Vězení není řešení. Na neplatiče výživného by mohly spíše platit alternativní tresty

Neplatiče výživného je lepší trestat jinak než vězením, vychází z analýzy ministerstva spravedlnosti. Jako vhodnější možnosti vidí obecně prospěšné práce nebo častější zabavování řidičského průkazu. Za dluhy na alimentech hrozí roční trest, pokud jsou úmyslné, i dvouletý.

Video Události
video

Události: Tresty za neplacení alimentů

Neplacení výživného je jeden z nejčastějších trestných činů u nás. Navíc s velkým počtem recidivistů - opakovaně neplatí kolem 50 procent těchto rodičů. Dluh u nich může narůst i během výkonu trestu, povinnost alimenty platit trvá i ve vězení. 

„Můžeme tyto dlužníky rozdělit na skupinu chronických neplatičů, které ani desetiletý trest nedonutí, a na skupinu lidí, kteří se v této situaci ocitli přechodně, například z důvodu ztráty zaměstnání,“ přiblížila příčiny neplacení Denisa Rohanová z České asociace povinných.

Ve vězení kvůli neplacení výživného končí čím dál více lidí, přestože celkově počet odsouzených neplatičů klesá. „To ničemu z hlediska vyživovaných osob nepomůže,“ podotýká ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). „Počítáme, že na základě těchto dat se rozvine odborná debata,“ dodal.

Pro změny v trestání neplatičů by byla i opozice. Věznice jsou dnes na 109 procentech své kapacity. „Není správné trestat lidi vězením a trestat je v podstatě za banality,“ domnívá se například poslanec ODS Marek Benda.

Předseda poslaneckého klubu hnutí Úsvit-NK to vidí podobně: „Jsem spíše zastáncem alternativních trestů, například veřejně prospěšných prací.“ Už nyní mají exekutoři pravomoc zabavit dlužníkům řidičský průkaz.

Celkový dluh na výživném činí 13 miliard korun. V březnu vláda schválila návrh zákona o zálohovaném výživném, které by poskytoval stát. Vyplacené dávky by pak vymáhal po neplatičích.