Zemanova klika: Kdo patří k lidem nově zvoleného prezidenta?

Praha - Miloš Zeman si kolem sebe v 90. letech vybudoval okruh příznivců, kteří ho podpořili i nyní v prezidentské volbě. Je přitom pravděpodobné, že s nimi bude čerstvě zvolený prezident spolupracovat i po svém zvolení - některá jména už Zeman zmínil v souvislosti s konkrétními posty. Portál ČT24 proto zmapoval okolí příštího prezidenta.

Miroslav Šlouf

Lobbista Miroslav Šlouf patřil v minulosti k vlivným postavám ČSSD, v roce 1997 byl volebním manažerem strany a do roku 2003 zasedal v Ústředním výkonném výboru. Během Zemanova působení v čele Poslanecké sněmovny byl Šlouf pověřen řízením jeho sekretariátu, později šéfoval jeho poradcům na Úřadu vlády. Šlouf byl také v roce 2008 jedním ze zakladatelů sdružení Přátelé Miloše Zemana, které si stanovilo za cíl vrátit expremiéra do politického života. Sdružení v roce 2010 vyústilo ve Stranu práv občanů – ZEMANOVCI a Šlouf se později stal předsedou jejich pražské buňky. 

Šlouf je nejkontroverznější postava Zemanova okolí. Jeho jméno je spojováno s řadou kauz, často později vyšetřovaných policií, v nichž se spojilo politické prostředí se zájmy vlivných firem a jednotlivců. Šlouf je spojován také s případem Olovo, tedy dokumentem, který obsahoval plán diskreditační kampaně proti Zemanově stranické kolegyni Petře Buzkové. A vyšlo také najevo, že Šlouf udržoval čilé kontakty s nekorunovaným králem podsvětí, později zavražděným podnikatelem Františkem Mrázkem.

V průběhu prezidentské kampaně Zeman tvrdil, že se od Šloufa odstřihl, sám Šlouf ale po zvolení prezidenta přišel do Zemanova štábu a řekl, že na kampani spolupracoval a je připraven Zemanovi pomáhat i nadále. Ten se k němu ještě veřejně nepřiznal. 

Miroslav Šlouf
Zdroj: ČT24/Jaroslav Matyáš

Martin Nejedlý

Martin Nejedlý je jednatelem firmy Lukoil Aviation Czech, tedy pobočky ruského ropného gigantu v Česku, a zároveň místopředsedou SPOZ pro ekonomiku. Na starosti měl Nejedlý financování volební kampaně, kvůli čemuž se objevilo podezření, zda Zemana nefinancuje samotný Lukoil. Zeman to sám vehementně popíral.

Dodnes nevyvráceným podezřením je, zda Zemanovu prezidentskou kampaň nesponzoroval Lukoil prostřednictvím Nejedlého. Miloš Zeman totiž v Hyde Parku ČT24 řekl, že Nejedlý dal na jeho kampaň 300 tisíc korun ze svých soukromých peněz, tato částka se ale na volebním účtu Zemana neobjevila a dar popřel i předseda Zemanovců Vratislav Mynář. Nesedí navíc náklady na Zemanovu kampaň s nezávislým expertním odhadem a je tak možné, že Zeman přiznal jen část celkových příjmů a výdajů. Nejedlý každopádně Zemanovcům poslal dar před sněmovními volbami v roce 2010 i o rok později – dohromady 900 tisíc korun. 

Vratislav Mynář

Šéfem Zemanovy prezidentské kampaně byl předseda SPOZ Vratislav Mynář. Ten do roku 2005 působil v dozorčí radě Českomoravské železárenské, která ovládla firmu Petrcíle - ta za Zemanovy vlády zahájila se státem miliardový spor o odškodné, nakonec však neuspěla. Z byznysu se Mynář zná s Miroslavem Šloufem, společně prý už dlouho „jezdí na vodu“.  

Jaroslav Hlinovský 

Jedním z mála lidí, kteří po zvolení Zemana mají jisté místo na Hradě, je Jaroslav Hlinovský. Během kampaně působil jako Zemanův tajemník a v prezidentově týmu by měl vystřídat Klausova tajemníka Ladislava Jakla. Hlinovského a Zemana podle médií před lety seznámil Miroslav Šlouf.    

Do prezidentského klání vstupoval Miloš Zeman s podporou strany SPOZ, i po zvolení dál zůstává jejím čestným předsedou. Loni k sobě přetáhl i některé bývalé tváře české politiky, třeba exministra Pecinu nebo senátory Drymla a Palase.  Miloš Zeman má však řadu příznivců i mezi členy ČSSD, ať už bývalými, nebo současnými. Sociální demokracie sice do prezidentského klání vyslala vlastního kandidáta Jiřího Dienstbiera, někteří členové by však od počátku raději na Hradě viděli Zemana. Otevřeně ho podpořila třeba místopředsedkyně sociálních demokratů Marie Benešová.  Po zvolení prezidentem přišel Zemanovi přímo do štábu gratulovat také Jan Kavan, který v Zemanově vládě působil jako ministr zahraničí. S tímto působením se ale pojí nevýhodná smlouva na pronájem Českého domu v Moskvě, kauza Štiřín či kontroverzní zahraničně-politické kroky, například kritika kubánské opozice proti Castrovi. Později se Kavan „proslavil“ i díky kauze gripenů, když na skrytou kameru švédské televize přiznal, že při nákupu stíhaček dostala úplatek celá řada politiků. Později však své výroky popřel.  

Ze světa byznysu patří mezi Zemanovy příznivce třeba majitel vítkovických strojíren Jan Světlík, které mají roční obrat několik miliard. Ten ostatně Zemana v médiích přímo podpořil, vysvětloval to tím, že prý za Zemanovy vlády došlo ke stabilizaci daňových i jiných zákonů a v byznysu panoval klid. Mezi Zemanovy příznivce se řadí i šéf ING penzijního fondu Jiří Rusnok, který v jeho kabinetu působil jako ministr financí. V rámci prezidentské kampaně Zeman Rusnoka uvedl jako možného kandidáta do České národní banky.