Soud nepřiznal Rathovi odškodné 90 tisíc za měsíce strávené ve vazbě

Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu bývalého hejtmana Davida Ratha, který požadoval skoro 60 tisíc korun za náklady, jež mu údajně vznikly v souvislosti s nezákonnou vazbou. Dalších 30 tisíc pak chtěl Rath za to, že byl k soudu podle svých slov „vlečen“ v poutech, což ho v očích veřejnosti dehonestovalo. Rozsudek zatím není pravomocný.

David Rath
Zdroj: ČTK Autor: Vít Šimánek

Ratha zadržela policie v květnu 2012 – soud ho následně poslal do vazby, odkud byl ale v listopadu 2013 propuštěn. Ústavní soud pak v následujícím roce rozhodl, že byl exhejtman ve vazbě nejméně od června 2013 protiprávně. Ministerstvo spravedlnosti mu později přiznalo 19 tisíc korun.

Rath ale trval na doplacení zbytku: „Příslušná usnesení o vazbě byla pro nezákonnost zrušena. Pokud byla nezákonná rozhodnutí o vazbě, bylo nezákonné i vláčení klienta v poutech před objektivy médií,“ zdůvodňoval ve středu podání žaloby Rathův obhájce Oldřich Nejdl.

V žalobě požadoval Rath devět tisíc korun za ušlý zisk, 24 tisíc za to, že mu nebylo umožněno vycestovat, a také 45 tisíc, které vynaložil na zrušení nezákonných rozhodnutí o prodloužení vazby. 

Podle zástupkyně ministerstva Aleny Hladíkové je ale Rathův nárok ohledně vedení v poutech promlčený. „Žalovaná nezpochybňuje, že byl obžalovaný k soudu veden v poutech, ohrazujeme se ale proti slovu vlečen,“ řekla. Vězeňská služba i eskorta podle ní postupovali v souladu se zákonem.

S tím se ztotožnila i soudkyně Šmídová. To, že Rath přišel o zisk a i to, že nemohl vycestovat, navíc podle ní nesouvisí s nezákonnou vazbou, ale s opatřeními, které soud Rathovi uložil po propuštění. „Legitimně bylo rozhodnuto o nahrazení vazby něčím jiným,“ upozornila soudkyně. Náklady za právní služby podle ní ministerstvo již v dostatečné výši přiznalo.

Ratha uznal středočeský krajský soud v červenci 2015 vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Odvolací senát pražského vrchního soudu však rozsudek loni v říjnu zrušil kvůli použitým odposlechům. Proti rozhodnutí podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) stížnost, kterou se bude na přelomu května a června zabývat Nejvyšší soud.