Ministerský předseda Bohuslav Sobotka (ČSSD) podle svých slov nemá radost z toho, že se i v důsledku prezidentské milosti stává z Jiřího Kajínka, odsouzeného za dvojnásobnou vraždu, celebrita. Vnímá ho spíš jakou zápornou postavu, řekl na sněmu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Řada poslanců tvrdí, že udělování milosti je pravomoc prezidenta, v Kajínkově případě ale zaznívají výhrady.
Sobotka není rád, že se z vraha dělá celebrita. Milost kritizují i poslanci
„Já nemám radost z toho, že i v důsledku té milosti se z pana Kajínka, který je úkladným vrahem, stává celebrita,“ prohlásil premiér. Dodal, že pokud je Kajínek nějakou postavou, pak je spíše postavou zápornou.
Informace (o podepsání milosti) mezi novináři, kteří tady čekají už šestý den, vzbudila obrovské vzrušení. Jsou tu celé štáby, všichni se zde po oznámení milosti aktivizovali.
Je důležité říci, že pan Kajínek nedostal milost proto, že by byl nevinný. Milost dostal proto, že si odpykal velmi dlouhý trest, pan prezident došel k závěru, že není nebezpečný a trest již byl dostatečně dlouhý. Nejde o pochybnosti o vině, jde o milosrdenství vůči pachateli.
Zemana naopak nedávno podpořil dlouholetý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. V kauze podle něj přetrvávají pochybnosti.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) by podle svých slov Kajínkovi milost nedal. Zeman ale podle něj Kajínka neomilostnil proto, že by si myslel, že je nevinný, ale kvůli tomu, že už byl ve vězení dost dlouho.
Tomuto výkladu podle Pelikána nahrává i sedmiletá podmínka, která je součástí milosti. „Kdyby byl pan prezident přesvědčen o tom, že ten člověk je nevinen, tak by určitě nevázal svou milost na takovou podmínku,“ dodal ministr.
Rozhodnutí omilostnit na doživotí odsouzeného vězně kritizoval předseda ČMKOS Josef Středula. Obává se toho, že to narušuje důvěru v soudní rozhodnutí. „Čím méně těchto typů kroků, tím lépe pro klid v České republice a důvěru v soudní systém,“ řekl Středula.
Od poslanců zaznívá zdrženlivost i kritika
„Mám pochopení pro to, co pan prezident učinil, na druhé straně určitě i já mám řadu otazníků nad tím, jak to ve skutečnosti bylo,“ uvedl předseda sněmovního ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD).
„Já jako bývalý policista jsem proti. Když nastupoval (Zeman) do funkce, tak řekl, komu milosti udělovat bude a nebude. Vrazi mezi nimi nebyli. Já se vyjadřuji jako bývalý policista, který dělal násilnou kriminalitu,“ řekl poslanec KSČM Zdeněk Ondráček poté, co prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček oznámil, Zeman milost podepsal.
Zemanův slib připomněl i předseda ODS Petr Fiala. „Prezident říkal, že k milostem nebude přistupovat, jen při zohlednění vážných zdravotních problémů. Tady se nezdá, že by to tak bylo,“ poznamenal. Jde podle něj o otázku vkusu. Načasování a atmosféra, kterou Hrad kolem milosti vytváří, však podle Fialy napovídá, že se Zeman snaží odvrátit pozornost od svých jiných problémů.
GALERIE
Kajínek II
Šéf poslanců KDU-ČSL Jiří Mihola nechtěl Zemanův krok příliš komentovat. „Je to pravomoc prezidenta republiky v souladu s ústavou. Víc to komentovat nechceme, není to na nás, zda se nám to líbí, nebo nelíbí,“ uvedl. Lidovci podle Miholy věří tomu, že prezident své rozhodnutí ještě důkladně vysvětlí v dodatečném stanovisku.
„Udělování milostí vždycky znamená to, že zničíte práci všech vyšetřovatelů, soudců a veškeré energie, kterou do těch případů dáte,“ řekl lidovecký místopředseda sněmovny Jan Bartošek.
Většina poslanců TOP 09 si podle předsedy společného klubu se Starosty Michala Kučery myslí, že milosti by se měly udělovat jen ve výjimečných případech. „A ne lidem, kteří prokazatelně páchali trestnou činnost,“ vysvětlil Kučera.
„Ve vězení sedí spousta lidí za různé trestné činy, méně závažné, také nepochybně požádali o milost, je otázka, jak se k tomu prezident republiky postaví,“ dodal člen sněmovního ústavně-právního výboru Martin Plíšek (TOP 09).