54 procent Čechů souhlasí s milostí pro Kajínka. Zeman si zvyšuje popularitu, myslí si 39 procent

Duel Roberta Pelikána a Elišky Wagnerové v OVM (zdroj: ČT24)

Celkem 54 procent Čechů souhlasí s rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana udělit milost dvojnásobnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi. Vyplývá to z bleskového sociologického průzkumu agentury Median pro ČT, kterého se v pátek a sobotu zúčastnilo 676 respondentů. Zároveň si ale 39 procent všech dotázaných myslí, že Zemanova motivace k omilostnění Kajínka je zvýšení své vlastní popularity.

S udělením milosti Kajínkovi zcela souhlasí 29 procent respondentů, 25 procent spíše souhlasí. S propuštěním dvojnásobného vraha spíše nesouhlasí 18 procent dotazovaných a stejný podíl se Zemanovým rozhodnutím nesouhlasí zcela. Desetina respondentů se k otázce nebyla schopna vyjádřit, nebo neměla žádný názor.

Podle sociologa agentury Median Daniela Prokopa je podpora lidí pro toto prezidentovo rozhodnutí navázaná na samotnou podporu Miloše Zemana. „Ukazuje se, že to, že on tak rozhodl, že ho navštívila první dáma, tak do jisté míry mohlo pozměnit vnímání Jiřího Kajínka a lidé důvěřují tomu kroku, protože ho provádí Miloš Zeman. Důvěřuje mu asi 65 procent voličů Miloše Zemana z minulých voleb,“ uvedl.

168 hodin: Na hraně (zdroj: ČT24)
Četl jsem zase několik hlupáčků, kteří tvrdili, že tím něco překrývám, konkrétně vládní krizi. Já bych chtěl konstatovat, že tento úmysl jsem v zásadě oznámil na setkání s občany v Čáslavi ve Středočeském kraji. A toto setkání se konalo v době, kdy ještě žádná vládní krize nebyla.
Miloš Zeman

„Je ale zajímavé, že těch 65 procent je méně než třeba procento lidí, kteří důvěřovali Miloši Zemanovi v některých předešlých kontroverzních krocích. Takže tam se dá předpokládat, že on tímto krokem i trochu rozdělí svoje voliče. Nevím, jestli mu to přinese nějakou zásadně vyšší popularitu,“ upřesnil Prokop v Otázkách Václava Moravce.

Výrazně proti udělení milosti Kajínkovi jsou podle Prokopa vysokoškoláci a lidé z větších měst. „To jsou obecně skupiny, které Miloše Zemana vnímají kritičtěji a zároveň možná také nepřijímají ten příběh kolem Jiřího Kajínka tak jednoduše,“ dodal sociolog agentury Median Daniel Prokop.

Kajínkova nevina vs. Zemanova popularita

Z provedeného šetření Medianu ale také vyplývají názory lidí, jaká byla hlavní motivace prezidenta ke Kajínkově omilostnění. Podle 39 procent dotázaných si Miloš Zeman myslí, že mu tento krok zvedne popularitu.

Podle 34 procent z nich prezident opravdu věří v Kajínkovu nevinu nebo v to, že byl vězněn už dlouho. Podle 29 procent chtěl Zeman odlákat pozornost od svého angažmá v rámci současné vládní krize. Respondenti mohli vybírat i více možností najednou.

Motivace prezidenta k omilostnění Kajínka
Zdroj: OVM

Zeman v roce 2013: Amnestie a milosti jsou zbytečné monarchistické prvky, Kajínkovi ji neudělím

Zeman přitom 13. září 2013 na setkání s občany na náměstí v Moravské Třebové možnost, že by někdy právě Jiřímu Kajínkovi udělil milost, zcela vyloučil. Právu prezidenta republiky udělovat amnestie a milosti se Zeman věnoval dokonce i ve svém inauguračním projevu na Hradčanském náměstí. Tehdy označil tyto pravomoci zakotvené v Ústavě ČR za „zbytečné monarchistické prvky“.

Řekl jsem, že sám za sebe se těchto práv dobrovolně vzdávám. A přál bych si, aby byla změněna ústava takovým způsobem, aby jakýkoli můj nástupce nemohl institutu amnestie nebo milosti jakýmkoli způsobem zneužít. A to je jeden z mých závazků pro výkon mé prezidentské funkce.
Miloš Zeman
Prezidentská inaugurace Miloše Zemana 8. března 2013
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) ale v polední diskusi ČT řekl, že za dobu jeho úřadování ho prezident s požadavkem na změnu ústavy týkající se milostí neoslovil. „Víte, že já zrovna nejsem nějaký velký obdivovatel našeho pana prezidenta, ale buďme féroví a spravedliví. Ta slova navazovala na tehdejší ostudnou amnestii prezidenta Klause,“ dodal Pelikán.

Podle senátorky a bývalé soudkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové má milost jakožto akt milosrdenství v naší společnosti své místo, současnou podobu ale považuje za „relikt ze středověku“ tehdejších panovníků. Sama by se přikláněla k povinnosti kontrasignace milostí a amnestií například ze strany premiéra tak, jako je tomu v jiných západních zemích.