě snesou a pomůže to těm, kteří vychovávají budoucí plátce do systému,“ míní předseda strany. Podobnou myšlenku přednesli lidovci již v nynějším volebním období, ostatní parlamentní strany s výjimkou sociální demokracie ji ale odmítaly.

Ke čtyřicetistránkovému základu programu a celkovému politickému směřování strany přijali lidovci na závěr sjezdu několik dalších usnesení. Jedno z nich se týká peněz na obranu. Jan Šafařík ze stranické komise pro obranu zdůraznil, že bezpečnostní situace v Evropě i ve světě je vážná, a proto je v zájmu Česka zajistit jednotu v Severoatlantické alianci. Lidovci by se proto měli zasadit o zvýšení českých výdajů na obranu na dvě procenta HDP, což NATO vyžaduje. Výdaje by přitom měly jít do růstu bojových schopností české armády, uvedl Šafařík v návrhu usnesení.

Zuzana Roithová zase prosadila usnesení, podle kterého by se KDU-ČSL měla snažit dostat více peněz do zdravotnictví. K tomu by mělo přispět dobrovolné zdravotní pojištění. „Aby si občané mohli legálně připlatit za rozdíl mezi zdravotní péčí, která přesahuje rozsah péče veřejného zdravotního pojištění,“ popsala Zuzana Roithová jeho princip. V otázce připojištění by lidovci mohli najít podporu u pravicových stran i u ANO. I další zdravotnické části programu KDU-ČSL míří spíše doprava. V případě, že by lidovci dostali příležitost prosazovat svůj program, mohly by také opět přijít na přetřes poplatky za pobyt nemocnicích. O tom ovšem nechtějí ani slyšet ČSSD či komunisté.

Zmírnění podmínek pro koalice a přísně poměrný systém 

Lidovci schválili i usnesení, podle kterého by stačil stranám ke vstupu do Poslanecké sněmovny nižší procentuální zisk. Koalice dvou stran by pak získaly poslanecká křesla i při zisku sedmi procent hlasů a koalice tří a více stran by potřebovaly devět procent. V současnosti je potřeba, aby volební koalice získala deset procent hlasů, pokud chtějí její kandidáti pomýšlet na poslanecká křesla. Zároveň je v usnesení lidoveckého sjezdu i požadavek na návrat k přísně poměrnému volebnímu systému namísto nynějšího využití D'Hondtova dělitele, který upřednostňuje větší strany na úkor menších.

KDU-ČSL letos bude v koalici kandidovat. V  její historii to bude již podruhé, již v roce 2002 šla do voleb společně s Unií svobody-Demokratickou unií. Tehdy obě strany společně do sněmovny prošly se čtrnácti procenty, naopak o osm let později lidovci kandidující samostatně nedosáhli ani na pětiprocentní hranici. 

Česko v srdci Evropy – i politicky?

S projevy vystoupili na sjezdu KDU-ČSL také všichni tři lidovečtí europoslanci. Ti hovořili o krizi Evropské unie, ale také o jejím významu pro Česko a budoucím vzájemném vztahu. Podle Michaely Šojdrové je zachování EU nutnost. „Sedmdesát let míru, které evropská jednota přinesla, bereme jak samozřejmost, ale v historii Evropy nikdy tak dlouhé období bez válek nebylo. To je základní hodnota, které si musíme vážit,“ řekla europoslankyně.

Připustila přitom, že se Unie v současnosti potýká s krizí důvěry občanů i vlastní identity. „Dnešní Evropská unie v mnoha směrech selhává a zaměřuje se na zbytečnosti. Velké věci jako obrana, bezpečnost, boj proti terorismu řeší se zpožděním a nedostatečně,“ dodala europoslankyně.

Podle Pavla Svobody by oslabení EU uškodilo českým strategickým bezpečnostním zájmům. „K Evropské unii pro nás neexistuje alternativa. I když má Unie chyby, Unie jsme my. Čím méně našeho Bruselu, tím více ne naší Moskvy,“ řekl. V zájmu českých hodnot i českého exportu podle něj je patřit k tvrdému integračnímu jádru EU.

Politolog: Lidovci již nechtějí být třetími vzadu

Ačkoli má Bělobrádkovo vedení za sebou nepopiratelné úspěchy v čele s navrácením KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny, odkud vypadla po volbách v roce 2010 – a takový návrat se jí podařil jako první straně v moderní české historii – i do vlády, má nyní strana ještě větší ambice.

„KDU-ČSL, která ve vládě uspěla, si řekla, že již nechce být svorníkem (mezi ČSSD a ANO), ale její cíl je mnohem větší: být silou, která bude zásadnějším způsobem ovlivňovat dění nejen v Poslanecké sněmovně, ale také ve vládě,“ popsal politolog z Univerzity Palackého Pavel Šaradín.

Čunek a Roithová budou v širším vedení

Do voleb v roce 2017 přitom míří lidovci takřka s totožným vedením jako do voleb předcházejících. Kromě Pavla Bělobrádka a prvního místopředsedy Mariana Jurečky zůstává i většina ostatních místopředsedů, pouze Zuzanu Roithovou nahradil Daniel Herman. Jak Zuzana Roithová, tak i Jiří Čunek, který překvapivě kandidoval na předsedu proti Pavlu Bělobrádkovi, ale neuspěl, přesto budou do fungování KDU-ČSL hovořit. Oba se stali členy širšího vedení strany, jehož volba proběhla v sobotu večer.

Do patnáctičlenného celostátního vedení se dostali také například senátor Jiří Carbol, poslanci Vít Kaňkovský a Jaroslav Klaška, předseda pražské organizace strany Jan Wolf, dosavadní členka výboru Olga Haláková a kroměřížská senátorka Šárka Jelínková. Neuspěl naopak poslanec Ludvík Hovorka, který kritizoval dohodnutou volební koalici mezi KDU-ČSL a hnutím Starostové a nezávislí.

Sjezd také posvětil vytvoření volební koalice s hnutím Starostové a nezávislí, podpořilo ji 82 procent delegátů. Pro strany to sice znamená vyhlídku na větší počet mandátů, na druhou stranu ale také hrozbu, že pokud nenasbírají alespoň deset procent hlasů, do sněmovny se vůbec nedostanou.