Praha - Na českých silnicích loni při nehodách zahynulo 681 lidí. Bylo to o 26 méně než v roce 2011. Číslo je nejnižší od roku 1961, kdy policie zavedla ucelenou statistiku. Z hlediska tragických následků byl loni nejhorším měsícem srpen, který si vyžádal 74 životů, v červnu a v červenci zahynulo 66 lidí. Naopak nejmenší počet mrtvých policejní statistiky zaznamenaly v únoru, kdy přišlo o život 29 lidí. Nárůst ale statistika ukázala u počtu nehod, lehce zraněných a u hmotné škody.
Na silnicích loni zahynulo nejméně lidí od roku 1961, roste ale počet nehod
Mezi nejhorší patří dlouhodobě rok 1969, kdy zahynulo 1 758 lidí, a rok 1994 s 1 473 usmrcenými. Od roku 2007, kdy se stalo obětí nehody 1 123 lidí, počet usmrcených klesá. „V uplynulém pětiletém období došlo k poklesu počtu usmrcených osob na českých silnicích až o 40 procent, konkrétně o 442 osob,“ uvedl na brífinku policejní prezident Martin Červíček. Za stejnou dobu poklesl i počet těžce zraněných, a to o 1 500.
Podle ředitele dopravní policie Leoše Tržila je hlavním důvodem vážných nehod situace, kdy se řidič nevěnuje dostatečně provozu, nepřizpůsobí rychlost stavu vozovky nebo nedodrží bezpečnou vzdálenost mezi vozidly. „Největší počet úmrtí je na silnicích první, druhé a třetí třídy, nikoliv na dálnicích, kde se pohybuje nejvíce řidičů,“ upozornil náměstek policejního prezidenta Tomáš Kužel. Z celkového počtu 681 obětí zemřelo na těchto silnicích 550 lidí, na dálnicích jen dvacet. Svůj podíl na tom podle Kužela má i stav sítě komunikací v rámci České republiky. Chybí například některé spojnice mezi velkými městy.
Většina řidičů spoléhá na bezpečnostní prvky v autě. Pak se zpravidla nevěnují řízení - telefonují nebo ladí rádio. „Snižuje se reakční doba, která řádově může právě prodloužit třeba brzdnou dráhu o několik metrů,“ řekl ředitel dopravní policie Leoš Tržil. Ne vždy ale musejí být podle Tržila následky nehod tak tragické. V některých případech by prý pomohla svodidla.
50 procent smrtelných nehod motorkářů zaviní řidiči jiných vozidel
Přetrvávajícím fenoménem je nehodovost motorkářů. „Z analýzy a statistiky vyplývá, že 50 procent nehod s nejtragičtějším následkem nezaviní motorkáři, ale řidiči jiných vozidel,“ zdůraznil Kužel. Jako nejčastější příčinu uvedl nedání přednosti v jízdě, odbočování doleva bez blinkru a celkově nerespektování motorkáře jako takového.
Větší pozor by si měli dávat i cyklisté. Devět z deseti jejich nehod má za následek zranění hlavy kvůli tomu, že si cyklista nenasadil helmu.
GALERIE
videogallery_000210075
Podle technického ředitele AF-CityPlan Jiřího Landy by se nehodovost výrazně snížila, kdyby na silnicích bylo kvalitnější vodorovné značení, které je slabinou našich silnic nižších tříd. „Důsledně by mělo být opatřeno i okolí, takzvané únikové zóny. Příkopy, betonové zídky a všechny možné sloupy, které kolem silnic do vzdálenosti povolené jízdní rychlosti nemají co dělat,“ řekl ve Studiu ČT24.