Praha - Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek poslal otevřený dopis prezidentovi Václavu Klausovi. V něm ho žádá o dvě informace - chce, aby prezident zveřejnil osoby, které se podílely na amnestii, a osoby, případně orgány, které měly k amnestii přístup ještě předtím, než ji podepsal předseda vlády Petr Nečas. Podle Zaorálka je nepřijatelné, aby se tato jména tajila. Místopředseda sněmovny se dovolává na zákon o svobodném přístupu k informacím. Je prý nutné vyvrátit podezření, že amnestii mohli připravovat lidé, kteří mají vazby s propuštěnými. Podle ředitele politického odboru prezidentské kanceláře Ladislava Jakla je však amnestie především rozhodnutím samotného prezidenta.
Zaorálek chce vědět, kdo s Klausem připravoval amnestii
Lubomír Zaorálek, místopředseda ČSSD:
„Je důležité vědět, kdo je zodpovědný za práci na dokumentu, na základě kterého v této zemi byly propuštěny desítky nebo stovky lidí, kteří jsou podezřelí z vážných zločinů. Amnestie způsobila rozsáhlé miliardové škody, které v této chvíli ještě ani nemáme vyčísleny.“
Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD) vadí, že nikdo nechce říct, kdo na amnestii pracoval. Hrad argumentuje tím, že jména nechce zveřejnit proto, že by dotyční mohli být lynčováni. Zaorálek toto tvrzení ale vyvrací tím, že mu přijde jako nesmyslné, aby byl někdo lynčován za akt milosrdenství. Právě tímto aktem Hrad amnestii vysvětluje.
Jakl v reakci na Zaorálkovu výzvu zmínil, že prezident podle zákona nemá povinnost tyto informace sdělovat. „Ten zákon se vztahuje na správní orgány a prezident republiky není správním orgánem. Z toho, co já vím, ten dopis nesplňuje náležitosti toho zákona,“ zmínil Jakl.
Ladislav Jakl, ředitel polit. odboru prezidentské kanceláře:
„Především amnestii vyhlásil prezident republiky. On je jejím autorem a on je pod ní také podepsán. Nepochybně při přemýšlení o tom, jestli ji vyhlásí, kdy ji vyhlásí, v jakém rozsahu - určitě o tom debatoval s různými lidmi, díval se do různé literatury, ale to konečné rozhodnutí je na něm.“
Podle poradce pro otevřenost veřejné správy Oldřicha Kužílka jde o informaci vypovídající o kompetenci ve veřejné správě. Jde prý o to, kdo určité úkony realizoval nebo připravoval, takovou informaci proto není možné chránit. Sociální demokracie by tedy podle Kužílka ve svém konání měla uspět.
Payne: Ústava mluví jasně - prezident amnestii vyhlašuje sám, jde o jeho rozhodnutí
Podobně jako Jakl argumentoval v rozhovoru pro ČT externí Klausův poradce Jiří Payne - prezident prý není povinen nikomu sdělovat, jakým způsobem amnestii připravoval. Podle ústavy je totiž amnestie výsadním rozhodnutím hlavy státu a prezident ji také sám podepisuje, vysvětloval Payne. „Kdyby tomu předcházel ještě něčí jiný podpis, tak se můžeme dotazovat, kdo to podepsal, kdo to schvaloval. Jinak jde o výhradní rozhodnutí prezidenta, za kterým stojí v první řadě on,“ řekl Payne.
Výzva Zaorálka by podle něho měla větší šanci na úspěch, kdyby se neopírala o právní výklady. „Pokud by to chtěl pan Zaorálek vědět, tak se mohl jako člověk normálně zeptat a třeba by dostal odpověď. Ale pokud se dovolává právní roviny, tak je třeba mu odpovědět v právní rovině – pan prezident se nesměl s nikým radit, musel to vydat sám za sebe, protože ústava nic jiného kompetenčně nepřipouští,“ dodal Payne. (pozn. red. - ředitel politického odboru prezidenta Ladislav Jakl pro Lidovky.cz: „Byl to velmi široký okruh tří lidí. Polemika byla hodně výrazná skoro o všem. I o tom, co v textu amnestie nakonec není. O limitech, formulacích, šíři záběru.“)
Místopředseda ČSSD dnes také poukázal na čtvrteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, kde uspěla bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Soud rozhodl, že se nemusela omlouvat za výroky o zákulisní justiční mafii, které pronesla v roce 2007 například na adresu někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké. Veseckou Klaus nyní navrhl do funkce zástupkyně ombudsmana a podle Zaorálka to znamená, že metody justiční mafie prezidentovi nevadí.
GALERIE
videogallery_000211511