Sněmovna schválila vznik vyšetřovací komise, která prošetří úniky policejních spisů

Sněmovna schválila návrh ČSSD na zřízení vyšetřovací komise k možnému úniku policejních spisů. Návrh míří na končícího ministra financí Andreje Babiše (ANO). Podle nahrávek zveřejněných na internetu se prý dostal k dokumentům z živé kauzy. Zvukové záznamy už prověřuje policie. Sám Babiš ale opakovaně odmítá, že by měl ke spisům přístup. Rozhodnutí poslanců zřídit vyšetřovací komisi označil za pokračující kampaň. Sněmovna už také schválila novelu, která řeší přechod na nový televizní standard DVB-T2

Andrej Babiš
Zdroj: ČTK Autor: Michal Kamaryt

Vyšetřovací komise se má zaměřit na to, zda informace ze spisů nebyly zneužívány k ovlivňování politické soutěže a destabilizaci demokratického právního státu. Její členové mají prověřit i případné protiprávní jednání v souvislosti se získáváním spisů.  

Jaroslav Faltýnek

Jaroslav Faltýnek

předseda poslaneckého klubu ANO

„Většina komisí, které byly zřízeny, obvykle nic nevyšetřila. My to bereme jako další útok a pokračování kampaně na našeho předsedu.“

Jaroslav Faltýnek

předseda poslaneckého klubu ANO

V sedmičlenné komisi má mít po jednom zástupci každý poslanecký klub. Výsledek má předložit na plénu do konce srpna. Jenomže předtím, než vůbec může začít fungovat, musí sněmovna navolit její členy a pak také zvolit předsedu komise. Až poté se může začít komise scházet. 

Do diskuse o návrhu se nikdo nepřihlásil. Pro zřízení komise hlasovalo 82 ze 130 přítomných členů dolní komory, proti jich bylo 36. Nepodpořili ji zejména poslanci ANO, Úsvitu a část KDU-ČSL. 

Babiš podal kvůli nahrávkám trestní oznámení 

Nahrávky, které se objevily na internetu, naznačují, že Babiš mohl ovlivňovat média, která mu donedávna patřila. S bývalým redaktorem Markem Přibilem diskutují o připravovaných článcích - mimo jiné o materiálech o ministru zdravotnictví Miloslavu Ludvíkovi či vnitra Milanu Chovancovi (oba ČSSD). Diskutují o tom, zda s jejich publikováním nepočkat až na období před volbami. 

Babiš už kvůli nahrávkám podal trestní oznámení, podle něj jsou zmanipulované. Na Bezpečnostní radě státu pak znovu zopakoval, že od novináře nedostal živý policejní spis.

Středeční rozhodnutí sněmovny o zřízení komise považuje Andrej Babiš za pokračování kampaně: „Sněmovna má pravděpodobně pocit, že nahradí Finanční správu, státní zastupitelství a policii. Tuhle kauzu vyšetřuje policie, já jsem dal trestní oznámení,“ kritizoval šéf ANO.

Podle něj sněmovna svým rozhodnutím pouze udržuje v prostoru nějakou „pseudokauzu“. Babiš ani s poukazem na výsledky dřívějších vyšetřovacích komisí nečeká žádný výsledek. „Já samozřejmě přijdu, ale řeknu, že to vyšetřuje policie, to je pravděpodobně všechno, co řeknu,“ dodal. Zřízení komise, které navrhovala ČSSD, pak označil za další ukázku paktu mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou a předsedou opoziční TOP 09 Miroslavem Kalouskem.  

Bezplatná právní pomoc se zřejmě rozšíří 

Právní pomoc chudším lidem na státní útratu se zřejmě rozšíří o udílení právních rad, zastupování ve správních řízeních a v řízení před Ústavním soudem. Podle ministerstva spravedlnosti, které návrh připravilo, by rozšíření bezplatné právní pomoci přišlo ročně zhruba na 34 milionů korun (bez DPH). 

Podle schváleného pozměňovacího návrhu exministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) by měl stát nově zaštítit udílení ústních právních rad těm lidem, kteří mají příjem do trojnásobku životního minima. Žadatelé by se po zaplacení stokorunového regulačního poplatku obraceli na Českou advokátní komoru. Každý nemajetný člověk by měl ročně nárok na schůzky v celkovém čase dvě hodiny. 

Státem garantovaná právní pomoc pro chudší se má rozšířit i na správní řízení, tedy zjednodušeně řečeno na rozhodování úřadů o právech a povinnostech lidí. Stejně by byl státem odměněn i advokát vybraný komorou k zastupování nemajetného stěžovatele u Ústavního soudu. Poslanci naopak nesouhlasili s návrhem Zdeňka Ondráčka (KSČM), který by bezplatnou pomoc rozšířil i na zastupování před nejvyššími soudy a před krajskými soudy v civilních sporech.

Za chod sněmovny bude zodpovídat Morávek jako nový kancléř

Organizační výbor sněmovny se ve středu také zabýval výběrem nového kancléře. Vedoucí kanceláře Poslanecké sněmovny odpovídá předsedovi dolní komory za její chod. Kancelář plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti sněmovny, jejích orgánů, poslaneckých klubů, funkcionářů i poslanců.

Po jednání výboru šéf sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) oznámil, že novým sněmovním kancléřem bude nynější ředitel kabinetu předsedy dolní komory Jan Morávek. Nahradí tak dlouholetého kancléře Petra Kynštetra, jenž odchází na vlastní žádost k polovině roku.

Do konkurzu se v termínu přihlásilo 17 zájemců. Jeden z nich odstoupil, dalšího komise vyřadila už dřív pro nesplnění formálních požadavků. K osobnímu pohovoru komise pozvala sedm uchazečů, kteří vzešli z výběru jednotlivých členů.

Komise navrhla Hamáčkovi dva finalisty. Druhá v pořadí byla podle něho ředitelka sněmovního bezpečnostního útvaru Kateřina Bartošová. 

Sněmovna schválila vyšší daňové zvýhodnění dárců krve

Dárci krve a kostní dřeně se zřejmě dočkají vyššího daňového zvýhodnění. Sněmovna ve zrychleném režimu schválila návrh poslanců TOP 09 a Starostů, aby si bezúplatní dárci mohli snížit daňový základ za jeden odběr krve až o tři tisíce korun místo nynějších 2000 korun. Dárci kostní dřeně by si mohli nově odečíst 20 tisíc korun. Novelu zákona o daních z příjmů nyní dostane k posouzení Senát a poté k podpisu prezident.

Jde už o druhý pokus skupiny poslanců toto zvýhodnění prosadit. Předchozí pokus předkladatelé v březnu stáhli. Důvodem bylo to, že ministr financí Andrej Babiš (ANO) k němu chtěl předložit pozměňovací návrh na zdanění výnosů z některých korunových dluhopisů. Poslankyně Věra Kovářová (STAN, za TOP 09) tehdy uvedla, že nechce dopustit, aby se kvůli novele strhla ostrá politická mela plná faulů a osobních útoků.