Na Škodovy závody před 75 lety cílil britský nálet. Operace Canonbury ale selhala

Jan Kubiš nebo Josef Valčík jsou jména parašutistů spojovaná s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ale během svého výsadku se před 75 lety účastnili i operace Canonbury. Šlo o společný projekt britského královského letectva a českého odboje, jehož cílem bylo zasáhnout zbrojní výrobu ve Škodových závodech v Plzni.

Video Události
video

Na Škodovy závody před 75 lety cílil britský nálet. Operace selhala

Škodovy závody v Plzni byly jednou z největších zbrojních továren v Evropě. „Produkovala tanky, munici a tak dále,“ přiblížil badatel a publicista Vlastislav Janík. Stala se tak terčem pro britské letectvo. „Hlavní cíl byl zničit tohle ocelové srdce německé říše,“ dodal Janík 

Letadla měli na cíl navést čtyři parašutisti ze skupin Anthropoid, Out Distance a Silver A - Josef Valčík, Adolf Opálka, Karel Čurda a Jan Kubiš. 

Navedení letadel pomocí ohňů

Parašutisté však neměli radiomaják, protože o něj přišli při seskoku. Britské letouny proto měly na Škodovy závody navést dva zapálené stohy. „První oheň byl na Borských polích, druhý byl zapálen na Skvrňanech,“ přiblížil Janík.

Stoh na Borských polích zapálili Valčík a Kubiš. I po 75 letech badatel a publicista Jaroslav Čvančara přesně ví, kde se to stalo, a to díky svědectví jejich pomocnice Marie Žilanové, která válku přežila. „Řekla mi, že Kubiš všechny poslal pryč, protože to měli načasované tak, že až uslyší hukot letadel, tak to zapálí,“ přiblížil Čvančara.

Čas útoku bombardérů byl vybrán schválně půl hodiny po půlnoci ze soboty na neděli, záměrem bylo ušetřit životy českých dělníků.

Zásah na Škodovy závody se ale nakonec nezdařil. „Ke svému zklamání zjistili, že poškozeno nebylo téměř nic, až na zásah jedné protiletecké baterie,“ podotýká Čvančara.

Britská letadla provedla několik dní po prvním náletu na závod další útok, ani ten se ale nezdařil, jako většina náletů RAF na Plzeň během války.

Kvůli zradě jednoho z parašutistů, Karla Čurdy, pak gestapo dopadlo a popravilo většinu plzeňských pomocníků parašutistů. Pro jejich domy byly připraveny pamětní desky, a to v Čechově ulici 34, kde žili manželé Bejblovi, na Klatovské třídě 78, společné adrese Hrdličkových a Králových, a v Resslově ulici 4, což byl domov Kučerových. „Mají připomínat především statečnost, odvahu a hrdinství,“ uvedl náměstek primátora Martin Baxa (ODS).