Zemřela Božena Fuková. Jako poslankyně se v roce 1968 postavila okupaci

Někdejší poslankyně Božena Fuková, která v říjnu 1968 jako jedna ze čtyř členů Národního shromáždění hlasovala proti smlouvě o dočasném pobytu sovětských vojsk, zemřela 18. května ve věku 82 let. Oznámila to Nadace Charty 77. Pohřeb se uskuteční v rodinném kruhu.

Božena Fuková
Zdroj: ČTK Autor: Michal Kamaryt

K hlasování, jímž Národní shromáždění vyjádřilo souhlas s „dočasným“ pobytem vojsk Varšavské smlouvy na území Československa, došlo 18. října 1968. Proti se vyslovili pouze čtyři poslanci – František Kriegel, František Vodsloň, Gertruda Sekaninová a Božena Fuková. Obě ženy se o desítky let později shodly, že právě až tento čin je učinil v životě skutečně svobodnými.

Fukové bylo v době hlasování 33 let a měla malou dceru. Na jedné ze vzpomínkových akcí na památku obětí okupace před několika lety novinářům řekla, že ze zásadního životního rozhodnutí strach neměla a o změně postoje neuvažovala ani za normalizace.

„Myslím, že jsem byla statečná i těch sedm dnů a sedm nocí, kdy jsme si sami odhlasovali, že neopustíme budovu parlamentu, protože nám chtěli (okupační vojáci) obrněnými transportéry a tanky zamezit, abychom se mohli zpět vrátit,“ uvedla Fuková.

Božena Fuková na snímku z roku 2009 ukazuje fotografii, na níž je zachycena při setkání s Alexandrem Dubčekem
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Kamaryt

Po roce 1989 dohlížela na odchod sovětských vojsk

Božena Fuková se narodila v lednu 1935, pocházela ze slovenské rolnické rodiny. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. V roce 1964 byla zvolena do Národního shromáždění. Od ledna 1967 pracovala v Praze v Institutu řízení, kde se podílela na prosazování ekonomických reforem Oty Šika.

Kvůli postoji k okupaci, který nikdy neodvolala, dostala okamžitou výpověď a přišla také o poslanecký mandát. V následujících letech obtížně hledala zaměstnání. Pracovala v Laboře Praha a jako referentka informační soustavy v Tesle Praha.

V lednu 1990 byla Fuková kooptována do Federálního shromáždění. Stala se také členkou komise, která dohlížela na odchod sovětských vojsk z Československa. Až do důchodu pracovala na ministerstvu zahraničí.

Za svůj postoj získala Fuková významná ocenění. V roce 2006 jí slovenský prezident Ivan Gašparovič udělil Řád Ĺudovíta Štúra, v roce 2014 pak český prezident Miloš Zeman medaili Za zásluhy I. stupně. Ve stejném roce dostala i Cenu Františka Kriegla od Nadace Charty 77.