Praha - Čin Jana Palacha, který zemřel před 44 lety na následky upálení, byl v evropských poměrech naprosto mimořádný. Šlo o poselství, jež mělo za následek, že se lidé museli zamyslet nad vlastní odpovědností. V rozhovoru pro ČT24 to řekl evangelický farář a teolog Jakub Schwarz Trojan, který Palacha osobně znal, a dokonce ho sám pohřbíval. „Nebylo to pouhé úmrtí mladého člověka, nebyla to sebevražda. Byla to sebeoběť, a to je podstatné,“ řekl farář.
Farář Trojan: Palachův čin byl v evropských dějinách ojedinělý
Trojan potkal Palachovu rodinu o Vánocích roku 1968 v kostele. Jeho chování faráře už tehdy zaujalo. „Měl velmi soustředěný pohled, byla to taková krásná čistá tvář,“ vzpomíná Trojan na své první setkání se studentem během bohoslužeb.
Palach se ptal na postoj církve k přítomnosti vojsk
Palach podle něj nejprve pozorně naslouchal, následoval krátký rozhovor. „Vyjádřil starost o to, jak u nás vypadají poměry. Lidé se podle něj přizpůsobovali nové situaci, nekladli žádný odpor, a to považoval za bolestnou zkušenost,“ konstatoval farář s tím, že Palacha zajímalo, co v této záležitosti dělají církve. „Musel jsem přiznat, že se sice nepřizpůsobujeme tak rychle, ale bylo vidět, že veřejné mínění pomalu bere na vědomí přítomnost vojska a situace se mění k horšímu,“ dodal Trojan.
Trojanovi zůstal rozhovor hluboko zarytý do paměti. „Je to taková otázka, která trvá stále – jestli církve dělají to, co by dělat měly. Tu připomínku jsem vzal velmi vážně, kdo jiný by měl to poselství té oběti přijímat, než právě lidé, kteří jsou soustředěni také kolem obětí Ježíše Krista,“ podotkl farář, který se s Palachem musel setkat ještě den předtím, než se upálil, a to na pohřbu jeho strýce. „Byl plný kostel a já ho tam nezaznamenal, ale byl určitě mezi příbuznými,“ řekl Trojan.
GALERIE
Jan Palach
Farář byl kvůli Palachovi vyslýchán
Den na to, 16. ledna 1969, se Palach rozhodl ke svému tragickému činu. Celou společnost jeho upálení šokovalo. „Bylo to něco v evropských dějinách naprosto ojedinělého. Slyšeli jsme třeba o obětech buddhistických mnichů, ale v evropských poměrech to bylo něco naprosto mimořádného,“ míní farář, který měl posléze problémy, které se týkaly jeho kázání. „Pokusil jsem se vyjádřit to, co si o té oběti myslím – že to není oběť sebevraha, nýbrž je to sebeobětování pro nějaký vznešený cíl,“ poznamenal Trojan.
Farář musel podstoupit pětihodinový výslech, který se ovšem konal až rok a půl po události. „Byli na mě čtyři. Obvinili mě sice ne s jistotou, spíš v tom byla skrytá otázka, jestli jsem ho nepřipravil na smrt. Řekli, že jsem se s ním třikrát setkal, což nebyla pravda, údajné svědky nechtěli přivést,“ konstatoval farář. Mužům posléze přiznal, že někdy lže. „Byli tak překvapeni, že mě dál netrápili,“ dodal Trojan.
Palach společnost osvítil pochodní
Jelikož Palach patřil do jeho farnosti, Trojan jej osobně pohřbíval. „Příprava musela být intenzivní, protože to byl v české společnosti ojedinělý čin, a to hlavně poselstvím – tou pochodní nás osvítil, abychom si uvědomili, že být člověkem znamená být odpovědný za všechno,“ řekl farář, podle něhož šlo sice o tichou, ale mocnou výzvu. „Každý se cítil zavázán na to nějak reagovat, každý byl soustředěn do sebe,“ míní Trojan.
Pohřeb Jana Palacha
Palachova matka byla ztrátou syna zdrcena, po relativně krátké době si ale uvědomila, že Palachova smrt oslovila obrovské množství lidí. „Došlo jí, že jde o poselství, které přesahuje rodinný kruh. A to jí potom pomáhalo,“ řekl farář.
Dnes uplyne 44 let od smrti Jana Palacha. Student pražské filozofické fakulty se upálil 16. ledna roku 1969 na Václavském náměstí. Svou obětí chtěl probudit společnost z letargie, pět měsíců po srpnové okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Protesty v rámci Palachova týdne v roce 89 předznamenaly konec totalitní vlády.
Palach měl posléze následovníky – nejznámější z nich je Jan Zajíc, v Plzni pak Josef Hlavatý nebo v Jihlavě Evžen Plocek.
Rozhovor s Jakubem Schwarzem Trojanem (zdroj: ČT24)