Byl bojovníkem proti nacismu i komunismu. Generálu Bogatajovi vzdá poctu výtvarník Oliva

Výtvarník Otmar Oliva odlil společně se svými přáteli bronzovou pamětní desku věnovanou Františku Bogatajovi, veliteli paraskupiny Carbon. Umělec tak vzdává poctu válečnému hrdinovi, jehož výsadek patřil k jedněm z nejúspěšnějších na území protektorátu.

Video Události
video

Události: Výtvarník Oliva odlil desku generálu Bogatajovi

Příprava pamětní desky nesoucí jméno hrdiny trvala několik měsíců a závěr jejího odlévání provázely silné emoce. Její autor Otmar Oliva totiž nesl s Bogatajem po komunistickém převratu v roce 1948 podobný osud. Oba dva režim pronásledoval.

František Bogataj se narodil 21. března 1913 v Uherském Ostrohu. Před německou okupací sloužil Bogataj u západních hranic jako velitel roty těžkých kulometů. U Božího Daru řídil v září 1938 akci proti bojůvkám henleinovců.

Po zahájení okupace byl propuštěn z armády a zapojil se do ilegální odbojové organizace Obrana národa na Slovácku. Za tuto činnost byl ve své nepřítomnosti odsouzen na smrt. Rozhodl se proto odejít ze země a přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Bejrút se dostal do Francie a později do Británie, kde sám sebe i ostatní připravoval na nasazení v týlu nepřítele.

Do Čech se znovu vrátil 13. dubna 1944. Jako velitel výsadkové skupiny Cabron tu spolu s radiotelegrafistou Jaroslavem Šperlem splnil řadu úkolů pro londýnské ministerstvo národní obrany. Výsadek Carbon operoval v Ostrožské Lhotě. Odeslal 230 depeší, pro odbojáře zajistil shoz 7 tun zbraní. Podíleli se také na sabotáži proti železnici a na útocích na německé vojenské transporty.

Před gestapem našli výsadkáři úkryt ve škole uprostřed vesnice. Skrývali se na půdě, zatímco o patro níž byly třídy plné zvídavých dětí. V případě vyzrazení hrozila odplata celé vesnici. „Dnešní doba si, myslím, potřebuje zvýraznit ty vlastnosti, které ta deska zobrazuje – odvahu, statečnost, vlastenectví,“ komentoval vyhotovení desky současný ředitel školy, kde se výsadek skrýval, Tomáš Mlčoch.

Po revoluci se Bogatajovy činy dočkaly ocenění

„Když po únoru 1948 vyhnali komunisti hrdinu Bogataje z armády, začal bojovat i proti nim,“ uvedl starosta Ostrožské Lhoty Antonín Jelének. Po druhé světové válce a následném převzetí moci v Československu komunisty totiž hrozilo Bogatajovi zatčení. Proto znovu utekl do zahraničí, tentokrát do Německa. Tam se zapojil do vznikajícího protikomunistického odboje. V rámci něj se například podílel na výcviku a vysílání kurýrů do Československa.

Později žil Bogataj ve Spojených státech amerických, kde začal pracovat ve finančním sektoru a postupně se vypracoval místo viceprezidenta Americké národní banky v Chicagu.

Bogataj získal po sametové revoluci celou řadu domácích i zahraničních vyznamenání. V roce 1992 mu prezident Václav Havel udělil Řád Milana Rastislava Štefánika a o rok později ho povýšil do hodnosti generálmajora. Zemřel 4. února 1999 ve Spojených státech.