Praha – Proti vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů byla řada lidí včetně levicových politiků. Ti tvrdili, že bude nadbytečný a přinese jednostranné, zkreslené a možná i ideologicky zmanipulované zkoumání historie. Zakladatel a první ředitel ústavu Pavel Žáček to ale vyvrací. Podle něj přišel s tématy, která byla přínosná. Dříve existující instituce se jim prý nevěnovaly.
ÚSTR musel o svůj vznik bojovat
Ústav vznikl 1. února roku 2008, proti tehdy byli levicoví politici, kteří poukazovali na jeho možnou jednostrannost a ideologicky zmanipulované zkoumání historie. Podle slov Pavla Žáčka, zakladatele a prvního ředitele ústavu, je to ale nesmysl. „Připravili jsme celkem 113 publikací včetně pětadvaceti periodických během těch pěti let. Zúčastnili jsme se pětatřiceti mezinárodních konferencí, 124 seminářů,“ upozornil na činnost ústavu.
Pavel Žáček, zakladatel a první ředitel ústavu ve Studiu 6:
„Žijeme v pluralitním prostředí, každý se může obrátit na instituci, která mu nejvíc vyhovuje. Myslím, že u nás se hodně kritizuje, aniž by se něco znalo. Sám jsem se s několika lidmi, kteří byli proti vzniku ústavu, setkal a mnohdy vzali svůj názor zpět. Produkce ústavu ukazuje, že jsme schopni být nestraničtí a přistupovat k minulosti tak, jak si zaslouží.“
Oponenti ústavu vytýkali třeba velmi úzké badatelské zaměření. Podle nich se ústav příliš soustředí na činnost bývalé státní bezpečnosti, naopak mu chybí témata jako takzvaná gender history nebo témata týkající se jazykového rozboru řeči komunistických kádrů. S tím ale Žáček také nesouhlasí: „Myslím si, že tento pohled není úplně pravdivý. My jsme vznikli, abychom toto pole zaplnili, není pravda, že neřešíme gender. Myslím si, že přidaná hodnota ústavu je právě v tom, kolik témat jsme vnesli do toho pluralitního prostředí. A máme i ohlas v zahraničí,“ dodal.
Ústav pro studium totalitních režimů
Podle slov Žáčka ústav připravuje několik dalších publikací. Jednou z věcí, která by prý měla vyjít v únoru a březnu, je edice dokumentů z komise ze 17. listopadu. Ústav zde navazuje na to, co ta komise zjistila a dodnes je to uzavřeno, byť ty materiály tajné nejsou. „V letošním roce máme také připravenou konferenci spolu s ústavem Slovenské akademie věd o Gustávu Husákovi. V říjnu připravujeme mezinárodní konferenci o terorismu, připravujeme i výstavu, která se bude týkat osobnosti Václava Havla,“ podotkl.
- Ústav vznikl k 1. únoru 2008 s cílem shromáždit na jednom místě všechny dokumenty vztahující se k obdobím nesvobody v novodobých dějinách, včetně materiálů komunistické tajné policie (StB), a sjednotit systém jejich zpřístupňování. Písemnosti týkající se činnosti StB mu předaly ministerstvo vnitra, spravedlnosti, ale také Bezpečnostní informační služba, civilní rozvědka, Vojenská zpravodajská služba a ministerstvo obrany. Tyto svazky spravuje zvláštní Archiv bezpečnostních složek, který je ústavu podřízen.
- Ústav vznikal za velkého napětí: Levicová opozice dokonce v roce 2007 napadla u Ústavního soudu zákon, který tuto instituci zřizoval. Jeho odpůrci tvrdili, že by mohla politicky ovlivňovat výklad dějin. Vadila jim i formulace zákona označující celé období komunistické vlády za totalitu. Soud však v březnu 2008 zřízení ÚSTR podpořil a z normy vypustil pouze dvě slova upravující odvolání člena rady ústavu Senátem, který jeho členy schvaluje.
Rozhovor s Pavlem Žáčkem (zdroj: ČT24)